Nemocnice Na Homolce
Nemocnice Na Homolce | |
---|---|
Celkový pohled na Nemocnici Na Homolce | |
Základní údaje | |
Právní forma | příspěvková organizace |
Datum založení | 1989 a 1. ledna 1985 |
Adresa sídla | Roentgenova 2/37 Praha 5 - Motol 150 30 Česko |
Souřadnice sídla | 50°4′29,99″ s. š., 14°21′15,5″ v. d. |
Identifikátory | |
Oficiální web | https://www.homolka.cz/ |
IČO | 00023884 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nemocnice Na Homolce je pražské zdravotnické zařízení sídlící v Praze 5 – Motole, vybudované v 80. letech 20. století a původně zamýšlené pro funkcionáře komunistického režimu. Představuje příspěvkovou organizaci Ministerstva zdravotnictví, pečující o pacienty všech zdravotních pojišťoven v Česku bez ohledu na místo bydliště.
Zaměření
Klinická činnost nemocnice je zaměřena třemi hlavními směry:[1]
- neuroprogram: léčbu onemocnění mozku, lebeční spodiny, míchy, páteře a periferní nervové soustavy
- kardiovaskulární program: léčbu onemocnění srdce a cév
- diagnostický program: vyšetřování pacientů.
Kromě toho nemocnice zajišťuje ambulantní péči a chirurgickou léčbu v dalších oborech medicíny. Nemocnice má status vědecko-výzkumného pracoviště a je držitelem příslušných akreditací.
Historie
Nemocnice byla postavena v letech 1984 až 1989, byla otevřena 15. července 1989 jako účelové zdravotnické zařízení pro vysoké komunistické funkcionáře pod oficiálním názvem Státní ústav národního zdraví, ale známější byl lidový název Sanopz[2] (původní SANOPZ – Sanatorium poštovních zaměstnanců sídlilo v Praze 5: poliklinika v ulici Na Cihlářce č. 6 a lůžkové oddělení ve starší budově dnešní Rehabilitační kliniky Na Malvazinkách). V nových prostorách fungovalo jako nemocnice pro prominenty jen krátce. 25. listopadu 1990 byla rozhodnutím ministra zdravotnictví zřízena státní příspěvková organizace Nemocnice Na Homolce a zařízení bylo zpřístupněno veřejnosti (zřizovací listina[3]). Postupně byla otevřena specializovaná pracoviště neurologická, neurochirurgická, cévněchirurgická, kardiologická a kardiochirurgická.
V roce 1992 zde vzniklo unikátní pracoviště Leksellova gama nože. První Leksellův gama nůž instalovaný v Nemocnici Na Homolce byl v pořadí 37. na světě a teprve 8. v Evropě[4]. Nemocnice ho měla propůjčený od Nadace Charty 77, která ho zakoupila za sto milionů korun získaných v celonárodní sbírce. V roce 2009 nemocnice gama nůž Nadaci Charty 77 vrátila a pořídila si nový typ Perfexion, který byl v roce 2019 modernizován na model Icon. Technologie je v Česku dostupná stále pouze na Homolce.
Ve druhé polovině 90. let zde bylo založeno první PET centrum v Česku.[5] Homolka ho vybudovala ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež a bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí. První vyšetření pacienta pomocí PET (pozitronové emisní tomografie) provedli zdejší lékaři 25. srpna 1999 a jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v zemích postkomunistické Evropy.[4]
V roce 2005 Homolka získala jako první nemocnice v Česku operačního robota Da Vinci, na kterém lékaři provedli téměř jeden a půl tisíce operací. Byly mezi nimi i světově unikátní výkony. V roce 2016 nemocnice pořídila modernější typ, robota druhé generace – Da Vinci Xi. Zařízení se stalo součástí nově vybudovaného multioborového pracoviště se dvěma operačními sály. Robotické zařízení je na Homolce využíváno chirurgy z oddělení urologie, cévní chirurgie, kardiochirurgie, všeobecné chirurgie a gynekologie. Homolka je také školicím centrem v robotické chirurgii.[4]
V roce 2018 měla homolecká nemocnice 1 787 zaměstnanců a disponovala 357 lůžky. Za rok hospitalizovala 20 790 pacientů, provedla 15 591 operací a 1 192 860 ambulantních vyšetření.[6]
Úplatkářství a manipulace s veřejnými zakázkami
Kauza nákupu gama nože
V souvislosti s nákupem gama nože byl v roce 2014 bývalý ředitel nemocnice Vladimír Dbalý a jeho bývalý náměstek Michal Toběrný obviněni z přijetí úplatku ve výši 5,7 miliónu korun.[7] V září 2018 byl odsouzena skupina obviněných v čele s Dbalým v toto kauze Městským soudem v Praze. Vladimír Dbalý byl odsouzen k 9 letem odnětí svobody a propadnutí majetku, Michal Toběrný na 8 let a k pokutě 5 milionů korun, Petr Kutil na 6 let a k pokutě 4 miliony korun, Pavel Kocourek na 5 let a k pokutě milion korun, Tomáš Kadlec na 6 let a k pokutě 300 tisíc korun, Josef Veselý na 4 roky a k pokutě 60 tisíc korun, Jozef Kalavský na 5 let a k pokutě 2 miliony korun.[8]
Kauza digitalizace chorobopisů
V červnu 2014 roku poslal Dbalého soud do vazby kvůli podezření ze zmanipulování zakázky na digitalizaci chorobopisů, kvůli níž nemocnici vznikla škoda nejméně 57 milionů korun; byl obviněn z praní špinavých peněz a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.[9] Dbalý si podle deníku, který si vedl v letech 2006 až 2011, chodil pro úplatky a úkoly k Ivo Rittigovi a advokátům Šachta & Partners.[10] V dubnu 2015 byl Dbalý z vazby propuštěn na kauci.
Kauza externích služeb pro nemocnici
Na jaře 2015 byli v souvislosti s veřejnými zakázkami na poradenské, účetní, medicínsko-právní a právní služby obviněni z trestných činů přijetí úplatku, porušení povinnosti při správě cizího majetku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a podplácení ředitel Dbalý, někdejší ekonomka nemocnice Bialešová, advokát kanceláře MSB Legal David Michal, bývalý poradce ředitele nemocnice Zdeněk Čáp, poradce Josef Kantůrek[11] a externí právník nemocnice Roman Žďárek.[12] Za právní služby nemocnice zaplatila kanceláři Šachta & Partners 25 milionů korun, za což v roce 2015 musela zaplatit pokutu od finančního úřadu ve výši 28,7 milionu korun kvůli porušení rozpočtové kázně v letech 2009 až 2011. Nemocnici hrozí, že bude muset zaplatit přes 350 milionů korun kvůli opakovanému porušování zákonů.[13]
Pokuta za obcházení zákona o veřejných zakázkách
V listopadu 2015 bylo zveřejněno, že Finanční úřad pro hlavní město Prahu uložil Nemocnici Na Homolce pokutu ve výši téměř tří miliard korun za obcházení zákona o veřejných zakázkách. Nemocnice veškerý zdravotnický materiál nakupovala prostřednictvím dceřiné společnosti Holte Medical. Vedení nemocnice se proti pokutě odvolalo.[14]
Reference
- ↑ Home - Nemocnice Na Homolce. www.homolka.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10176269182-retro/212411000360011/titulky
- ↑ Právo na informace - Nemocnice Na Homolce. www.homolka.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tiskové zprávy - Nemocnice Na Homolce. www.homolka.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Nemocnice Na Homolce - Z historie. www.homolka.cz [online]. [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-03.
- ↑ https://www.homolka.cz/o-nemocnici/11966-nemocnice-v-cislech/
- ↑ http://www.novinky.cz/krimi/344103-policie-exreditel-nemocnice-na-homolce-vzal-uplatek-5-7-milionu.html
- ↑ Devět let a propadnutí veškerého majetku. V kauze Homolka padl první trest pro exředitele Dbalého
- ↑ Kauza Homolka. Bývalého ředitele Dbalého poslal soud jako jediného do vazby. Lidovky.cz [online]. 2014-6-27. Dostupné online.
- ↑ http://www.novinky.cz/domaci/363357-neskutecne-detaily-deniku-exreditele-homolku-ridil-spis-rittig.html
- ↑ http://www.novinky.cz/krimi/366077-exsef-nemocnice-na-homolce-dbaly-byl-propusten-na-kauci-pul-milionu-korun.html
- ↑ Poslední obviněný kvůli Homolce: expert na medicínské právo
- ↑ http://www.lidovky.cz/29-milionu-financni-urad-potrestal-homolku-za-rittigovy-pravniky-pyp-/zpravy-domov.aspx?c=A150506_161917_ln_domov_ogo
- ↑ Homolka dostala pokutu téměř tři miliardy korun, podle ředitele je likvidační
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nemocnice Na Homolce na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z kopce Skalka na Praze-Smíchově na Nemocnici na Homolce