Nefaarudž I.

Nefaarudž I.
Neferites I.
Vešebt faraona, Muzeum Louvre
(c) Rama, CC BY-SA 3.0 fr
Vešebt faraona, Muzeum Louvre
Doba vlády399–393 př. n. l.
Rodné jméno


Naiefaaurud(u)
Trůnní jméno


Ba-en-Re-meri-netjeru
Horovo jméno
 Aa-ib
Zlatý Hor
Setep-netjeru
PotomciAchoris (Hakor/Maat-ib-re)
HrobkaMendes
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nefaarudž I., známý též v jeho řecké variantě Neferites I., byl egyptský faraon, zakladatel 29. dynastie. Vládl v letech 399–393 př .n. l.[1]

Vláda

Sfinga faraona

Uvádí se, že Nefaarudž byl generálem z města Džedet. Roku 399 př. n. l. povstal proti faraonu Amyrtaius(ovi), porazil jej a popravil v Memphisu.[2] Nefaarudž se nechal v Memphisu a možná také v Sau korunovat faraonem, krátce nato přesunul hlavní město do svého rodného Džedetu. Nefaarudž I. si vybral stejné Horovo jméno jako Psamtik I. a jméno Zlatého Hora jako Ahmose II. - obou vládců předešlé 26. dynastie, což může dokazovat, že chtěl spojit svojí vládu s dřívějším velkolepým obdobím.

Monumenty

Podle Manetha Nefaarudž I. vládl šest let. Stavby Nefaarudže I. byly nalezeny na mnoha místech po celém Egyptě. V Dolním Egyptě je zmíněn v Thmuis(u) [p 1], Tell Roba, Buto (kde byla nalezena jeho socha [3]), Memfisu, Sakkáře (kde se ve druhém roce jeho vlády pohřeb býka Apise) a jeho hlavním a rodném městu Mendes. Postavil také některé budovy v Karnaku, jako je sklad a svatyně, která měla sloužit pro posvátnou bárku.[4] V zahraničních záležitostech zasahoval na Blízkém východě. Jak hlásal Diodóros Sicilský, v roce 396 př. n. l. podpořil ve válce proti Peršanům spartánského krále Agésilaa. Sparťané dobyli Kypr a Rhodos a snažili se rozšířit svůj vliv dále na východ. Nefaarudž dodal Sparťanům 500 000 měr zrn a materiál pro 100 triér. Náklad však dorazil na Rhodos poté, co se Peršanům podařilo ostrov znovu dobýt, takže jej zabavil filo-perský admirál Konon z Athén.[5]

Smrt a nástupnictví

Nefaarudž I. zemřel v letech 393 př. n. l. po šesti letech vlády. Demotická kronika[6] jednoduše uvádí, že jej „jeho syn“ vystřídal na trůně, aniž by bylo uvedeno jakékoli jméno. V dnešní době se předpokládá, že Nefaarudžův syn byl Hakor, který po něm vládl jen rok, než byl sesazen Pašerimutem, Achoris však po dalším roce opět získal trůn.[7]

Poznámky

  1. město v Dolním Egyptě

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nepherites I na anglické Wikipedii.

  1. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. REDFORD,, Donald. Excavations at Mendes: The Royal Necropolis. Vol. 1.. Leiden: [s.n.], 2004. Dostupné online. ISBN 978-90-04-13674-8. S. 33. 
  3. Gabra, G. (1981). "A lifesize statue of Nepherites I from Buto", SAK 9, pp.119–23
  4. SHAW, Ian. The Oxford History of Ancient Egypt. [online]. Oxford University Press, 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SWEENEY,, Emmet John. The Ramessides, Medes, and Persians. Ages in Alignment. Vol. 4.. Algora: [s.n.], 2008. ISBN 978-0-87586-544-7. 
  6. Demotická kronika [online]. Staroegyptský prorocký text. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. John D. Ray|Ray, John D. (1986). Psammuthis and Hakoris, The Journal of Egyptian Archaeology, 72: 149–158.

Externí odkazy

Předchůdce:
Amenardis
Znak z doby nástupuEgyptský král
399393 př. n. l.
Znak z doby konce vládyNástupce:
Hakor

Média použitá na této stránce

Histoire de l’Art Egyptien by Theodor de Bry, digitally enhanced by rawpixel-com 103.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Louvre 032007 15.jpg
Sphinx du pharaon Néphéritès Ier trouvé à Rome, dédié à Ptah et Sokar-Osiris - Provenance initiale Memphis - XXIXe dynastie égyptienne