Nebovazy

Nebovazy
Celkový pohled
Celkový pohled
Lokalita
Charaktersamota
ObecKřimov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°28′36″ s. š., 13°18′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 (2021)[1]
Katastrální územíNebovazy (1,65 km²)
Nadmořská výška660 m n. m.
PSČ430 01
Počet domů2 (2011)[2]
Nebovazy
Další údaje
Kód části obce76261
Kód k. ú.676268
Zaniklé obce.cz59
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nebovazy (německy Nokowitz) jsou samota, část obce Křimov v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Křimova.

Název

Původní varianta názvu Nakawaz ve srovnání s jinými jmény zřejmě odpovídá spojení na Kavanech, ale jeho význam je nejasný. Tvar Nebowaz se objevil nesprávným opisem až v roce 1832 a František Palacký ho rozšířil na Nebowazy ve významu místo, kde žijí lidé, kteří vážou nebe. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Nakawaz (1281), Nogwitz (1554), Nockwitz (1560), Nopitz (1568), Noppitz (1569), Nokwicze (1571), Nokwicze (1606), Nokwicz (1629), Nopitz (1720), Nokowitz nebo Nakowicz a Nopitz (1787) a Nokowitz (1846).[3]

Historie

Dva domy na místě původní vesnice

Archeologický výzkum doložil existenci Nebovaz v polovině třináctého století.[4] První písemná zmínka o nich pochází z roku 1281[3] a nachází se v listině, kterou je, spolu s dalšími vesnicemi, daroval Chotěbor z Račic řádu německých rytířů z chomutovské komendy.[5] Podle urbářů chomutovského panství z let 1560 a 1563 ve vsi žilo devět rodin. Vesnice musela při slavnostních příležitostech odebírat pivo z vrchnostenského pivovaru a nejspíše patřila ke křimovskému statku, protože nebovazský mlynář odváděl poplatky křimovskému rychtářovi.[6]

Po mocenském pádu Jiřího Popela z Lobkovic královská komora rozdělila jeho rozsáhlý majetek na tři díly a Nebovazy se ocitly v části, kterou roku 1605 koupil Linhart Štampach ze Štampachu. Vesnice se tak stala součástí ahníkovského panství, u kterého zůstala až do zrušení poddanství. Podle berní ruly z roku 1654 v ní žilo pouze osm chalupníků, kteří měli dohromady třináct potahů, sedmnáct krav, 22 jalovic, dvanáct koz a jedno prase. Na polích pěstovali především žito a len.[6]

Koncem devatenáctého století stále přetrvával zemědělský charakter vesnice. Nízké výnosy při pěstování žita, brambor, tuřínu, zelí a lnu nutily obyvatele, aby si přivydělávali prací v lese a drobnými pracemi jako bylo vázání košťat, odklízení sněhu nebo výroba krajek. Většina služeb (škola, pošta, nádraží, fara) bývaly v Křimově, ale lékař nebo četnická stanice byly až v Hoře Svatého Šebestiána. U Hutné stával mlýn.[6]

Vesnice zanikla vysídlením v první polovině sedmdesátých let dvacátého století,[6] ale při sčítání lidu v roce 2011 na jejím místě stály dva domy a žilo šest obyvatel.[7]

Přírodní poměry

Nebovazy stojí ve stejnojmenném katastrálním území o rozloze 1,65 km²[8] v Ústeckém kraji asi 1,1 kilometru jihovýchodně od Křimova a 7,5 kilometrů severozápadně od Chomutova.[9]

Geologické podloží je tvořené prekambrickými dvojslídnými a biotitickými rulami. V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory a v podcelku Loučenská hornatina na rozhraní okrsků Přísečnická hornatina a Bolebořská vrchovina, která zasahuje pouze do jihovýchodního cípu území na pravém břehu Hutné.[10] Pro Přísečnickou hornatinu jsou charakteristické zbytky zarovnaných povrchů na vyzdvižené kře.[11] Samota stojí v údolním svahu v nadmořské výšce okolo 660 metrů,[9] ale nejvyšší bod se nachází při západní hranici území ve výšce okolo 720 metrů. Ve střední části katastrálního území převažují kambizemě, ale do jihovýchodního cípu zasahují podzoly, které převládají také v oblasti na západ a severozápad od samoty.[10]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 94 obyvatel (z toho 41 mužů) německé národnosti, z nichž se čtyři hlásili k evangelické a ostatní k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 99 obyvatel německé národnosti. I tentokrát byli čtyři evangelíky a ostatní členy římskokatolické církve.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[7][14][15]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé15215714312710594991853---63
Domy2324242421202013—1-1-21
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Křimov.

Obecní správa a politika

V roce 1850 se Nebovazy staly samostatnou obcí,[6] kterou zůstaly až do poloviny dvacátého století. Při sčítání lidu v roce 1950 byly částí obce Křimov.[16]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Nebovazech žilo 58 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[17]

Osobnosti

V Nebovazech se narodil estetik a literární historik Franz Ficker (25. února 1782 – 22. dubna 1849). Vystudoval na Pražské univerzitě a na počátku své kariéry pracoval jako suplent v Chomutově. Později vedl katedru klasické filologie na univerzitě v Olomouci a od roku 1823 přednášel ve Vídni.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 182–183. 
  4. ↑ CRKAL, Jiří. Zaniklá středověká ves Hoděvice v Krušných horách, k. ú. Vysoká, okr. Chomutov. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2009–2010. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-11-3. S. 109.
  5. ↑ LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. Kapitola Majetkový vývoj chomutovské komendy, s. 14. 
  6. ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl VII. V okolí Hory Sv. Šebestiána, Křimova, Chomutova a na Kadaňsku. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1997. 56 s. Kapitola Nebovazy, s. 18–19. Dále jen Binterová (1997). 
  7. ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  8. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Nebovazy [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přísečnická hornatina, s. 366–377. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 99. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  15. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-09-03]. S. 357. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  17. ↑ RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Nebovazy 2015-07-04 Celkový pohled.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na samotu