Nepelova

Nepelova
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 9
ČtvrťHloubětín
Poloha
Začíná naslepé zakončení
Končí naslepé zakončení
Historie
Datum vzniku2008
Pojmenováno poOndrej Nepela
Další údaje
Počet adres7[1]
PSČ198 00
Kód ulice789534
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepelova je ulice v katastrálním území Hloubětín na Praze 9. Na obou koncích má slepé zakončení, z jihu do ní ústí ulice Hany Maškové. Má přibližný západovýchodní průběh.

Ulice byla pojmenována v roce 2008.[2] Nazvána je podle slovenského krasobruslaře Ondreje Nepely (1951–1989), který třikrát vyhrál mistrovství světa (v letech 1971, 1972, 1973) a Zimní olympijské hry v Sapporu v roce 1972.[2] Zemřel ve věku 38 let na následky AIDS.

V ulici je sedm pětipodlažních obytných domů (tři na severní straně, čtyři na jižní straně) developerského projektu Zahrady nad Rokytkou I,[3] který byl dokončen v létě 2008.[4] V domech je 195 bytů s balkony, lodžiemi nebo terasami.[5] Ulice je lemována stromy, chodník je ze zámkové dlažby. Po obou stranách ulice jsou kolmá parkovací stání. Uprostřed severní strany naproti ulici Hany Maškové je odpočinková zóna s lavičkami z betonu a hodiny v moderním provedení. Od ní vede mezi domy čp. 950/4 a čp. 948/2 cesta k Rokytce. Na východním konci ulice je parková úprava a dětské hřiště.

Odkazy

Reference

  1. Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10. 
  2. a b JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 123. 
  3. Nad Rokytkou [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 
  4. Rezidenční bydlení Zahrady Nad Rokytkou II [online]. stavbaweb.cz [cit. 2018-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. 
  5. Nové bytové projekty [online]. [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 123. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Praha tabule tl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý horní roh uliční tabule.
Praha tabule tr.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý horní roh uliční tabule.
Praha tabule bl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý dolní roh uliční tabule.
Praha tabule br.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý dolní roh uliční tabule.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
East view 2 of Nepelova street in Hloubětín, Prague.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Východní pohled do ulice Nepelova v Hloubětíně, Praha.