Nejvyšší zemský podkomoří

Znak Českého království

Nejvyšší zemský podkomoří (obvykle uváděn jen jako podkomoří, latinsky subcamerarius, německy Unterkämmerer) byl v dvanáctičlenném kolegiu devátým nejvyšším zemským stavovským úředníkem v Čechách. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Vedl agendu správy královských měst.

České království

Nejvyšší zemský podkomoří se vyvinul z úřadu podkomořího, který patřil k nejstarším, původně královským úřadům. Nejstarší zmínka je už z roku 1185. V Čechách i na Moravě se častěji připomíná v první polovině 13. století, ale až v 2. polovině lze postihnout jeho činnost.

Název úřadu pochází z výrazu sub camera regis, tedy pod panovnickou komorou. Podkomoří měl na starosti královská města a kláštery založené členy panovnického rodu. Vybíral hotové peníze z komorního zboží, tedy z dominia speciale, kde nebyl král omezován tlakem šlechty. Potvrzoval městskou radu při výročních soudech, rozhodoval o odvolání z městského soudnictví a vyhlašoval příkazy a žádosti panovníka.

V husitské době se funkce podkomořího změnila, z úředníka nad městy se stal úředník ve službách měst. V pohusitské době zůstal úřad vyhrazen městskému stavu, konkrétně Starému Městu pražskému. V roce 1486 vytlačili měšťany rytíři. Měl-li však měšťan Starého Města pražského erb, mohl nastoupit do úřadu místo rytíře (fakticky to byl ovšem zase jen rytíř, který žil a vlastnil nemovitost na Starém Městě pražském). To bylo potvrzeno v konečné dohodě roku 1497. Na začátku vlády Ferdinanda I. Habsburského v roce 1527 byla funkce podkomořího podřízena české komoře, která postupně převzala všechny finanční záležitosti. V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Od doby Josefa II. (králem 1780–1790) byl úřad fakticky čestnou funkcí.

Také královnin dvůr měl obdobnou pozici. Podkomoří králové se staral především o příjmy z věnných měst.

Seznam podkomořích v Čechách

Seznam podkomořích králové v Čechách

Moravské markrabství

Nejvyšší zemský podkomoří se řadil vedle zemského hejtmana, českého (královského) maršálka, komorníka, sudího, hofrychtéře a písaře k nejvyšším zemským úředníkům Moravy. V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou rytířů. Byl sněmovním předsedou měst a prelátů. Původem dvorský úředník se sice počítal mezi zemské úředníky, ale až do roku 1545 přísahal pouze králi, nikoliv zemské obci. V 16. a 17. století došlo jako v Čechách k omezení jeho pravomocí, po roce 1726 byl jen přísedícím královského tribunálu.

Seznam podkomořích na Moravě

  • 1412–1417 Oldřich z Hlavatec
  • 1417–1418 Hájek z Hodětína
  • (1419 Jan z Leskovce, místopodkomoří)
  • 1424–1434 Jošt Hecht z Rosic
  • 1435–1440 Václav z Kukvic a Kněnic
  • 1441–1456 Beneš Černohorský z Boskovic († 1470 nebo 1473 nebo 1475)
  • 1459–1466 Karel z Vlašími na Úsově
  • 1475 Hynek z Lichtenburka, z Bětova na Sádku
  • 1479–1484 Jan Planknar z Kynšperku
  • 1485–1490 Jan z Lomnice na Meziříčí
  • 1491 Václav Čech z Hrádku
  • 1496–1506 Václav z Ludanic
  • 1516–1520 Jiří z Vlašimi na Úsově
  • 1520–1526 Vilém Kuna z Kunštátu († 1547/1548)
  • 1527–1545 Jan z Kunovic na Uherském Brodě
  • 1547–1560 Přemek Prusinovský z Víckova
  • 1562–1563 Albrecht z Boskovic
  • 1564 Jan ze Zastřizl a na Buchlově
  • 1564–1566 Jetřich z Kunovic
  • 1567–1571 Jáchym ze Zdědína a na Zdounkách
  • 1572–1578 Jan Haugvic z Biskupic na Radčicích
  • 1578–1596 Mikuláš z Hrádku
  • 1600 Zikmund z Dietrichsteinu z Holenburka
  • 1603–1610 Jan Moš z Moravična na Benešově a Stražisku, císařský rada
  • 1613–1634 Karel Haugvic z Biskupic na Linhartovicích
  • 1638–1647 František Magnis (1598 – 7. 12. 1652)
  • 1647 Jan starší Jakartovský ze Sudíc
  • 1667–1681 Bedřich z Opršdorfu, Aichu a Friedštejnu
  • 1680–1692 Jan Maxmilián Kobylka z Schönwiesen († 1692)
  • 1693–1701 František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu
  • 1702–1722 Filip Hynek Breuner
  • 1723–1727 Jan Kryštof Řikovský z Dobrčic
  • 1728–1748 Jiří Bedřich Žalkovský z Žalkovic
  • 1749–1763 Adam Hynek Berchtold z Uherčic (27. 3. 1701 Police – 1786)
  • 1763–1765 Leopold Šlik
  • 1765–1770 Jan Kryštof z Blümegenu (8. 7. 1722 – 5. 10. 1802 Brno)
  • 1770–1805 Ignác Schröffel z Mannsberku (1731 Steyr – 25. 12. 1805 Brno)
  • 1806–1808 František Roden († 1808)
  • 1810–1826 Krystián Hentschl
  • 1827–1841 Karel Zikmund Bukůvka († 1841)
  • 1841–? Filip Hentschl

Odkazy

Reference

  1. VAVŘÍNEK, Karel. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2009. Praha: Zdeněk Vavřínek, 2008. 504 s. ISBN 978-80-904241-0-4. S. 46. 
  2. VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 192, 327. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. 
  3. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 84
  4. SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 62. 

Literatura

  • BOČEK, Antonín. Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském. Brno: Jednota národní s. Cyrilla a Methuda, 1850. Dostupné online. 
  • BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha: Historický ústav, 1996. 240 s. ISBN 80-85268-54-X. S. 92–93. 
  • ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 257. 
  • HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 89, 208–210. 
  • MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 67. 
  • PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417. 
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 397, 453–454. 

Související články

Externí odkazy

  • Podkomoří ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Média použitá na této stránce

Znak Českého království.png
Autor: File:Coat of arms of the lands of the Bohemian Crown.svg, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak Českého království
Blason Bo Bohême.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 4.0