Nepomyšl

Nepomyšl
Ulice z Podbořan k zámku
Ulice z Podbořan k zámku
Znak městyse NepomyšlVlajka městyse Nepomyšl
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecPodbořany
Obec s rozšířenou působnostíPodbořany
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°13′5″ s. š., 13°18′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel444 (2024)[1]
Rozloha28,23 km²[2]
Nadmořská výška419 m n. m.
PSČ439 71, 441 01
Počet domů193 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseNepomyšl 82
439 71 Nepomyšl
ounepomysl@seznam.cz
StarostaPavel Bartuška
Oficiální web: www.mestysnepomysl.cz
Nepomyšl na mapě
Nepomyšl
Další údaje
Kód obce566501
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Nepomyšl (německy Pomeisl) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm 444[1] obyvatel. Městečkem protéká Dolánecký potok.

Název

Název městečka je odvozen přivlasťnovací příponou z osobního jména Nepomysl ve významu Nepomyslův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Nepomisl (1361), Nepomislicz (1369), Nepomysl (1384–1399), Nepomissl (okolo roku 1405), Nepomisl (1395, 1410), z napomyzle (1455), w NePomyssli (1585), na Nepomyšli (1615), Pomeisel a Nepomissl nebo Nezamissl (1787) a Nepomyšl nebo Pomeisl (1854).[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy zde sídlil Petr z Janovic. Po něm je v roce 1386 uváděn Jetřich z Janovic. V první čtvrtině 15. století se rychle vystřídalo několik majitelů: Eliška Koldicová z Dubé (1409–1414), Ctibor Čepec z Libiše (do roku 1417) a roku 1418 ji drželi Jindřich z Elsteberka, Albrecht z Koldic a Oldřich z Koněprus.[5]

Z roku 1500 pochází první zmínka o zdejší tvrzi, která patřila bratrům Janu a Jindřichu z Údrče. Někdy v první polovině šestnáctého století byla vesnice povýšena na trhové městečko.[5]

Jako další majitel je roku 1510 uváděn hrabě Alexander z Leisneku a po něm jeho bratr Huk, který velel v roce 1521 velel stavovskému vojsku. Po jeho smrti v roce 1538 statek zdědila dcera Amabilie, která ji roku 1539 prodala Albínu Šlikovi z Holíče. Brigita, vdova po Albínu Šlikovi, spravovala několik let majetek sama a potom ho prodala své příbuzné Elišce Šlikové. Eliška zemřela v roce 1566 a panství si rozdělili její děti Jindřich z Gutštejna z prvního manželství a Lukrécie Šliková z druhého. Ta roku 1571 prodala svou polovinu Jindřichovi, který se však velmi zadlužil a po jeho smrti muselo být panství prodáno.

Roku 1589 ho koupili bratři Jindřich, Václav, Jan, Asman a Adam ze Štampachu. Když v roce 1613 zemřel Jindřich ze Štampachu, který byl od roku 1597 jediným majitelem, zdědil panství jeho syn Kryštof Abraham ze Štampachu. Ten se zúčastnil stavovského povstání z let 1618–1620, za což mu byl majetek zkonfiskován. Novým majitelem panství se stal Heřman z Questenberka, který ho koupil za osm tisíc kop míšeňských. Kupní smlouva zahrnovala dvůr Nepomyšl, zámek, pivovar a mlýny.[5] Heřman k nepomyšlskému panství připojil ještě Kolešovice, Strojetice a Soběchleby. Zemřel roku 1651 a dědičkami se staly jeho manželka Alžběta a dcera Alžběta provdaná za Gundakara z Ditrichštejna.

Různé větve rodu Ditrichštejnů potom Nepomyšl vlastnily až do roku 1895. Před zrušením roboty tvořilo nepomyšlské panství rozsáhlý majetek, ke kterému patřily kromě výše uvedených vesnice Dvérce, Kryry, Běsno, Vysoké Třebušice, Zlovědice a Holedeč.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 130 obyvatel (z toho 547 mužů), z nichž bylo čtyřicet Čechoslováků, 1059 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a třicet cizinců. S výjimkou čtyř evangelíků, patnácti židů a dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo městečko 1 134 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1 017 Němců a šestnáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také třináct evangelíků, třináct židů, jeden člen jiných nezjišťovaných církví a šestnáct lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10]
Městys Nepomyšl
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé1 6831 7431 7071 7671 7841 7281 732766706599500403412385
Místní část Nepomyšl
Obyvatelé1 1171 1291 1041 1831 1931 1301 134558491515394335346309
Domy156164171183186194201192168128113133133134
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dětaň, Dvérce a Chmelištná.

Místní části

Pamětihodnosti

Osobnosti

Galerie

  • Zámek
    Zámek
  • Kostel s pomníkem padlých ve druhé světové válce
    Kostel s pomníkem padlých ve druhé světové válce
  • Bývalá škola
    Bývalá škola
  • Pomník věnovaný pluhu na návsi
    Pomník věnovaný pluhu na návsi
  • Boží muka u silnice do Dvérců
    Boží muka u silnice do Dvérců

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nepomyšl, s. 206. 
  5. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Nepomyšl – zámek, s. 342. 
  6. ↑ Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 8 ze dne 2006-10-10. [cit. 2014-11-22]. Dostupné online.
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. 
  11. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Nepomyšl, s. 466. 
  12. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ PR Dětanský chlum [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ Lípa v Nepomyšli [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kaše, Martin – Holub, Zbyněk (eds.), Nepomyšl v proudu času, Nepomyšl 2023, 855 str.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Nepomysl znak.jpg
Historický znak městyse Nepomyšl. Blason: V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba s prázdnou branou. Nad branou mezi stínkami oblouková zeď se třemi kruhovými otvory, z nichž vytéká stříbrná voda. Za hradbou vynikají dvě věže, každá s dvěma černými okny nad sebou, cimbuřím, červenou stanovou střechou se zlatou makovicí. Na zdi mezi věžemi sv. Mikuláš se stříbrnými vlasy a vousy, ve stříbrné albě, se zlatou štolou s černými křížky, ve zlatém, červeně podšitém pluviálu a se zlatou mitrou. Levou rukou drží šikmo zlatou berlu závitem doleva, pravou rukou žehná.
Nepomyšl - boží muka u silnice.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Nepomysl vlajka.jpeg
Vlajka obce Nepomyšl
Nepomyšl škola.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalá škola v Nepomyšli
Nepomyšl pluh.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník věnovaný pluhu na návsi v Nepomyšli
Nepomyšl - zámek.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Nepomysl LN CZ.png
Poloha městysu Nepomyšl v rámci okresu Louny a správního obvodu obce s rozšířenou působností Podbořany.
Nepomyšl - ulice k Podbořanům.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Nepomyšl - ulice směrem od Podbořan ke středu obce
Nepomyšl pomník.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník padlým ve 2. světové válce v Nepomyšli