Nella Mlsová

PhDr. Nella Mlsová, Ph.D.
Narození24. února 1963 (61 let)
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníliterární historička, literární vědkyně, vysokoškolská učitelka a man of letters
RodičeJan Dvořák
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nella Mlsová (* 24. února 1963 Hradec Králové) je česká literární historička a od roku 2024 děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.[1] Zabývá se českou literaturou 1. poloviny 20. století, psychologickou prózou, obrazem Itálie v textech českých spisovatelů a italskou kulturou. V současnosti[kdy?] působí jako odborná asistentka na Univerzitě Hradec Králové.

Život

V roce 1986 vystudovala obor Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů (český jazyk – dějepis) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve stejném roce se stala odbornou pracovnicí oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost a zahraničních styků na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, tuto funkci zastávala do roku 1988. V roce 1987 získala titul PhDr. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1989 působila jako asistentka na Katedře Českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové. Později byla jmenována odbornou asistentkou. Funkci odborné asistentky zastává na Univerzitě Hradec Králové dodnes.[2] V roce 2004 získala titul Ph.D. Ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava spolu se svým otcem doc. PhDr. Janem Dvořákem zdramatizovala hned několik literárních textů kupříkladu díla Ignáta Herrmanna[3], Josefa Šíra, Jaroslava Havlíčka, Josefa Matějky, Františka Xavera Svobody, Karla Kamínka, Jaromíra Johna a dalších. Je členkou Literárněvědné společnosti a celonárodního výboru Společnosti přátel Itálie. Podílí se na projektu Literární dílny, který organizuje Studijní a vědecká knihovna Hradce Králové.[4]

Dne 13. března 2024 byla zvolena kandidátkou na funkci děkanky Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Porazila tak Adriána Agricolu z Katedry tělesné výchovy a sportu.[5]

Dílo

  • MLSOVÁ, Nella. Byli a jsou: (komentovaná antologie české poezie a prózy 90. let 19. století a první poloviny 20. století). 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. 383 s. ISBN 80-7041-158-9. 
  • MLSOVÁ, Nella. Člověk na rozhraní: (příspěvek k interpretaci prozaického díla Jaroslava Havlíčka). 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. 204 s. ISBN 80-7041-175-9. 
  • HAVLÍČKOVÁ, Marie; MLSOVÁ, Nella; TAUDYOVÁ, Hana. Jaroslav Havlíček: neklidné srdce: vzpomínky, reflexe, literární místopis, korespondence. 1. vyd. Liberec: Odkazy, 2003. 143 s. ISBN 80-86807-27-4. 
  • MLSOVÁ, Nella. I já jsem byl v Itálii: obraz Itálie ve vybraných textech českých autorů. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2009. 326 s. ISBN 978-80-86903-96-5. 
  • MLSOVÁ, Nella. Sbohem, condottiere!: deník cesty Simonetty Buonaccini. 1. vyd. Liberec: Bor, 2014. 245 s. (Jazyky a texty). ISBN 978-80-87607-40-4. 
  • MLSOVÁ, Nella. Do Itálie!?: k české cestopisné reprezentaci Itálie mezi válkami. 1. vyd. Liberec: Bor, 2015. 133 s. ISBN 978-80-87607-53-4. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ KRÁLOVÉ, Univerzita Hradec. Dr. Mlsová kandidátkou na funkci děkanky Pedagogické fakulty. Univerzita Hradec Králové [online]. [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Katedra českého jazyka a literatury: Personální obsazení. Univerzita Hradec Králové [online]. ©2010-2015 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/UHK/Header/rozsirene-vyhledavani?lideId=mlsovne1 Archivováno 7. 4. 2016 na Wayback Machine.
  3. ↑ Dvojka: Ignát Herrmann: Dostaveníčka páně Žoržova. Český rozhlas [online]. Český rozhlas, ©1997-2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/dvojka/cetby/_zprava/ignat-herrmann-dostavenicka-pane-zorzova--1492334 Archivováno 7. 5. 2016 na Wayback Machine.
  4. ↑ Literární dílny. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. 2010 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/Akce/Literarni-dilny/Pripravujeme.aspx
  5. ↑ Novou děkankou Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové zvolena jazykovědkyně Nella Mlsová. Hradec Králové [online]. 2024-03-16 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • JANKOVÁ, Alena (ed.). Literární kavárna. Rychnovský zpravodaj. Rychnov nad Kněžnou, 1998, 25(10), 9.
  • Kavárna J. Čapka. Orlický týdeník. 2000, 41(31), 5. ISSN 1214-0996.
  • Literární kavárna. Rychnovský zpravodaj. 2003, 30(4), 8.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“