Pedomorfóza

Axolotl mexický

Pedomorfóza je stav, kdy živočich dosáhne pohlavní dospělosti, ačkoli u něj stále přetrvávají juvenilní znaky. Jinak řečeno – pedomorfní jedinci jsou larvy, které jsou schopny pohlavního rozmnožování. Pedomorfózy může být dosaženo dvěma možnostmi heterochronického růstu: buďto zpožděním vývoje somatických orgánů (neotenie), anebo zrychlením vývoje reprodukčních orgánů (progeneze).[1] Neotenie může být v některých zdrojích používána jako synonymní označení pro pedomorfózu.[2]

Může se objevit u mnoha skupin živočichů. U některých živočichů se jedná přímo o jejich životní strategii. Nejznámějším příkladem je obojživelník axolotl mexický, u kterého je proměna v dospělce vzácnost. Dalším příkladem mohou být některé druhy mšic, nebo bejlomorek, či motolic.

Adolf Portmann pojímal člověka jako v mnohých aspektech neotenického primáta, u nějž mnohé juvenilní rysy přetrvávají do dospělosti.[3]

Neotenie u rostlin

V rostlinné říši se neotenie projevuje například u jarních efemér – rostlin s extrémně rychlým vývojovým cyklem. Ty jsou plodné už v době, kdy stav jejich vegetativních částí i rychlý růst ještě odpovídají stadiu semenáčku; na některých rozrazilech již dozrávají semena, ačkoli rostlina ještě nese děložní lístky.[4][5]

Odkazy

Reference

  1. ZRZAVÝ, Jan; MIHULKA, Stanislav; STORCH, David; BURDA, Hynek; BEGALL, Sabine. Jak se dělá evoluce : labyrintem evoluční biologie. 4. vyd. Praha: Dokořán, Argo, 2017. 479 s. ISBN 978-80-7363-763-7, ISBN 80-7363-763-4. OCLC 982100649 S. 288–289. 
  2. GAISLER, Jiří; ZIMA, Jan. Zoologie obratlovců. 2. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1484-9. S. 350. 
  3. KOMÁREK, Stanislav. Adolf Portmann (1897–1982): Ke stému výročí narození. Vesmír [online]. 1997-12-05 [cit. 2018-09-19]. Dostupné online. ISSN 0042-4544. 
  4. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. [s.l.]: Academia, 2007. S. 321. 
  5. SÁDLO, Jiří. Efeméry – život na Záhořově loži. Vesmír. 5.5.1999. Dostupné online [cit. 2017-12-25]. 

Literatura

  • Ilustrovaná encyklopedie. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Encyklopedický dům, 1995. 3 sv.: il. (většinou barev.), mapy, portréty. 518 s. ISBN 80-901647-3-0.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce