Nejvyšší korouhevník

Nejvyšší korouhevník (německy Oberstpanier nebo Oberst-Panier-Träger) byl dvorský úřad, jehož držitel původně nosil panovníkovu korouhev ve vojenských taženích, bitvách nebo slavnostních průvodech. Později se jednalo o čestný úřad, který se uplatnil především při korunovacích nebo holdování stavů panovníkovi.

V Českém království byl dědičný úřad ustanoven až před korunovací Karla VI. v roce 1723.^{[1][2][pozn. 1]} Úředníci byli dva, jeden za panský stav, druhý za rytířský.^[3] Odznakem kourohevníka stavu panského byla korouhev vyšívaná zlatem a stavu rytířského korouhev vyšívaná stříbrem.^[4] V době korunovace nesli zemské prapory s vyobrazením svatého Václava.^[3]

Úřad nejvyššího zemského korouhevníka za panský stav (německy Panier des Herrenstandes, Oberst-Erbland-Panier des Königreichs Böhmen, Oberst-Erlbandpanier-Träger des böhmischen Herrenstandes) získal dědičně v době jeho zřízení 26. července 1723 Rudolf Josef Kořenský z Terešova,^[5] Kořenští z Terešova úřad drželi do svého vymření v roce 1795.^[4] Od 3. dubna 1798 byl dědičně v rodě hrabat Chorinských z Ledské.^{[pozn. 2]} Uvádí se také, že Chorinští získali úřad už v roce 1764.^[7]

• 1723–? Rudolf Josef Kořenský z Terešova^[2] († po 1739),^[5] byl také radou České dvorské kanceláře,^[2] v roce 1723 byl jmenován císařským komorníkem^[2]
  • úřad zastával v době korunovace Karla VI. v roce 1723,^[2] diplomem z 13. 5. 1724 vydaným v Laxenburgu mu byl polepšen rodový erb tak, že na něm přibyly symboly úřadu – korouhve.^[8]
• ?–? Rudolf Josef Kořenský z Terešova († po 1760), syn Rudolfa Josefa
  • úřad zastával v době korunovace Marie Terezie v roce 1743
• ?–1794 Emanuel Kořenský z Terešova
  • úřad zastával v době korunovace Leopolda II. v roce 1791
  • ? úřad zastával v době korunovace Františka I. Rakouského v roce 1792
• 1794–1795 Rudolf Kořenský z Terešova († červenec 1795), bratr Emanuela
• 1795–1798 neobsazeno
• 1798–1812 František Jan Chorinský z Ledské (1725 nebo 1726–1812)
• 1812–1821 František Kajetán Chorinský z Ledské^[7] (1761–1821)
• 1821–1861 Bedřich Karel Chorinský z Ledské^[9] (1802–1861)
  • Gustav Chorinský z Ledské, úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836^[10] (asi jako zástupce rodiny)
• 1861–1901 Viktor Pavel Chorinský z Ledské^[11] (1838–1901)
• 1901–1918 Friedrich-Karl Chorinsky (1867–1947)

Úřad korouhevníka za rytířský stav (německy Panier des Ritterstandes) byl od 26. července 1723 dědičný v rodě Markvartů z Hrádku, od 18. října 1743 Vančurů z Řehhnic, od roku 1771 v rodě Astfeldů a konečně od 6. srpna 1792^[12][13] (provizorně už od 30. 8. 1791)^[13] v rodě rytířů Vořikovských z Kunratic (německy Worzekowsky von Kudratitz).^[4]

• 1723 (26. 7.)^[4] – ? Václav Arnošt Markvart z Hrádku,^[2][14] v letech 1707–1737 byl také podkomořím královských měst^[2]
  • korunovace Karla VI. v roce 1723 se zúčastnil jako zástupce nejvyššího písaře Václava Kryštofa Hložka ze Žampachu, který onemocněl.^[15] V úřadě nejvyššího korouhevníka ho zastoupil jeho syn František Václav Markvart z Hrádku.^[16]
• ?–1743 František Václav Markvart z Hrádku († 1743), rod vymřel
  • ? úřad zastával v době korunovace Marie Terezie v roce 1743
• 1743 (18. 10.)^[4] nebo 1748^[17] – 1758^[4] Jan Josef Vančura z Řehnic^[17] († únor 1771 Praha), jen do povýšení do panského rodu v roce 1758^[4]
• 1770^[18] nebo 1771^[4]–? Jan Václav Astfeld z Vydří^[18] (1706–1799), 18. října 1755 byl povýšen do starožitného panského stavu,^[18] od roku 1784 byl viceprezidentem zemského soudu^{[18][pozn. 3]}
• úřad v době korunovace Leopolda II. v roce 1791 nebyl obsazen (vacat)^{[19][chybí lepší zdroj]}
• 1791^[4] (30. 8.; provizorně)^[13] a 1792 (6. 8., dědičně)^[12][13] – 1831 Adam Jiří Vořikovský z Kunratic^[12] (1752 – 28. 5. 1831)
  • ? úřad zastával v době korunovace Františka I. Rakouského v roce 1792
• ?–1863 Adam Jan Vořikovský z Kunratic (1793 – 9. 10. 1863 Praha), úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836^[10]

Úřad byl udělován jako (dědičné) léno. Abensperg-Traunové drželi úřad v Rakouském arcivévodství od začátku 18. století, hlava rodu nesla titul nejvyšší korouhevník, zatímco ostatní členové rodu korouhevník. Titul hlavy rodu tedy zněl nejvyšší dědičný zemský korouhevník v Rakouském arcivévodství nad i pod Enží (Oberst-Erbland-Panier-Träger in Österreich ob und unter der Enns).

Úřad nejvyššího korouhevníka existoval už ve středověku. V roce 1467 udělil císař Fridrich III. (panoval v letech 1440–1493, od roku 1452 císař) dědičný úřad Jörgovi z Volckensdorfu.^[20] Rod Volckensdorfů (Volkersdorfů)^[21] vymřel v roce 1616. Sestra posledního Volckensdorfa se provdala za hraběte z Abensperg-Traunu a právě na ně byl úřad převeden. Dědičný úřad (Oberst-Erbland-Panier und -Fähnrich in Österreich unter und ob der Enns) jim byl udělen v roce 1705 císařem Josefem I. (panoval v letech 1705–1711).^[20]

• 1467–? Jiří (Georg) z Volkersdorfu^[21] (Jörg z Volckensdorfu)^[20]
• *
• ?–1616 Volfgang Vilém z Volkersdorfu^[21] († 1616)
• úřad neobsazen
• 1705 (29. 7.) – Otto Ehrenreich z Abensperg-Traunu (13. 3. 1644 – 8. 9. 1715), diplom vydán 29. července 1705, ale lenní list vydal teprve císař Karel VI. 5. listopadu 1712,^[21] úřad zastával během dědičného holdování stavů dolnorakouského arcivévodství císaři Josefu I. 22. září 1705^[22]
• 1715– František Antonín z Abensperg-Traunu (4. 6. 1674 – 7. 9. 1729 nebo 1740 nebo 1745)
• ? (Franz Joseph Gotthard z Abensperg-Traunu (18. 7. 1707 – 11. 12. 1744), pokud otec zemřel před rokem 1744)
• ?–? František Josef Gabriel z Abensperg-Traunu (4. 7. 1734 – 11. 1. 1791 Vídeň)
• ?–? František Josef Evžen (1760–1800) ?
  • Fantišek Josef z Abensperg-Traunu, uvádí se k roku 1809^[23]
• 1800–1820 Adam František Antonín z Abensperg-Traunu (3. 7. 1767 – 28. 7. 1820), bratr předchozího
• 1820–1867 František Xaver z Abensperg-Traunu (15. 4. 1804 – 9. 10. 1867),^[24][25] úřad zastával během dědičného holdování stavů dolnorakouského arcivévodství císaři Ferdinandu I. 18. černa 1835
• Karl hrabě Abensperg und Traun, poslední držitel léna^[20]

• Dvorský úřad
• Zemský úřad