Nemocnice Milosrdných bratří (Brno)

Nemocnice Milosrdných bratří
Nemocnice Milosrdných bratří v Brně
Nemocnice Milosrdných bratří v Brně
Vznik21. srpna 2001
Právní formapříspěvková organizace
SídloPolní 553/3, Brno, 639 00, Česko
Souřadnice49°11′5,6″ s. š., 16°35′48,28″ v. d.
ŘeditelPavel Piler
Oficiální webwww.nmbbrno.cz
Datová schránkap88rjpz
IČO48512478 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nemocnice Milosrdných bratří
Základní informace
Současný majitelKonvent Hospitálského řádu sv. Jana z Boha – Milosrdných bratří v Brně
Poloha
AdresaPolní 553/3, Brno, ČeskoČesko Česko
UlicePolní
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nemocnice Milosrdných bratří je zdravotnické zařízení v Brně. Sídlí ve Štýřicích v ulici Polní a disponuje 466 lůžky, její součástí je rovněž porodnice. Existence nemocnice je úzce spjata se sousedním brněnským klášterem milosrdných bratří.

Historie

Brněnská Nemocnice Milosrdných bratří je nejstarším zdravotnickým zařízením na Moravě a druhou nejstarší nemocnicí v Česku.[1]

Milosrdní bratři přišli do Brna v roce 1748 poté, co Jan Leopold z Ditrichštejna v předcházejícím roce založil nadaci 4000 zlatých ke zřízení špitálu. Příslušníci hospitálského řádu nejprve postavili konventní křídlo kláštera podél dnešní ulice Polní, poté, mezi lety 1753–1759, realizovali protilehlé nemocniční křídlo (podél Svratky), vše podle projektu Františka Antonína Grimma.[2] Kapacita byla tehdy 70 lůžek.[3] Nemocniční trakt byl částečně dvoupatrový (u ulice Vídeňské), částečně jednopatrový – druhé patro bylo dokončeno roku 1804. O rok později, v prosinci 1805, byli v nemocnici hospitalizováni ranění vojáci z bitvy u Slavkova, roku 1866 zase rakouští i pruští vojáci. Mezi lety 1865 a 1875 bylo zařízení součástí Zemské nemocnice.[2]

Rozšíření se Nemocnice Milosrdných bratří dočkala v letech 1896–1898, kdy byla za konventem, podél ulice Polní, postavena budova zaopatřovacího ústavu.[4] Za první světové války se v nemocnici nacházel vojenský lazaret, jenž zde fungoval do roku 1920. V letech 1933–1935 vznikla opět v ulici Polní, v návaznosti na zaopatřovací ústav, hlavní funkcionalistická budova nemocnice (stavitelé Pisingr a Zeman).[2] Mezi lety 1984 a 1986 byla v bývalé zahradě postavena léčebna dlouhodobě nemocných a také objekty kuchyně, výměníkové stanice a rehabilitace.[4] Od roku 2000 spravuje nemocnice léčebnu dlouhodobě nemocných na nedalekém Červeném kopci.[3] Zásadního rozšíření se nemocnice dočkala v letech 2002–2005, kdy byl podle návrhu Architektonické kanceláře Burian – Křivinka přistavěn k zadní části starého traktu (bývalý zaopatřovací ústav) a funkcionalistické hlavní budovy nový pavilon akutní medicíny.[4]

Milosrdní bratři nemocnici spravovali až do období po druhé světové válce, kdy se stala součástí Městského ústavu národního zdraví. Osamostatnila se roku 1993, od té doby funguje jako příspěvková organizace města Brna.[3] Městu patřila léčebna na Červeném kopci a pavilon akutní medicíny, ostatní stavby jsou v majetku řádu, který je městu za symbolickou částku pronajímá; smlouva byla podepsaná do roku 2018. Milosrdní bratři plánovali, že poté nemocnici povedou sami.[5][6] V létě 2017 se obě strany dohodly, že i po roce 2018 bude provozovatelem nemocnice město. Řád se měl místo toho soustředit na péči o dlouhodobě nemocné, pro které chtěl v areálu vybudovat nový pavilon s kapacitou 100–120 osob.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nemocnice Milosrdných bratří Brno [online]. Aktualne.cz, 2015-03-20 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 218–222. 
  3. ↑ a b c Historie NMB [online]. Nmbbrno.cz [cit. 2016-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-02. 
  4. ↑ a b c Pavilon akutní medicíny nemocnice Milosrdných bratří [online]. Archiweb.cz [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ HORÁKOVÁ, Veronika. Řád odmítá sloučení nemocnic v Brně. Ani Řím by nám to neschválil, tvrdí [online]. Idnes.cz, 2015-02-05 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ VALÁŠEK, Lukáš. Problémové slučování. Řád chce svou nemocnici, „úrazovku“ žene do pasti [online]. Idnes.cz, 2015-03-17 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ tof. Církevní řád nebude provozovat Nemocnici Milosrdných bratří. Chce se starat o dlouhodobě nemocné [online]. Ceskatelevize.cz, 2017-08-23 [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“