Nelahozeveský tunel III

Nelahozeveský tunel III
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
MístoLobečská skála
Provozní délka291,2 m
Výstavba
Zahájení stavby1848
Otevření1850
Lokalizace
Souřadnice50°15′7,79″ s. š., 14°18′7,91″ v. d.
Nelahozeveský tunel III
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nelahozeveský tunel III je železniční tunel na katastrálním území Lobeč v Kralupech nad Vltavou na železniční trati Praha–Děčín mezi stanicí Kralupy nad Vltavou a zastávkou Nelahozeves zámek v km 438,926–439,218.[1][2]

Historie

Železnice byla uvedena do provozu v roce 1850 jako součást Severní státní dráhy. V osmdesátých letech 20. století byla provedena elektrizace tratě. Tunel byl postaven v roce 1848 jako jednokolejný. V roce 1942 byl zvětšen a položeny dvě koleje. Sanace byla provedena v období od roku 1976 do roku 1985. Další rekonstrukce se předpokládá v letech 2023 až 2027 v rámci modernizace prvního železničního koridoru.[1][3][4]

Popis

Tunel dlouhý 291,20 metrů byl částečně ražen v akrózovém pískovcovém masívu Lobečské skály v nadmořské výšce 180 m a částečně hlouben u výjezdového portálu (severní portál).[5][3] Při rekonstrukci v roce 1942 byla změněna (zvětšena) profilace tunelu a ostění bylo ve dvou třetinách délky tunelu vyzděno 40 až 70 cm silnou pískovcovou vyzdívkou a zbytek byl vyzděn řádkovým zdivem z ruly. Portál výjezdového tunelu navazuje na řádkové zdivo a má novogotickou obezdívku. Před vjezdovým portálem (jižním) je opěrná zeď, která navazuje na vyzděnou asi třímetrovou opěru portálu.[3] Aby trať mohla být elektrifikována, bylo dno tunelu prohloubeno o 0,40 m a zdivo ve výšce 4,150 m nad kolejí osekáno do hloubky 15 cm pro trakční vedení.[1] Rychlost vlaků byla omezena na 50–90 km/h.[6] Nejmenší osová vzdálenost kolejí je 3670 mm, což nevyhovuje parametrům pro modernizaci tunelu, důvodem odkladu modernizace byla též nedostatečná prostorová průchodnost.[7]

Plánovaná rekonstrukce

Při plánované rekonstrukci (2023–2027) bude vestavěno do stávajícího profilu sekundární železobetonové ostění a tunel bude prohlouben o 300 až 400 mm. Mezi sekundární ostění a stěnu tunelu bude dána vrstva stříkaného betonu a izolační vrstva, u paty pak bude drenážní systém. Tunel po rekonstrukci bude vybaven požárním suchovodem, bezpečnostními výklenky, únikovým chodníkem o šířce 800 milimetrů a jednou kolejí; rychlost vlaků se zvýší na 140 km/h.[3][1][6]

Pro modernizaci Nelahozeveských tunelů byl v roce 2016 schválen záměr projektu, v roce 2017 bylo vydáno stanovisko EIA[8][9] a v květnu v roce 2020 bylo vydáno územní rozhodnutí. Stavební povolení by mělo být vydáno v roce 2023, vyhlášení výběrového řízení by mělo proběhnout v roce 2022 a realizace stavby v období 2023–2027.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Rekonstrukce nelahozeveských tunelů.[12.02.2020]. Dostupné online. [cit. 2020-07-26]
  2. ↑ Nelahozeveský III (tunel). www.atlaskolejowy.net [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e STŘIŽÍK, Jakub; JADRNÍČEK, Karel. Rekonstrukce nelahozeveských tunelů. S. 21 – 28. Tunel [online]. 2019 [cit. 2020-07-26]. Roč. 28, čís. 4, s. 21 – 28. Dostupné online. ISSN 1211–0728. 
  4. ↑ Informační systém EIA. portal.cenia.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-91-2, ISBN 80-85034-91-3. OCLC 1010898392 S. 134. 
  6. ↑ a b Nový tunel, protihlukové stěny, zbouraný dům. Chystá se velká rekonstrukce dráhy v Nelahozevsi. www.nela.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2020-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26. 
  7. ↑ MOSTY.CZ - 7. ročník. www.mosty.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-27. 
  8. ↑ Nejkratší železniční tunel Česka může projít rekonstrukcí, projekt má posudek EIA. E15.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení zámru na životní prostředí. Praha, 2017. Dostupné online Archivováno 28. 7. 2020 na Wayback Machine..

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic