Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Nazály jsou dle způsobu tvoření okluzivy (viz plozivní souhláska), neboť jazyk během artikulace vytváří v ústní dutině závěr (okluzi), který brání proudění vzduchu ústy. Tvar dutiny vytvořené jazykem určuje rezonanci, a tím i výsledný zvuk. Na konci artikulace obvykle dochází k uvolnění okluze.
V češtině je nazálních souhlásek (konsonantů) pět: m (např. ve slově máma), [ɱ] (labiodentální, např. ve slově tramvaj), [n] (nos), velární („nosové“) n [ŋ] (banka, Kongo) a palatální [ɲ] („ň“) (nikdo [ňigdo]). V jiných jazycích existují další nazální souhlásky. V islandštině existuje i neznělá nazální souhláska.
Související články
- Nazální samohláska (nosovky)
- Orální samohláska
- Orální souhláska
- Nazalizace
Média použitá na této stránce
Bilabiar - use in tables
Labiodental - use in tables
Dental - use in tables
Alveolar - use in tables
Post-alveolar - use in tables
Retroflex - use in tables
Palatal - use in tables
Velara - use in tables
Uvulara - use in tables
Faryngal - use in tables
Epiglotal - use in tables
Glotal - use in tables