Nejstarší synagoga v Praze

Nejstarší synagoga v Praze
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
MístoPraha, ČeskoČesko Česko
Základní informace
Zánik1142 při požáru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejstarší synagoga v Praze existovala kdesi v podhradí Pražského hradu, snad na dnešní Malé Straně, již v 11. století nebo nejpozději na počátku 12. století. Shořela spolu s mnoha dalšími stavbami při obléhání Prahy roku 1142.

Historické prameny

O synagoze v Praze před polovinou 12. století existují dvě stručné zmínky v historických kronikách:

Dějiny synagogy

Židé v Praze museli být v 11. století již dobře etablovaní, jak vyplývá z údaje Kosmovy kroniky k roku 1091, že v pražském podhradí a vyšehradské ulici (či vsi) sídlí židé oplývající velkým bohatstvím. Vystavěli si vlastní synagogu, která jim byla později zabavena a přeměněna na křesťanský kostel, jak lze odvodit z Kosmova údaje, že v ní byl znesvěcen křesťanský oltář. Židé o svou synagogu zřejmě přišli roku 1096, kdy došlo k pogromu a nucenému křtu Židů ze strany účastníků první křížové výpravy.[2]

Z údaje o shoření synagogy roku 1142 je zřejmé, že v té době židé své kultovní místo (opět) měli a užívali. Po požáru nebyla obnovena[3] a židovské obyvatelstvo se pak soustředilo na pravý břeh řeky, již do oblasti budoucího židovského ghetta.

Poloha

Poloha synagogy nebyla archeologicky zjištěna a ze zkromných písemných pramenů její ani přibližné umístění nelze spolehlivě určit. Předpokládaná poloha se klade přibližně mezi Újezd a Malostranské náměstí.[4] To vychází zejména z předpokladu, že tato poloha odpovídá označení „v pražském podhradí“ a že druhé, vyšehradské židovské osídlení zmiňované Kosmou zaniklo při křižáckém tažení roku 1096. Do oblasti Újezda ji klade i historicky nedůvěryhodná Hájkova kronika.[5] Po zničení synagogy požárem zřejmě zaniklo malostranské židovské sídliště.

Hypotéz o umístění obou nejvýznamnějších pražských židovských osad zmiňovaných Kosmovou kronikou a tím pádem i možných umístění pražské synagogy je však více: oblast předpolí Pražského hradu a předpolí Vyšehradu, místo při vyšehradské cestě nedaleko Vltavy v okolí Národní třídy nebo již v místě budoucího Židovského města (Josefova).[6] Není také jisté, že se údaje obou kronikářů (o bývalé synagoze a o požáru synagogy) vztahují ke stejné stavbě.

Odkazy

Reference

  1. KOSMAS. Kosmova kronika česká. 1972. vyd. Praha: Svoboda Kapitola Roku od narození Páně 1124, LVII, s. 200. Překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová. 
  2. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí, 1034-1198. Praha: Lidové Noviny 660 s. ISBN 80-7106-196-4. S. 212–213. 
  3. LEDVINKA, Václav; PEŠEK, Jiří. Praha. Praha: Lidové noviny 819 s. ISBN 80-7106-320-7. S. 64. 
  4. Emil Spira: K dějinám židů v Čechách. Kalendář židovsko-český. 1900-1901, s. 121. Dostupné online. 
  5. HÁJEK, Václav z Libočan. Kronika česká III.. Praha: Česká akademie věd a umění, 1929. Dostupné online. Kapitola O Židu na Újezdě, s. 87–90. 
  6. Pěkný, Tomáš: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Sefer, Praha 1993 ISBN 80-900895-4-2 S. 269

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emoji u1f54d.svg
Autor: Google, Licence: Apache License 2.0
A colored Emoji from Noto project, released under Apache license Unicode name: synagogue