Neal Skupski

Neal Skupski
Neal Skupski na French Open 2019
Neal Skupski na French Open 2019
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození1. prosince 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníLiverpool, Spojené království[1]
BydlištěLiverpool, Spojené království[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost82 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 785 668 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Nejvyšší umístění932. místo (8. listopadu 2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů251–165
Tituly15 ATP, 23 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (14. listopadu 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2020, 2022, 2023)
Wimbledonvítěz (2023)
US Openfinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2022)
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly2
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2024)
French Openčtvrtfinále (2021, 2022)
Wimbledonvítěz (2021, 2022)
US Openčtvrtfinále (2021)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240224a24. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neal Skupski (* 1. prosince 1989 Liverpool) je britský profesionální tenista, deblový specialista a trojnásobný vítěz Wimbledonu, když dvakrát ovládl smíšenou a jednou mužskou čtyřhru. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stal jako padesátý devátý hráč od zavedení klasifikace v březnu 1976 a třetí Brit po Jamiem Murraym a Joeovi Salisburym. V pěti obdobích na čele strávil třicet pět týdnů.[2]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál patnáct deblových turnajů včetně Wimbledonu 2023 a Madrid Masters 2022, Canada Masters 2022 a Paris Masters 2022 s Wesleym Koolhofem. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet titulů ve čtyřhře.[3] Jeho starším bratrem je tenista Ken Skupski, s nímž opakovaně nastoupil do čtyřhry.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2010 na 932. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 na 1. místě.[1]

V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 skupinou finálového turnaje proti Nizozemsku. S Jamiem Murraym zvítězili ve čtyřhře proti páru Koolhof a Rojer, čímž přispěli k výhře Britů 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 7–4 ve čtyřhře.[4]

Velkou Británii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Do mužské čtyřhry nastoupil s Jamiem Murraym. Ve druhém kole však podlehli Japoncům Kei Nišikorimu a Benu McLachlanovi.

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP World Tour debutoval ve čtyřhře Kremlin Cupu 2013 v Moskvě. S bratrem Kenem Skupskim porazili ve čtvrtfinále nejvýše nasazenou dvojici Max Mirnyj a Horia Tecău. Ve finálovém utkání podlehli rusko-uzbeckému páru Michail Jelgin a Denis Istomin až po dramatickém supertiebreaku, který ztratili poměrem míčů 12–14. První titul v této úrovni tenisu přišel na montpellierském Open Sud de France 2018, kde opět se starším sourozencem zdolali v závěrečném duelu japonsko-francouzskou dvojici Ben McLachlan a Hugo Nys ve dvou setech. Navázali tak na týden starý triumf z francouzského challengeru v Quimperu.[5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2014. S Američanem Bradleym Klahnem však v úvodním kole nenašli recept na zástupce ruského a kazašského tenisu Teimuraze Gabašviliho s Michailem Kukuškinem.[1][3]

Z travnatého finále na Nature Valley International 2018 v Eastbourne odešli poraženi od krajanů startujících na divokou kartu Luka Bambridge a Jonnyho O'Mary, z nichž ani jeden před turnajem nevyhrál na túře ATP žádný zápas.[6] Další finálová prohra následovala na antukovém Moselle Open 2018 v Metách od francouzských turnajových jedniček Nicolase Mahuta s Édouardem Rogerem-Vasselinem.[7] Druhou kariérní trofej přidal na vídeňském Erste Bank Open 2018 z kategorie ATP 500. Do deblové soutěže nastoupil s krajanem Joem Salisburym. Finálový duel proti americko-francouzskému páru Mike Bryan a Édouard Roger-Vasselin zvládli po dvousetovém průběhu. Jako dvojice přitom odehráli po Winston-Salem Open 2018 druhý turnaj v kariéře, s celkovou bilancí zápasů 6–1.[8]

Premiéra v sérii Masters přišla v závěru sezóny 2018, když jako poslední turnaj v roce odehrál pařížský Rolex Paris Masters po boku Američana Johna Isnera. Po výhře nad Kontinenem s Peersem je ve čtvrtfinále zastavila první světová dvojice Oliver Marach a Mate Pavić.[1][3]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2022US OpentvrdýNizozemsko Wesley KoolhofUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 5–7
Vítěz2023WimbledontrávaNizozemsko Wesley KoolhofŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 6–4

Smíšená čtyřhra: 3 (2–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2021WimbledontrávaUSA Desirae KrawczykováSpojené království Joe Salisbury
Spojené království Harriet Dartová
6–2, 7–6(7–1)
Vítěz2022WimbledontrávaUSA Desirae KrawczykováAustrálie Matthew Ebden
Austrálie Samantha Stosurová
6–4, 6–3
Finalista2024Australian OpentvrdýUSA Desirae KrawczykováČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Polsko Jan Zieliński
7–6(7–5), 4–6, [9–11]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 34 (15–19)

Legenda
Grand Slam (1–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (3–5)
ATP Tour 500 (2–5)
ATP Tour 250 (9–8)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.19. října 2013Moskva, Ruskotvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiRusko Michail Jelgin
Uzbekistán Denis Istomin
2–6, 6–1, [12–14]
Vítěz1.5. února 2018Montpellier, Francietvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiJaponsko Ben McLachlan
Francie Hugo Nys
7–6(7–2), 6–4
Finalista2.1. července 2018Eastbourne, Spojené královstvítrávaSpojené království Ken SkupskiSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
5–7, 4–6
Finalista3.23. září 2018Mety, Francietvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiFrancie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
1–6, 5–7
Vítěz2.28. října 2018Vídeň, Rakouskotvrdý (h)Spojené království Joe SalisburyUSA Mike Bryan
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(7–5), 6–3
Finalista4.9. února 2019Delray Beach, Spojené státytvrdýSpojené království Ken SkupskiUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 4–6
Finalista5.14. dubna 2019Houston, Spojené státyantukaSpojené království Ken SkupskiMexiko Santiago González
Pákistán Ajsám Kúreší
6–3, 4–6, [6–10]
Vítěz3.28. dubna 2019Budapešť, MaďarskoantukaSpojené království Ken SkupskiNový Zéland Marcus Daniell
Nizozemsko Wesley Koolhof
6–3, 6–4
Finalista6.25. května 2019Lyon, FrancieantukaSpojené království Ken SkupskiChorvatsko Ivan Dodig
Francie Édouard Roger-Vasselin
4–6, 3–6
Finalista7.29. srpna 2020New York, Spojené státytvrdýSpojené království Jamie MurrayŠpanělsko Pablo Carreño Busta
Austrálie Alex de Minaur
2–6, 5–7
Finalista8.1. listopadu 2020Vídeň, Rakouskotvrdý (h)Spojené království Jamie MurrayPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–7(5–7), 5–7
Vítěz4.14. listopadu 2020Sofie, Bulharskotvrdý (h)Spojené království Jamie MurrayRakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
bez boje
Vítěz5.20. března 2021Acapulco, MexikotvrdýSpojené království Ken SkupskiŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
7–6(7–3), 6–4
Finalista9.3. dubna 2021Miami, Spojené státytvrdýSpojené království Daniel EvansChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 4–6
Finalista10.18. dubna 2021Monte Carlo, MonakoantukaSpojené království Daniel EvansChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
3–6, 6–4, [7–10]
Finalista11.8. srpna 2021Washington, D.C., Spojené státytvrdýNový Zéland Michael VenusJižní Afrika Raven Klaasen
Japonsko Ben McLachlan
6–7(4–7), 4–6
Vítěz6.3. října 2021San Diego, Spojené státytvrdýSpojené království Joe SalisburyAustrálie John Peers
Slovensko Filip Polášek
7–6(7–2), 3–6, [10–5]
Vítěz7.9. ledna 2022Melbourne, AustrálietvrdýNizozemsko Wesley KoolhofKazachstán Oleksandr Nedověsov
Pákistán Ajsám Kúreší
6–4, 6–4
Vítěz8.15. ledna 2022Adelaide, AustrálietvrdýNizozemsko Wesley KoolhofUruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
7–6(7–5), 6–4
Vítěz9.15. února 2022Dauhá, KatartvrdýNizozemsko Wesley KoolhofIndie Rohan Bopanna
Kanada Denis Shapovalov
7–6(7–4), 6–1
Finalista12.2. dubna 2022Miami, Spojené státytvrdýNizozemsko Wesley KoolhofPolsko Hubert Hurkacz
USA John Isner
6–7(5–7), 4–6
Finalista13.24. dubna 2022Barcelona, ŠpanělskoantukaNizozemsko Wesley KoolhofNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
7–6(7–3), 6–7(5–7), [6–10]
Vítěz10.8. května 2022Madrid, ŠpanělskoantukaNizozemsko Wesley KoolhofKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–7(4–7), 6–4, [10–5]
Vítěz11.12. června 2022's-Hertogenbosch, NizozemskotrávaNizozemsko Wesley KoolhofAustrálie Matthew Ebden
Austrálie Max Purcell
4–6, 7–5, [10–6]
Vítěz12.14. srpna 2022Montréal, KanadatvrdýNizozemsko Wesley KoolhofSpojené království Daniel Evans
Austrálie John Peers
6–2, 4–6, [10–6]
Finalista14.9. září 2022US Open, New York, Spojené státytvrdýNizozemsko Wesley KoolhofUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 5–7
Vítěz13.6. listopadu 2022Paříž, Francietvrdý (h)Nizozemsko Wesley KoolhofChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
7–6(7–5), 6–4
Finalista15.19. března 2023Indian Wells, Spojené státytvrdýNizozemsko Wesley KoolhofIndie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden
3–6, 6–2, [8–10]
Finalista16.duben 2023Barcelona, ŠpanělskoantukaNizozemsko Wesley KoolhofArgentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
3–6, 7–6(10–8), [4–10]
Vítěz14.červen 2023's-Hertogenbosch, Nizozemsko (2)trávaNizozemsko Wesley KoolhofEkvádor Gonzalo Escobar
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
7–6(7–1), 6–2
Vítěz15.15. července 2023Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaNizozemsko Wesley KoolhofŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 6–4
Finalista17.srpen 2023Winston-Salem, Spojené státytvrdýSpojené království Lloyd GlasspoolUSA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
3–6, 4–6
Finalista18.4. října 2023Peking, ČínatvrdýNizozemsko Wesley KoolhofChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
7–6(14–12), 3–6, [5–10]
Finalista19.19. února 2024Delray Beach, Spojené státytvrdýMexiko Santiago GonzálezSpojené království Julian Cash
USA Robert Galloway
7–5, 5–7, [2–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (0 D; 22–12 Č)
Futures (0 D; 7–2 Č)

Čtyřhra (30)

č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.20110701ačervence 2011Dublin, IrskokoberecFrancie Albano OlivettiIrsko James Cluskey
Irsko James McGee
7–6(7–4), 6–3
2.20110701ačervence 2011Costa Mesa, Spojené státytvrdýSpojené království Chris EatonSpojené království Daniel Cox
Austrálie Adam Hubble
6–3, 6–3
3.20130101aledna 2013Portsmouth, Spojené královstvítvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiIrsko Sam Barry
Irsko Colin O'Brien
3–6, 6–3, [10–5]
4.20130201aúnora 2013Birkenhead, Spojené královstvítvrdý (h)Spojené království Lewis BurtonIrsko James Cluskey
Spojené království Sean Thornley
7–6(7–5), 2–6, [10–7]
5.20130401adubna 2013Bournemouth, Spojené královstvíantukaSpojené království Richard GabbSpojené království Jack Carpenter
Spojené království Ashley Hewitt
6–3, 2–6, [10–3]
6.20130501akvětna 2013Pozzuoli, ItálieantukaSpojené království Ken SkupskiSpojené království Oliver Golding
Ukrajina Denys Mylokostov
6–3, 6–3
7.20130701ačervence 2013Manchester, Spojené královstvítrávaFrancie Albano OlivettiAustrálie Zach Itzstein
Spojené království Brydan Klein
7–6(7–4), 6–3
1.červenec 2013Recanati, ItálietvrdýSpojené království Ken SkupskiItálie Gianluigi Quinzi
Itálie Adelchi Virgili
6–4, 6–3
2.srpen 2013Segovia, ŠpanělskotvrdýSpojené království Ken SkupskiRusko Michail Jelgin
Bělorusko Uladzimir Ignatik
6–3, 6–7(4–7), [10–6]
3.září 2013Pétange, Lucemburskotvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiNěmecko Benjamin Becker
Německo Tobias Kamke
6–3, 6–7(5–7), [10–7]
4.září 2013Štětín, PolskoantukaSpojené království Ken SkupskiItálie Andrea Arnaboldi
Itálie Alessandro Giannessi
6–4, 1–6, [10–7]
5.září 2014İzmir, TureckotvrdýSpojené království Ken SkupskiTurecko Malek Džazírí
Rusko Alexandr Kudrjavcev
6–1, 6–4
6.listopad 2014Bratislava, Slovenskotvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiSlovensko Norbert Gombos
Česko Adam Pavlásek
6–3, 7–6(7–3)
7.červen 2015Surbiton, Spojené královstvítrávaSpojené království Ken SkupskiNový Zéland Marcus Daniell
Brazílie Marcelo Demoliner
6–3, 6–4
8.září 2015Saint-Rémy, FrancietvrdýSpojené království Ken SkupskiSlovensko Andrej Martin
Slovensko Igor Zelenay
6–4, 6–1
9.únor 2016Bergamo, Itálietvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Antonio Šančić
6–3, 7–5
10.únor 2016Cherbourg, Francietvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiJaponsko Jošihito Nišioka
Bosna a Hercegovina Aldin Šetkić
4–6, 6–3, [10–6]
11.září 2016Saint-Rémy, Francie (2)tvrdýSpojené království Ken SkupskiIrsko David O'Hare
Spojené království Joe Salisbury
6–7(5–7), 6–4, [10–5]
12.listopad 2016Bratislava, Slovensko (2)tvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiIndie Purav Radža
Indie Diviž Šaran
4–6, 6–3, [10–5]
13.květen 2017Savannah, Spojené státyantukaKanada Peter PolanskySpojené království Luke Bambridge
USA Mitchell Krueger
4–6, 6–3, [10–1]
14.květen 2017Benátky, ItálieantukaSpojené království Ken SkupskiRakousko Julian Knowle
Slovensko Igor Zelenay
5–7, 6–4, [10–5]
15.červen 2017Nottingham, Spojené královstvítrávaSpojené království Ken SkupskiAustrálie Matt Reid
Austrálie John-Patrick Smith
7–6(7–1), 2–6, [10–7]
16.srpen 2017Aptos, Spojené státytvrdýIzrael Jonatan ErlichAustrálie Alex Bolt
Austrálie Jordan Thompson
6–3, 2–6, [10–8]
17.srpen 2017Vancouver, KanadatvrdýUSA James CerretaniFilipíny Treat Conrad Huey
Švédsko Robert Lindstedt
7–6(8–6), 6–2
18.listopad 2017Bratislava, Slovensko (3)tvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiNizozemsko Sander Arends
Chorvatsko Antonio Šančić
5–7, 6–3, [10–8]
19.únor 2018Quimper, Francietvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–3, 3–6, [10–7]
20.duben 2018Le Gosier, GuadeloupetvrdýAustrálie John-Patrick SmithBelgie Ruben Bemelmans
Francie Jonathan Eysseric
7–6(7–3), 6–4
21.srpen 2018Vancouver, Kanada (2)tvrdýSpojené království Luke BambridgeAustrálie Marc Polmans
Austrálie Max Purcell
4–6, 6–3, [10–6]
22.září 2018Chicago, Spojené státytvrdýSpojené království Luke BambridgeIndie Leander Paes
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
6–3, 6–4
23.březen 2019Phoenix, Spojené státytvrdýSpojené království Jamie MurrayUSA Austin Krajicek
Nový Zéland Artem Sitak
6–7(2–7), 7–5, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neal Skupski na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Neal Skupski na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240127a27. ledna 2024
  2. Skupski Makes 'Dream Come True', Climbs To Doubles World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-14 [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-14. (anglicky) 
  3. a b c Neal Skupski na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240127a27. ledna 2024
  4. Neal Skupski na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024
  5. British brothers Ken and Neal Skupski win first ATP World Tour title together [online]. BBC, 2018-02-12 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Eric Nicolson. Arbroath tennis player Jonny O’Mara wins maiden ATP title [online]. The Courier, 2018-06-29 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Mahut/Roger-Vasselin Fly Flag For France In Metz [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-09-23 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Skupski/Salisbury Lift Maiden Team Trophy In Vienna [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-10-28 [cit. 2018-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-31. (anglicky) 

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20240304a4. března 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Srbsko Novak Djoković (SRB)9 675
2.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 805
3.Itálie Jannik Sinner (ITA)8 270
4. Daniil Medveděv7 715
5. Andrej Rubljov5 010
6.Německo Alexander Zverev (GER)4 950
7.Dánsko Holger Rune (DEN)3 720
8.Polsko Hubert Hurkacz (POL)3 405
9.Norsko Casper Ruud (NOR)3 405 2
10.Austrálie Alex de Minaur (AUS)3 210 1
Ženská dvouhra20240304a4. března 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Polsko Iga Świąteková (POL)10 105
2. Aryna Sabalenková8 725
3.USA Coco Gauffová (USA)6 975
4.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)6 848
5.USA Jessica Pegulaová (USA)5 145
6.Tunisko Ons Džabúrová (TUN)4 183
7.Česko Markéta Vondroušová (CZE)4 070
8.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 040
9.Řecko Maria Sakkariová (GRE)3 565
10.Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT)3 548
Mužská čtyřhra20240304a4. března 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Indie Rohan Bopanna (IND)8 080 1
2.Austrálie Matthew Ebden (AUS)8 080 1
3.USA Austin Krajicek (USA)7 050
4.Chorvatsko Ivan Dodig (CRO)6 540 3
5.Spojené království Joe Salisbury (GBR)6 450
6.USA Rajeev Ram (USA)6 450 2
7.Nizozemsko Wesley Koolhof (NED)6 380 1
8.Spojené království Neal Skupski (GBR)6 110
9.Mexiko Santiago González (MEX)6 030
10.Španělsko Marcel Granollers (ESP)5 797
Ženská čtyřhra20240304a4. března 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Belgie Elise Mertensová (BEL)7 560
2.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)7 370
3.Austrálie Storm Hunterová (AUS)7 295
4.Německo Laura Siegemundová (GER)6 200
5.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)6 045
6.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)5 695
7.USA Nicole Melichar-Martinezová (USA)5 385 1
8.Austrálie Ellen Perezová (AUS)5 265 2
9. Věra Zvonarevová5 075 2
10.USA Jessica Pegulaová (USA)4 955 2

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Skupski N. RG19 (12) (48199059472).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Skupski N. RG19 (12)