Neředín

Neředín
Konečná tramvaje v Neředíně
Lokalita
Charakter	městská čtvrť
Obec	Olomouc
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′30″ s. š., 17°13′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	8 928 (2021)[1]
Katastrální území	Neředín (3,62 km²)
PSČ	779 00
Počet domů	878 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Neředín
Další údaje
Kód části obce	110680
Kód k. ú.	710687
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neředín (dříve též Neřetín,^[3] německy Neretein^[4]) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území na západě statutárního města Olomouce. Katastrálně pod Neředín zčásti patří i Tabulový Vrch.

Prochází zde silnice II/448. Sídlí zde Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého a nachází se zde také velká část univerzitních kolejí.

Jméno středověké vesnice bylo odvozeno od osobního jména Neředa a znamenalo „Neředův majetek“. Do němčiny bylo převzato nejprve jako Neredein a později (poprvé od začátku 17. století) jako Neretein. Vlivem německé podoby se české jméno v 19. století uvádělo jako Neřetín.^[5]

První písemná zmínka o Neředíně pochází z roku 1234, ovšem v roce 2001 byly na jeho území nalezeny zbytky opevnění tábora z doby římské. Na tomto místě v ulici Římská pak byl roku 2013 zasazen milník, připomínající nejsevernější pobyt římských vojsk.^[6][7] Ves patřila olomoucké kapitule, a to až do roku 1850, kdy se stala samostatnou politickou obcí. I pak ovšem farností, poštou, četnickou stanicí apod. spadala pod Novou Ulici. Na návsi, dnes ulice Neředínská, byla roku 1792 postavena kaple se zvonem. Výstavba olomoucké pevnosti se Neředína dotkla pouze nepřímo, když zde byl v roce 1854 dokončen předsunutý fort č. XV, dnes využívaný jako paintballové hřiště, a prachárny.^[8]

Významným se Neředín stal počátkem 20. století. Roku 1901 u cesty k Topolanům město Olomouc zbudovalo nový centrální hřbitov (včetně hřbitova židovského), doplněný roku 1932 o krematorium. Jeho území bylo ale tehdy vyňato z neředínského katastru a připojeno k Olomouci, sám Neředín se stal součástí tzv. Velké Olomouce až v roce 1919. V roce 1905 bylo na východě katastru obce navíc zřízeno velké vojenské cvičiště, z jehož části se roku 1920 stalo vojenské letiště, svého času jedno z nejvýznamnějších v Československu. Tím původně malá zemědělská obec nabyla jisté důležitosti, a proto sem byla už v roce 1914 prodloužena trať olomouckých tramvají, dnes končící smyčkou u hřbitova.^[9]

Neředín byl až do roku 1945 součástí olomouckého jazykového ostrova, protože byl osídlen převážně Němci, kteří zde původně tvořili asi dvoutřetinovou většinu. Působil zde Bund der Deutschen nebo německý čtenářský a pěvecký spolek, jejichž předsedou byl Josef Spurny, a až do vzniku Československé republiky zde byla též jen německá škola.^[10] Od roku 2002 byla obnovena tradice masopustních obchůzek.

• Hřbitov, rozdělen na oddělení římskokatolické (s kaplí), evangelické (s kaplí) a židovské (s obřadní síní)
• Krematorium, arch. Alois Šajtar, 1932
• Novorománská kaple z režného zdiva nad hrobem J. K. Demela († 1905)
• Albin Schloss: Reliéf Loučení na hrobě architekta V. Wittnera († 1912)
• Anton Hanak: Náhrobek rodiny Primavesi s alegorií Věčnosti (žena z bílého mramoru, sedící mezi dvěma pylony z černého mramoru), 1909
• Julius Pelikán: Socha kazatele na hrobě Terezie († 1912) a Marie († 1918) Zamykalových
• J. L. Urban: Busta pěvce na pomníku H. Haagena († 1906)
• Olbram Zoubek: Litá plastika ženy na hrobě MUDr. I. Poláchové († 1994)

• Jiří Rusínský. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. Olomouc: Votobia, 2004, 167 s. ISBN 80-7220-196-4
• ŠVEC, Vilém. Obnova lidových tradic a vesnice ve starém Neředíně u Olomouce. In Vlastivědný věstník moravský 2/2005. 2005. s. 177–183.
• KUX, Johann a Vilém ŠVEC. Neředín: český překlad stati Johanna Kuxe z r. 1943 vydaný u příležitosti 777 let od první písemné zmínky o Neředíně (1234-2011). 1. vyd. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2011. 39 s. ISBN 978-80-87602-24-9
• SAMEK, Bohumil a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 3/I., Academia Praha 2021, s. 375

• Římskokatolická farnost Olomouc – Hejčín

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Neředín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Neředín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Neředín na webu ČÚZK
• Komise městské části č. 12 Neředín Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine.
• Neředín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)