Nejvyšší komorník nad stříbrem
Nejvyšší komorník nad stříbrem (případně nejvyšší komorník nad stříbry nebo také nejvyšší komoří nad stříbrem, případně nejvyšší komoří nad stříbry, také nejvyšší stříbrník; německy Oberstsilberkämmerer) byl dvorský úřad, který měl na starosti evidenci stříbrného nádobí a také jeho časté inventury.
České království
Od roku 1743 byl úřad v Českém království dědičně v rodě hrabat z Uhlfeldu[1] a od roku 1796 dědičně v rodě knížat a starohrabat ze Salm-Reifferscheidtu. V roce 1836 během korunovační hostiny Ferdinanda V. Dobrotivého podal novému králi po umytí rukou ručník.[2]
- Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1599, z chlumecké linie, majitel Nových Hradů)[3] – český nebo císařský?
- 1642–1644 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
- ...
- 1723 neobsazen, při korunovaci Karla VI. ho nahradil císařský komorník nad stříbry Bedřich Vavřinec Cavriani (1687–1745)[4]
- ...
- květen 1743 – 1769 (31. 12.) Antonín Corfitz z Ulfeldu (15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň) – dědičný[5]
- při korunovaci Marie Terezie v roce 1743
- ...
- (1791) neobsazen – při korunovaci Leopolda II.
- 1790[6] nebo 1796–1802 František Václav ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu[6] (6. 1. 1747 – 28. 6. 1802)
- 1802–1842 František Vincenc ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (18. 9. 1774 – 11. 7. 1842), při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836
- 1842–1847 Jan František Václav ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (7. 4. 1780 – 3. 4. 1847)
- 1847–1887 nebo 1891[6] František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (1819–1887 nebo 1891[6])
Císařský nejvyšší komoří nad stříbry
- 1594–? Adam mladší z Valdštejna (1569 / 8. 6. 1570 – 24. 8. 1638 Praha)[7]
- 1600–? Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. 6. 1621 Praha), nejvyšší stříbrník v císařově osobní komoře[8]; možná byl v této době nejvyšším stolníkem;[9] český nebo císařský?
- 1600–? Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 Nedrahovice – 7. 3. 1651 Petrohrad nebo Praha), stříbrník v císařově osobní komoře,[8] nejvyšší komoří nad stříbrem (Silberkämmerer)[9] – český nebo císařský?
- ...
- ?–? Bedřich Vavřinec (Friedrich Lorenz) Cavriani (11. 8. 1687 Vídeň – 8. 2. 1745 Vídeň)
- ...
- 1770–1771 Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. ledna 1706, Bělušice – 7. července 1771, Vídeň)
- ?–? František Karel z Dietrichsteinu (13. 12. 1731 Vídeň – 29. 11. 1813 Vídeň)[11]
- ...
- 1807–1812 Jan Nepomuk Norbert z Trauttmannsdorff-Weinsbergu (18. 3. 1780 Vídeň – 24. 9. 1834 Vídeň)[12]
- ....
- ?–? (určitě 1819, 1824, 1828, 1834, 1835, 1836) Maxmilián Cavriani
- ?–? (určitě 1837, 1840) Karel z Clary-Aldringenu, předtím nejvyšší císařský konferenciér
- ?–? (určitě 1843, 1846, 1848) Jiří Esterházy z Galanty, v roce 1853 byl nejvyšším císařským konferenciérem
Rakouské země
Horní Rakousy
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Kuefsteinu.[13]
Dolní Rakousy
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Kuefsteinu.[13]
Štýrsko
Od roku 1536 zastávali dědičný úřad Rottalové. V roce 1848 zastával dědičný úřad rod hrabat z Wickenburgu.[13]
- ?– 1674 (4.12.) Jan z Rottalu (1605 Štýrský Hradec – 4. 12. 1674 Vídeň)
Kraňsko
V roce 1848 zastával úřad rod svobodných pánů z Erbergu.[13]
Tyrolsko
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Brandisu.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 522.
- ↑ SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 99.
- ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 115.
- ↑ Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 211
- ↑ Ulfeld, Corfiz Anton Graf [online]. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2001. 344 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 223. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české.
- ↑ MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 403.
- ↑ a b BŮŽEK, Václav. Rytíři renesančních Čech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. S. 97. Dále jen Rytíři renesančních Čech.
- ↑ a b HAJNÁ, Milena. Dvě diplomatické mise Heřmana Černína z Chudenic a turecký stan. In: PAVELEC, Petr; GAŽI, Martin; HAJNÁ, Milena. Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích, 2020. ISBN 978-80-87890-31-8. S. 256–281, zde 265.
- ↑ VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 203. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 491. Dále jen Almanach 2017.
- ↑ Almanach 2017, s. 394
- ↑ a b c d e FRÖLICHSTHAL, Georg. Im Jahr 1848 belehnte Familien [online]. Adler – Heraldisch-Genealogische Gesellschaft Wien, 2017-09-16 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (DE)[nedostupný zdroj]
Související články
Média použitá na této stránce
