Nefaarudž I.

Nefaarudž I.
	Neferites I.
	(c) Rama, CC BY-SA 3.0 fr Vešebt faraona, Muzeum Louvre
Doba vlády	399–393 př. n. l.
	Aa-ib
Potomci	Achoris (Hakor/Maat-ib-re)
Hrobka	Mendes
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nefaarudž I., známý též v jeho řecké variantě Neferites I., byl egyptský faraon, zakladatel 29. dynastie. Vládl v letech 399–393 př .n. l.^[1]

Vláda

Uvádí se, že Nefaarudž byl generálem z města Džedet. Roku 399 př. n. l. povstal proti faraonu Amyrtaius(ovi), porazil jej a popravil v Memphisu.^[2] Nefaarudž se nechal v Memphisu a možná také v Sau korunovat faraonem, krátce nato přesunul hlavní město do svého rodného Džedetu. Nefaarudž I. si vybral stejné Horovo jméno jako Psamtik I. a jméno Zlatého Hora jako Ahmose II. - obou vládců předešlé 26. dynastie, což může dokazovat, že chtěl spojit svojí vládu s dřívějším velkolepým obdobím.

Monumenty

Podle Manetha Nefaarudž I. vládl šest let. Stavby Nefaarudže I. byly nalezeny na mnoha místech po celém Egyptě. V Dolním Egyptě je zmíněn v Thmuis(u) ^{[p 1]}, Tell Roba, Buto (kde byla nalezena jeho socha ^[3]), Memfisu, Sakkáře (kde se ve druhém roce jeho vlády pohřeb býka Apise) a jeho hlavním a rodném městu Mendes. Postavil také některé budovy v Karnaku, jako je sklad a svatyně, která měla sloužit pro posvátnou bárku.^[4] V zahraničních záležitostech zasahoval na Blízkém východě. Jak hlásal Diodóros Sicilský, v roce 396 př. n. l. podpořil ve válce proti Peršanům spartánského krále Agésilaa. Sparťané dobyli Kypr a Rhodos a snažili se rozšířit svůj vliv dále na východ. Nefaarudž dodal Sparťanům 500 000 měr zrn a materiál pro 100 triér. Náklad však dorazil na Rhodos poté, co se Peršanům podařilo ostrov znovu dobýt, takže jej zabavil filo-perský admirál Konon z Athén.^[5]

Smrt a nástupnictví

Nefaarudž I. zemřel v letech 393 př. n. l. po šesti letech vlády. Demotická kronika^[6] jednoduše uvádí, že jej „jeho syn“ vystřídal na trůně, aniž by bylo uvedeno jakékoli jméno. V dnešní době se předpokládá, že Nefaarudžův syn byl Hakor, který po něm vládl jen rok, než byl sesazen Pašerimutem, Achoris však po dalším roce opět získal trůn.^[7]

Poznámky

↑ město v Dolním Egyptě

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nepherites I na anglické Wikipedii.

↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
↑ REDFORD,, Donald. Excavations at Mendes: The Royal Necropolis. Vol. 1.. Leiden: [s.n.], 2004. Dostupné online. ISBN 978-90-04-13674-8. S. 33.
↑ Gabra, G. (1981). "A lifesize statue of Nepherites I from Buto", SAK 9, pp.119–23
↑ SHAW, Ian. The Oxford History of Ancient Egypt. [online]. Oxford University Press, 2000. Dostupné online. (anglicky)
↑ SWEENEY,, Emmet John. The Ramessides, Medes, and Persians. Ages in Alignment. Vol. 4.. Algora: [s.n.], 2008. ISBN 978-0-87586-544-7.
↑ Demotická kronika [online]. Staroegyptský prorocký text. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ John D. Ray|Ray, John D. (1986). Psammuthis and Hakoris, The Journal of Egyptian Archaeology, 72: 149–158.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nefaarudž I. na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Amenardis

Egyptský král
399–393 př. n. l.

Nástupce:
Hakor

[3] ěsto v Dolním Egyptě

[1] HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)

[2] REDFORD,, Donald. Excavations at Mendes: The Royal Necropolis. Vol. 1.. Leiden: [s.n.], 2004. Dostupné online. ISBN 978-90-04-13674-8. S. 33.

[4] Gabra, G. (1981). "A lifesize statue of Nepherites I from Buto", SAK 9, pp.119–23

[Shaw-5] SHAW, Ian. The Oxford History of Ancient Egypt. [online]. Oxford University Press, 2000. Dostupné online. (anglicky)

[Sweeney-6] SWEENEY,, Emmet John. The Ramessides, Medes, and Persians. Ages in Alignment. Vol. 4.. Algora: [s.n.], 2008. ISBN 978-0-87586-544-7.

[7] Demotická kronika [online]. Staroegyptský prorocký text. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[8] John D. Ray|Ray, John D. (1986). Psammuthis and Hakoris, The Journal of Egyptian Archaeology, 72: 149–158.

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály