Nejdek

Nejdek
náměstí Karla IV.
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Nejdek
Obec s rozšířenou působností	Karlovy Vary (správní obvod)
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′21″ s. š., 12°43′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 772 (2023)[1]
Rozloha	52,27 km²[2]
Nadmořská výška	568 m n. m.
PSČ	362 21
Počet domů	1 526 (2021)[3]
Počet částí obce	10
Počet k. ú.	10
Počet ZSJ	16
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Karla IV. 239 362 21 Nejdek posta@nejdek.ipodatelna.cz
Starostka	Ludmila Vocelková (ANO)
Oficiální web: www.nejdek.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Nejdek
Další údaje
Kód obce	555380
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejdek (německy Neudek, v chebském sudetoněmeckém nářečí Naidek) je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, patnáct kilometrů severozápadně od Karlových Varů. Město se nachází uprostřed masivu Krušných hor, obestoupené hustě zalesněnými příkrými svahy okolních kopců, sevřené v úzkém údolí řeky Rolavy. Nejdek je město pohraniční, na spojnici Karlových Varů a Saska. Žije zde přibližně 7 800^[1] obyvatel.

Název

Název města je odvozen ze středněhornoněmeckých slov nît a ecke. První označuje bojovou zuřivost, hněv nebo žárlivost a druhé znamená ostří, hrot, hranu nebo kout. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Neydek (1340, 1354), Nidek (1367), Naydek (1369), Neydek (1384 až okolo roku 1405), na Neideku (1525), Neydek (1590) nebo Neudek a Negdek (1847).^[4]

Historie

První písemná zmínka o Nejdku pochází z roku 1340, kdy na zdejším hradě sídlil Petr Plik. Král Jan Lucemburský mu následujícího roku potvrdil lenní vlastnictví hradu. Stejný majetek patřil už Petrovu otci Konrádovi, který zemřel v roce 1335. Listina také zmiňuje nejdecká rýžoviště cínu.^[5] Není známo, kdy byl Nejdek povýšen na město, ale nejstarší označení horní město se nachází na zvonu z roku 1576.^[6]

Hornictví

Dějiny města jsou spojeny s dobýváním a zpracováním kovů. Cínové doly byly znovu zmíněny roku 1364 a z roku 1410 pochází první zmínka o železářských hamrech. K největšímu rozmachu dolů na Nejdecku došlo v letech 1446–1602, kdy město patřilo Šlikům. Cín se rýžoval v okolí horských osad Rolava, Chaloupky, Jelení, Nové Hamry, Velflík a dalších. Aby zajistili dostatek vody, nechali Šlikové vybudovat Přebuzský příkop dlouhý šest kilometrů a Rudenský příkop dlouhý dvanáct kilometrů. Oba přiváděly vodu z Rolavy k rýžovištím. V samotném Nejdku se tavily rudy a zpracovávaly kovy. Vrchnostenská cínová huť ve městě působila údajně už v roce 1454. Aby si vrchnost udržela kontrolu nad rýžovišti, vydala tzv. nejdecké lesní cínové právo a zřídila horní úřad.^[7] Vzhledem ke sporům Šliků s Ferdinandem I. a jejich povinnosti odvádět více peněz do zemské pokladny byl v Nejdku otevřen královský horní úřad, podřízený vrchnímu hornímu úřadu v Jáchymově.^[8]

Rýžování cínové rudy dosáhlo vrcholu okolo roku 1570. Rýžoviště se tehdy nacházela především podél Rolavy, Černého a Rudného potoka. Pozůstatky rýžovišť jsou patrné zejména západně od Chaloupek. Spolu s rýžováním byly už kolem roku 1500 otevírány doly u Jelení, Rudného, Vysoké Pece, Javořiny, Bernova, Nových Hamrů, Oldřichova a Vysoké Štoly.^[8] Před rokem 1600 ve městě pracovaly také dvě železářské hutě a v roce 1525 také hamr.^[9]

Roku 1602 Šlikové Nejdek prodali Bedřichu Colonnovi z Felsu, jehož potomkům město roku 1632 zkonfiskoval Ferdinand III. za spolupráci se Švédy. Novým majitelem se v roce 1633 stal Heřman Černín z Chudenic.^[6] Také podle Augusta Sedláčka získal Heřman Černín město po roce 1632,^[10] ale Miloslav Bělohlávek uvedl, že Colonnům z Felsu byl Nejdek zkonfiskován při pobělohorských konfiskací a Heřman Černín je koupil už v roce 1623.^[11]

Období úpadku

Procházející vojska během třicetileté války drancovala okolí a do osady Poušť zavlekla nemoce, které se rozšířily i do Nejdku. Černínové na svých panstvích prováděli rekatolizaci, v jejímž důsledku z města odešlo mnoho lidí. Podle berní ruly z roku 1654 v Nejdku zůstalo jen 465 obyvatel.^[6] Po válce klesal význam cínových dolů, ale těžba byla průběžně obnovována ještě dalších dvě stě let. Z železářských provozů po válce zůstal jen plechařský hamr a tři drátovny. Nejdecký horní uřad byl zrušen v roce 1851 a roku 1874 byla uzavřena i cínová huť.^[9]

K selskému povstání v roce 1680 se připojili i poddaní z Nejdku. Rebelie přerostla do o ozbrojeného střetu, po jehož potlačení byli vůdci vzbouřenců popraveni. Město také na sedm let ztratilo svá privilegia. O devadesát let později na Nejdek a okolí těžce dolehla velká neúroda, v jejímž důsledku vypukla v letech 1770–1771 morová epidemie, při které v nejdecké farnosti zemřelo asi dva tisíce lidí. K hladomorům docházelo i ve čtyřicátých letech devatenáctého století.^[6] Od osmnáctého století se v Nejdku a okolí začaly vyrábět černé hedvábné paličkované krajky.^[12]

Industrializace

V devatenáctém století došlo k rozsáhlé industrializaci města. V roce 1813 byla otevřena nová železárna, v níž baron Heinrich Kleist roku 1836 zmodernizoval válcovnu plechů a pocínovnu, čímž železárnu proměnil v podnik evropského významu.^[6] Rodina Petzoldů podnik v roce 1909 spojila s rotavskou železárnou do akciové společnosti Železárny Rotava–Nejdek, která patřila k největším v Rakousku-Uhersku. Jiným významným podnikem se stala továrna na česanou a mykanou přízi a výrobky z ovčí vlny založená Antonem Schmiegerem v roce 1843. Největšího rozvoje dosáhla v době první republiky.^[13]

Od druhé poloviny devatenáctého století se rozvíjel také cestovní ruch. Turistickou dominantou Nejdecka se od roku 1897 stala rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu. V roce 1908 u ní byla otevřena restaurace.^[13]

Dvacáté století

Rozvoj města přerušila první světová válka. Po jejím odeznění následoval vzestup průmyslu, ale po krátké době jej ukončila hospodářská krize.^[13] Po roce 1945 byli z města i okolních vesnic vysídleni němečtí obyvatelé. Zejména venkovská sídla se nepodařilo dosídlit, a některé zcela zanikla. Ve městě však byla obnovena a rozšířena výroba v kovozávodu Metalis, v přádelně i dalších podnicích. Po roce 1989 se významným zaměstnavatelem stala firma Witte Automotive.^[12]

Přírodní poměry

Město se rozkládá v údolí Rolavy a v několika menších údolích kolem. Město je v kopcovitém terénu Krušných hor a obklopují ho jehličnaté a smíšené lesy. Protéká jím řeka Rolava. Menší přítoky tvoří: Nejdecký potok (Rodišovka), na kterém se nachází vodní nádrž Lesík (využívána ke koupání a rybaření); Oldřichovský potok, Limnický potok a Lužecký potok.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 6 995 obyvatel (z toho 3 311 mužů), z nichž bylo 95 Čechoslováků, 6 753 Němců a 147 cizinců. V náboženství převažovala římskokatolická většina, ale 230 lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, 37 k církvi izraelské a 34 jich bylo bez vyznání.^[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 9 042 obyvatel: 262 Čechoslováků, 8 575 Němců, jednoho Žida, dva Poláky, tři Maďary a 192 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale žilo zde také 345 evangelíků, patnáct členů církve československé, 56 členů církve izraelské, deset členů jiných nezjišťovaných církví a 763 lidí bez vyznání.^[15]

Místní části

• Bernov
• Fojtov
• Lesík
• Lužec
• Nejdek
• Oldřichov
• Pozorka
• Suchá
• Tisová
• Vysoká Štola

Doprava

Městem prochází železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt a silnice II. třídy II/220.

Železniční zastávky

• Nejdek
• Nejdek zastávka
• Nejdek-Oldřichov (původně Oldřichov u Nejdku)
• Nejdek-Sejfy (původně Nové Hamry, zast.)
• Nejdek-Suchá (původně Suchá u Nejdku)
• Nejdek-Tisová (původně Tisová u Nejdku)

Společnost

• Muzeum Nejdek
• Mattoniho muzeum Nejdek
• Městská knihovna
• Kino Nejdek
• Divadlo Nejdek
• Kulturní dům Nejdek
• Kruh přátel hudby

Každoročně se zde pořádá v červnu Nejdecká pouť a v prosinci Krušnohorský vánoční jarmark. Pravidelně každý měsíc od září do května se koná koncert vážné hudby v rámci Kruhu přátel hudby. Koncerty se konají ve velkém sále kina. V kulturním domě v Nejdku se každý měsíc koná hudební koncert (rock, bigbeat, jazz aj.). Nejdecké Mattoniho muzeum je zaměřeno na historii podnikatele Heinricha Mattoniho. Je zde umístěn a vystavován rozsáhlý archiv společnosti, jediný dochovaný soubor památek na tohoto karlovarského rodáka svého druhu.

Spolek Exulant sdružuje potomky českých exulantů pro víru a zájemce o dějiny českých protestantů.^[17]

Pamětihodnosti

• Hrad Nejdek je zřícenina románsko-gotické věže, zbytek původního hradu postaveného v období kolem roku 1250^[18]
• Nejdecká křížová cesta – vybudována v letech 1851–1858
• Nejdecký zámek z počátku sedmnáctého století. Současná podoba je z přestavby roku 1889.
• Kostel svatého Martina byl původně gotická stavba připomínaná v roce 1354, která byla v letech 1755 1756 barokně přestavěna a o více než polovinu zvětšena.
• Evangelický kostel Vykupitele je neogotický kostel z roku 1904, nápadný svou zdvojenou jehlancovou střechou věže.
• Krušnohorský semmering – horská část druhé nejvýše položené železniční trati v ČR, která vede z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu
• Buková alej v ulici Pod Lesem s 11 památnými stromy buků lesních
• Čtveřice lip srdčitých u Zimů
• Javor u Hanáků
• Lípa u benzinové stanice

Osobnosti

• Kateřina z Redernu (1564–1617), šlechtična
• Ignác Sichelbarth (1708–1780) – misionář, malíř a mandarín na císařském dvoře v Pekingu
• Wenzel Kuhn (1854–1933) – poslanec Říšské rady
• Heinz Kurt Henisch (1922–2006) – fyzik, profesor fyziky a historie fotografie
• Vladimír Ráž (1923–2000) – český herec
• Ladislav Schejbal (* 1936) – fotbalista
• Petr Rychlý (* 1965) – český herec, komik a moderátor

Partnerská města

• Johanngeorgenstadt, Německo

Odkazy

Reference

Související články

• Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Nejdku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nejdek na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Nejdek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)