Nejzápadnější bod Česka
Nejzápadnější bod Česka | |
---|---|
Bod se nachází na dně potoka | |
Geomorfologický tvar | Bod |
Nejnižší bod | 565 m n. m.[1] |
Stát | Česko |
Ašský výběžek | |
Podloží | fylit |
Povodí | Povodí Sály |
Souřadnice | 50°15′9″ s. š., 12°5′26″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejzápadnější bod Česka se nachází na česko-německé státní hranici v korytě hraničního Újezdského potoka (německy Mähringsbach), na katastrálním území Újezd u Krásné,[2] zaniklé vesnice Újezd, části nejzápadnější obce Česka Krásná v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
V místech, kde se hranice lomí opouští potok území Česka a pokračuje v zemském okrese Hof, vládní obvodu Horní Franky v německé spolkové zemi Bavorsko.
Vlastní bod je vyznačen hraničními znaky nepřímo. Leží totiž v korytě potoka mezi hraničními kameny 9C a 9DB (Deutschland Bayern) s letopočty 1844.[3]
Historie
V minulosti bylo za nejzápadnější místo Česka považováno česko-bavorsko-saské trojmezí. Západní okraj katastru Újezd u Krásné však leží o jeden kilometr západněji. Nejzápadnějším bodem Česka je tedy místo, kde Újezdský potok opouští území Česka a pokračuje v Bavorsku.[3] První hraniční smlouva z roku 1764 nevyřešila veškerá sporná území a spory na česko-bavorském pomezí a proto se v dalších letech uskutečnila dodatečná jednání. Definitivní stanovení hranice mezi Rakouským císařstvím a Bavorským královstvím vycházelo z demarkačního protokolu z roku 1842 a hraniční smlouvy, podepsané ve Vídni 24. června 1862. Smlouvou se vyřešily sporné lesní pozemky, studánky a rybníky a právo myslivosti atp. Teprve touto smlouvou se ustálila česko-bavorská hranice v dodnes nezměněné podobě.[4]
Po postoupení československého pohraničí ve prospěch Německa realizované na základě Mnichovské dohody se nejzápadnější bod Československa octnul na území nacistického Německa. Po druhé světové válce postihl vesnici Újezd odsun německého obyvatelstva. K dosídlení již nedošlo a následně se vesnice octla v hraničním pásmu a místo se stalo pro veřejnost nepřístupně. Od roku 1951 zde byla dislokovaná 4. rota Újezd, pohraničního útvaru 2. praporu Hranice, brigády Cheb.[5]
Teprve po sametové revoluci, když došlo k otevření hranic, odstranění ostnatých drátů a zábran se na místo nejzápadnějšího bodu mohla dostat veřejnost. Chůze po státní hranice se stala specifickým koníčkem.[6] K bodu však v 90. letech 20. století nevedla žádná cesta a turisté se museli na místo prodírat hustou vegetací. To se změnilo až v po roce 1990. Mezi hraniční kameny byl do potoka usazen ocelový sloupek s vyfrézovanými souřadnicemi N 50°15'08.66200" a E 12°05'26.07181".[7] V roce 2008 byl nedaleko nejzápadnějšího bodu postaven Most Evropy – Most Přátelství jako symbol zrušení hranic i česko-německého smíření. Rovněž byly instalovány ukazatele, které turisty k mostu přímo dovedou.[3] Po roce 2020 nechala obec Krásná postavit u nejzápadnějšího bodu jednoduchou dřevěnou patrovou útulnu, kde mohou turisté přečkat nepříznivé počasí a zdarma v patře přespat.[8]
Přírodní poměry
Nejzápadnější bod Česko se nachází přírodním parku Smrčiny v Ašském výběžku v geomorfologickém podcelku Ašské vrchoviny v severozápadní české části Smrčin.[9]
Geologické podloží tvoří horniny smrčinského krystalinika saxothuringika (Sasko-durynské oblasti). Převládající horninou je zde fylit.[10][11]
Přístup
Z české strany vede k nejzápadnějšímu bodu z obce Krásná zeleně značená turistická stezka přes Štítary (ve Štítarech je i vlaková zastávka na železniční trati z Aše do Hranic), zaniklou obec Újezd, kolem památníku Obětem války a Most Evropy – Most Přátelství. Druhou možností je cesta z Krásné po cyklostezce č. 2058 do Újezdu a pokračování po zelené turistické stezce.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Nejzápadnější bod České republiky [online]. wander-book.com [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Katastrální mapa katastru Újezd u Krásné [online]. ČÚZK [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠMÍDA, Zdeněk et all. Tajemství západní hranice. 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2021. 235 s. ISBN 978-80-7640-021-4. S. 117. Dále jen Šmída (2021).
- ↑ Šmída (2021), s. 30–33.
- ↑ Šmída (2021), s. 62, 84.
- ↑ Šmída (2021), s. 109.
- ↑ LINHART, Jiří. Nejzápadnější bod Česka leží na dně potoka, už k němu vede cesta. idnes.cz [online]. 2021-05-08 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ DOLANSKÁ, Jitka. Jen stůl, lavice a patro na nocleh. Útulna u Aše už hostila první turisty. idnes.cz [online]. 2021-05-17 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠKVOR, Vladimír. Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Praha: Ústřední ústav geologický, 1975. 119 s. Kapitola Smrčiny, s. 21–22.
- ↑ Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nejzápadnější bod České republiky na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Nejzápadnější bod Česka, u zaniklé osady Újezd, Ašský výběžek, okres Cheb
Ašsko, Ašský výběžek, bývalý okres Aš