Největší dalekohledy v Česku

Největší dalekohledy v Česku jsou v tomto seznamu řazeny podle průměru. Jsou zde zahrnuty pouze profesionální přístroje (používané na hvězdárnách); dalekohledy amatérské pouze tehdy, nabízejí-li pozorování pro veřejnost. Přístroje nad 50 cm jsou v první části článku probrány podrobněji, menší teleskopy s průměrem 30-50 cm jsou zaznamenány v tabulce ve druhé části.

Ondřejovský „dvoumetr“ je největší dalekohled v České republice. Jeho hlavní zrcadlo má průměr 2 metry a primární ohniskovou vzdálenost 9000 mm. Pro vědecká pozorování se dále užívá Cassegrainovo ohnisko (29,16 m) a Coudé ohnisko (63,5 m), jež je také v současnosti jako jediné využíváno. Teleskop byl do provozu uveden 23. srpna 1967 při příležitosti 13. kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze. Jeho pozorovací program zahrnuje spektroskopická pozorování specifických typů horkých hvězd (horké hvězdy se zakázanými čarami; např. FS CMa), binárních a vícenásobných systémů (např. ${\displaystyle \beta }$ Lyrae) či modelování atmosfér horkých hvězd. K pořizování spekter se používá spektrograf umístěný v Coudé ohnisku.^[1] Během svého provozu prošel dalekohled dvěma velkými modernizacemi, první v roce 1982 (výměna řídící elektroniky, zlepšení dostupnosti některých optických prvků, výměna ložiska v montáži; plný provoz až od června 1989) a druhé v letech 1997–1998 (instalace nového počítačového řídícího systému). Samotná kopule dalekohledu má průměr 21,1 metru a hmotnost 195 tun a její speciálně zkonstruovaný vícevrstvý plášť má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, což je důležité pro kvalitní astronomická pozorování.^[2]

Tento druhý největší teleskop v Česku je umístěn na Hvězdárně Kleť v Jižních Čechách. Hlavní zrcadlo má průměr 1,06 m a ohniskovou vzdálenost 3018 mm.^[3] Pro vědecká měření je používán od února 2002. Hlavním cílem výzkumu je přesná astrometrie planetek a komet s neobvyklými drahami. KLENOT je zkratka z anglického názvu celého pozorovacího projektu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope, tedy Dalekohled určený pro pozorování blízkozemních asteroidů a jiných těles s neobvyklými drahami). Tým projektu tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková.^[4] Jako detektor je používána CCD kamera, celá soustava má pak dosah asi do 22. magnitudy při tříminutové expozici a patří tak mezi světovou špičku ve svém oboru.^[5] Během provozu dalekohledu se díky němu podařilo objevit desítky planetek.^[6] V kopuli tohoto dalekohledu byla v letech 1977 až 1996 umístěna maksutova komora 0,63 m f/3 (630/850/1870 mm) a dvojitý Zeissův refraktor 250/3100 a 170/3100 mm.

Dalekohled má průměr 0,82 m a ohniskovou vzdálenost 4300 mm. Je to teleskop Newtonova typu. Používá se hlavně pro fotografování oblohy. Hvězdárna, jež se nachází východně od města Rtyně v Podkrkonoší, byla slavnostně otevřena v červnu 1980. Specializuje se na astrofotografii a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.

V rámci dlouhodobé spolupráce s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o robotický teleskop od renomované rakouské firmy ASA (Astro Systeme Austria) na alt-azimutální vidlicové montáži o průměru zrcadla 0,8 m a světelností f/6,8, což z něj činí největší dalekohled na Moravě. Optický systém je typu Ritchey-Chrétien s překlopným terciarnim zrcátkem, které vytváří dvě Nasmyth ohniska v klopné ose dalekohledu. Z jedné strany vidlice je dalekohled osazen kvalitní CCD kamerou a z druhé strany bude vybaven spektrografem. ^[7]

Zrcadlový dalekohled o průměru 0,65 m a ohniskovou vzdáleností 2342 mm (s komakorektorem 2675 mm)^[8] se nachází v kopuli o průměru 8 metrů v areálu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v blízkosti známého „dvoumetru“. Přístroj byl uveden do provozu v roce 1962. V roce 1993 byl kompletně přestavěn a zautomatizován. Hlavní náplní pozorovacího programu je fotometrie blízkozemních asteroidů pomocí CCD kamery umístěné v ohnisku teleskopu. Zpracováním naměřených údajů mohou astronomové získat světelnou křivku planetky, z níž lze stanovit rotační periodu tělesa; to, zda (zdánlivě) rotuje kolem více než jedné osy,^[9] popřípadě odhalit jeho podvojnost. Současně se může zkoumat vliv YORP efektu či jiných mechanismů ovlivňujících rotaci planetek.^[10] Dalekohled byl 27. dubna 2019 pojmenován po svém konstruktérovi RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc., který se podílel také na konstrukci dvojčete tohoto 0,65m přístroje umístěném na observatoři na ostrově Hvar v Chorvatsku.^[11] Byl uveden do provozu v roce 1972. Vzhledem ke konfiguraci typu Cassegrain má ohniskovou vzdálenost 7280 mm.^[12]

Dalekohledem o průměru 0,62 m a ohniskové vzdálenosti 2780 mm je umístěn v areálu Hvězdárny a planetária Brno na Kraví hoře. Je umístěn v observatoři, která do roku 2020^[13][14] patřila Masarykově univerzitě v Brně.^[15]

Přístroj je zkonstruován dle výkresů, které zajistil Lubomír Perek v padesátých letech 20. století na svém studijním pobytu na nizozemské hvězdárně v Leidenu.^[16] Jedná se o větší dvojče Zundermanova 0,46m reflektoru z roku 1947.^[17] Teleskop typu Newton v ohnisku s citlivou CCD kamerou se věnuje převážně odbornému pozorování galaxií, hvězdokup, mlhovin, proměnných hvězd, komet či jiných těles sluneční soustavy.^[18]

Dne 7. října 2014 byl na hvězdárně v Ondřejově uveden do provozu^[19] automatický dalekohled o průměru 0,60 m a ohniskové vzdálenosti 3000 mm.^[20] Dalekohled typu Ritchey–Chrétien s tříčočkovým korektorem je umístěn na alt-azimutální montáži. Vyniká velmi rychlým pohybem: za sekundu se dokáže otočit o 90 stupňů, což se využívá např. při hledání optických protějšků gamma záblesků.

Kromě teleskopu KLENOT (viz výše) je na Hvězdárně na Kleti od roku 1992 v provozu také zrcadlový dalekohled o průměru 0,57 m a ohniskové vzdálenosti 2950 mm^[21]. Po modernizaci v roce 1993 (instalace CCD kamery) začal být využíván týmem Jany Tiché v programu astrometrie planetek a komet. V roce 1997 se tento program stal nejproduktivnějším na světě ve svém oboru, v letech 1998–2001 pak druhým.^[22] Během provozu se jím podařilo objevit několik stovek nových planetek a v roce 2000 dokonce jednu kometu, 196P/Tichý (starší označení: P/2000 U6).^[23][24]

V kopuli hvězdárny je instalován od roku 2001 zrcadlový dalekohled typu Cassegrain o průměru hlavního zrcadla 0,5 m a ohniskové vzdálenosti 7,8 m. Je určen jak pro vizuální, tak i fotografická pozorování. Společně se zrcadlovým dalekohledem je na mohutné montáži německého typu také instalován velký refraktor s průměrem objektivu 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2,4 metru. Dalekohled se kromě běžných pozorování pro návštěvníky hvězdárny využívá také pro vlastní odborná pozorování v oblasti proměnných hvězd a exoplanet.^[25]

Od roku 2007 je na Hvězdárně v Rokycanech v provozu 0,508 m dalekohled typu Dall-Kirgham o ohniskové vzdálenosti 3454 mm. Je určen pro vizuální i fotografické použití. Jeho instalací se Česko stalo první evropskou zemí, která tímto typem přístroje disponovala.^[26] Otevírací doba hvězdárny je po celý rok ve čtvrtek večer.^[27]

Hvězdárna v Uherském Brodě je vybavena 0,5 m dalekohledem typu Newton s ohniskovou vzdáleností 2500 mm, familiárně pojmenovaném Theodor (po jednom ze zakladatelů a prvním vedoucím astronomického kroužku). Byl zakoupen koncem roku 2003, ale do plného provozu byl po rekonstrukci kopule uveden až v roce 2006 při oslavách 45. výročí otevření hvězdárny.^[28] Je plně přístupný veřejnosti během otevírací doby hvězdárny.^[29]

Dalekohled typu Cassegrain má průměr hlavního zrcadla 0,5 m a ohniskovou vzdálenost 10 000 mm. Hvězdárna se specializuje na astrofotografii a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.

Hvězdárna je vybavena teleskopem typu Newton o průměru 0,5 m a s ohniskovou vzdáleností 3000 mm.^[30] Je zde provozována jak odborná činnost^[31], tak i pozorování objektů hvězdné oblohy pro veřejnost.^[32]

Hlavním přístrojem na hvězdárně je 0,5 m dalekohled Newtononova typu s ohniskovou vzdáleností 2000 mm. Používá se na focení a pro veřejnost na pozorování deep-sky objektů, např. galaxií, hvězdokup či mlhovin. Dalekohled má dva okulárové výtahy a otočné sekundární zrcadlo s aretací ve dvou pozicích. Jedna z pozic je určena pro vizuální pozorování. Po otočení sekundárního zrcátka na druhou stranu je obraz přesměrován do CCD kamery. Ta je společně s komakorektorem/reduktorem (který zkracuje ohnisko na 1.46 m a zvyšuje světelnost na f/2.9) umístěna na derotátoru a elektronickém ostření Gemini Focusing Rotator. Do provozu byl uveden v roce 2016. ^[33]

Dalekohled typu Newton o průměru 0,5 m a ohniskové vzdálenosti 2000 mm.^[34] je umístěn v hlavní kopuli o průměru 6,2 metrů.^[35] Byl uveden do provozu po rekonstrukci hvězdárny v roce 2020. ^[36]

Následující tabulka uvádí seznam teleskopů o průměru 30–50 centimetrů. U menších dalekohledů jde pouze o výběr, protože takové přístroje jsou pro amatéry dostupné i v maloobchodech.^[37]

• Kategorie:Hvězdárny v Česku
• Dalekohled

• Astronomická mapa ČR