Nepřívaz

Nepřívaz
pomník zaniklé obce Nepřívaz
pomník zaniklé obce Nepřívaz
Lokalita
Obecvojenský újezd Libavá
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°38′56″ s. š., 17°26′29″ v. d.
Nepřívaz
Další údaje
Zaniklé obce.cz417
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepřívaz, do roku 1918 Nepřívazy,[1] německy Epperswagen[2] byla obec, která zanikla okolo roku 1946 kvůli vystěhování Němců a vytvoření vojenského prostoru Libavá.

Obec se nacházela pod Jílovým vrchem v Oderských vrších, přibližně 18 km severovýchodně od Olomouce. Patřila do tehdejšího i dnešního okresu Olomouc (Moravskoslezský kraj). Lesní lánová ves s kamenitými pozemky ležela v horském zalesněném terénu v nadmořské výšce 590 m na katastru o rozloze 1333 ha.

Poprvé byla Nepřívaz zmíněna písemně v roce 1364 jako Neprzywas, v roce 1406 jako Neprzywazie.[3][4] Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Nepřivad (v jehož koncové části byl obsažen kořen slovesa vaditi sě - "přít se") a znamenalo "Nepřivadův majetek". Jméno je doloženo i v podobě Nepřivazí (střední rod) a Nepřívazy. Délka prostřední samohlásky vznikla přikloněním ke slovesu přivázati.[5] Samostatnou obcí se stala roku 1850.[6]

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj obce Nepřívaz[4]
Rok18351880190019211930
Počet obyvatel419370425418403
Počet domů5561646969

Pomník obce

Na bývalém místě stojí pomník, který postavili v r. 1993 místní rodáci a na němž je česky i německy text

„Zde stála naše rodná obec Epperswagen (Nepřívazy). Zmiňovaná je již v r. 1200, zanikla v r. 1946.

Hier stand unser Heimatort Epperswagen. Erwähnt um das Jahr 1200 bis 1946.

“

Další informace

Poblíže, na Nepřívazském potoku, se nachází Nepřívazský vodopád (cca 3 metry vysoký). Nepřívaz a blízké okolí jsou veřejnosti nepřístupné, ale obvykle jedenkrát ročně mohou být přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nepřívazy. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl osmnáctý. S. 205.
  2. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 615. 
  3. ↑ HOSÁK Ladislav. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Ostrava: Profil, 1967, s. 301.
  4. ↑ a b CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006 [cit. 2018-01-03]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce RNDr. Aleš Létal, Ph.D.. s. 49. Dostupné online.
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 135.
  6. ↑ Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Zprac. TUREK, Adolf a kol. Opava: Zemský archiv v Opavě. 2004. 979 s. ISBN 80-86388-23-9.

Literatura

  • CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006. 49 s. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Aleš Létal, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Dostupné také online z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Cahova.pdf
  • GLONEK, Jiří. Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. 293 s. Poodří. ISBN 978-80-254-0628-1.
  • KREJČOVÁ, Jana. Nepřivaz (Epperswagen), samota Uhustein (Výří kámen) a skupina tří domů na železniční zastávce Smilov: historie kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Božského Srdce Páně) a drobných církevních objektů. Jana Krejčová. Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2012, roč. 15, č. 2, s. 4–12.
  • MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6., dopl. vyd. [Česko]: Hana Martínková, 2018. 544 s., mapy, portréty, plány. ISBN 978-80-270-3568-7.
  • Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Zprac. TUREK, Adolf a kol. Opava: Zemský archiv v Opavě. 2004. XVI, 979 s. + 1 mp. příl. ISBN 80-86388-23-9.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Nepřívazský vodopád, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy 5.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 3.0
Nepřívazský vodopád, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy, okres Olomouc
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy 4.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy 5.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy 3.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy 6.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Nepřívaz, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy