Nepomyšl
| Nepomyšl | |
|---|---|
 Ulice z Podbořan k zámku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Podbořany |
| Obec s rozšířenou působností | Podbořany (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′5″ s. š., 13°18′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 444 (2024)[1] |
| Rozloha | 28,23 km²[2] |
| Nadmořská výška | 419 m n. m. |
| PSČ | 439 71, 441 01 |
| Počet domů | 193 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Nepomyšl 82 439 71 Nepomyšl ounepomysl@seznam.cz |
| Starosta | Pavel Bartuška |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Nepomyšl | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566501 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Nepomyšl (německy Pomeisl) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm 444[1] obyvatel. Městečkem protéká Dolánecký potok.
Název
Název městečka je odvozen přivlasťnovací příponou z osobního jména Nepomysl ve významu Nepomyslův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Nepomisl (1361), Nepomislicz (1369), Nepomysl (1384–1399), Nepomissl (okolo roku 1405), Nepomisl (1395, 1410), z napomyzle (1455), w NePomyssli (1585), na Nepomyšli (1615), Pomeisel a Nepomissl nebo Nezamissl (1787) a Nepomyšl nebo Pomeisl (1854).[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy zde sídlil Petr z Janovic. Po něm je v roce 1386 uváděn Jetřich z Janovic. V první čtvrtině 15. století se rychle vystřídalo několik majitelů: Eliška Koldicová z Dubé (1409–1414), Ctibor Čepec z Libiše (do roku 1417) a roku 1418 ji drželi Jindřich z Elsteberka, Albrecht z Koldic a Oldřich z Koněprus.[5]
Z roku 1500 pochází první zmínka o zdejší tvrzi, která patřila bratrům Janu a Jindřichu z Údrče. Někdy v první polovině šestnáctého století byla vesnice povýšena na trhové městečko.[5]
Jako další majitel je roku 1510 uváděn hrabě Alexander z Leisneku a po něm jeho bratr Huk, který velel v roce 1521 velel stavovskému vojsku. Po jeho smrti v roce 1538 statek zdědila dcera Amabilie, která ji roku 1539 prodala Albínu Šlikovi z Holíče. Brigita, vdova po Albínu Šlikovi, spravovala několik let majetek sama a potom ho prodala své příbuzné Elišce Šlikové. Eliška zemřela v roce 1566 a panství si rozdělili její děti Jindřich z Gutštejna z prvního manželství a Lukrécie Šliková z druhého. Ta roku 1571 prodala svou polovinu Jindřichovi, který se však velmi zadlužil a po jeho smrti muselo být panství prodáno.
Roku 1589 ho koupili bratři Jindřich, Václav, Jan, Asman a Adam ze Štampachu. Když v roce 1613 zemřel Jindřich ze Štampachu, který byl od roku 1597 jediným majitelem, zdědil panství jeho syn Kryštof Abraham ze Štampachu. Ten se zúčastnil stavovského povstání z let 1618–1620, za což mu byl majetek zkonfiskován. Novým majitelem panství se stal Heřman z Questenberka, který ho koupil za osm tisíc kop míšeňských. Kupní smlouva zahrnovala dvůr Nepomyšl, zámek, pivovar a mlýny.[5] Heřman k nepomyšlskému panství připojil ještě Kolešovice, Strojetice a Soběchleby. Zemřel roku 1651 a dědičkami se staly jeho manželka Alžběta a dcera Alžběta provdaná za Gundakara z Ditrichštejna.
Různé větve rodu Ditrichštejnů potom Nepomyšl vlastnily až do roku 1895. Před zrušením roboty tvořilo nepomyšlské panství rozsáhlý majetek, ke kterému patřily kromě výše uvedených vesnice Dvérce, Kryry, Běsno, Vysoké Třebušice, Zlovědice a Holedeč.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 130 obyvatel (z toho 547 mužů), z nichž bylo čtyřicet Čechoslováků, 1059 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a třicet cizinců. S výjimkou čtyř evangelíků, patnácti židů a dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo městečko 1 134 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1 017 Němců a šestnáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také třináct evangelíků, třináct židů, jeden člen jiných nezjišťovaných církví a šestnáct lidí bez vyznání.[8]
| Městys Nepomyšl | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 1 683 | 1 743 | 1 707 | 1 767 | 1 784 | 1 728 | 1 732 | 766 | 706 | 599 | 500 | 403 | 412 | 385 |
| Místní část Nepomyšl | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 1 117 | 1 129 | 1 104 | 1 183 | 1 193 | 1 130 | 1 134 | 558 | 491 | 515 | 394 | 335 | 346 | 309 |
| Domy | 156 | 164 | 171 | 183 | 186 | 194 | 201 | 192 | 168 | 128 | 113 | 133 | 133 | 134 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dětaň, Dvérce a Chmelištná. | ||||||||||||||
Místní části
- Nepomyšl
- Dětaň
- Dvérce
- Chmelištná
- Nová Ves
Pamětihodnosti
- Renesanční zámek Nepomyšl vznikl přestavbou gotické tvrze ze čtrnáctého století. Současná podoba je výsledkem pozdějších barokních a klasicistních úprav.
- Na návsi stojí vedle zámku kostel svatého Mikuláše. Pochází ze čtrnáctého století a v první polovině osmnáctého století byl barokně upraven.[11]
- Kaple
- Boží muka
- Přírodní rezervace Dětanský chlum je náhorní plošina na stejnojmenném vrchu (540 m n. m.) se zakrslou doubravou a teplomilnou květenou.[12][13]
- Lípa v Nepomyšli je památný strom, který roste na pahorku mezi Nepomyšlí a Dvérci na lokalitě zvané U staré kaolínky.[14]
Osobnosti
- Jan Jeltsch (1756–1822), duchovní
Galerie
Zámek
Kostel s pomníkem padlých ve druhé světové válce
Bývalá škola
Pomník věnovaný pluhu na návsi
Boží muka u silnice do Dvérců
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nepomyšl, s. 206.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Nepomyšl – zámek, s. 342.
- ↑ Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 8 ze dne 2006-10-10. [cit. 2014-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Nepomyšl, s. 466.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ PR Dětanský chlum [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Lípa v Nepomyšli [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-03]. Dostupné online.
Literatura
- Kaše, Martin – Holub, Zbyněk (eds.), Nepomyšl v proudu času, Nepomyšl 2023, 855 str.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nepomyšl na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Nepomyšl v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Historický znak městyse Nepomyšl. Blason: V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba s prázdnou branou. Nad branou mezi stínkami oblouková zeď se třemi kruhovými otvory, z nichž vytéká stříbrná voda. Za hradbou vynikají dvě věže, každá s dvěma černými okny nad sebou, cimbuřím, červenou stanovou střechou se zlatou makovicí. Na zdi mezi věžemi sv. Mikuláš se stříbrnými vlasy a vousy, ve stříbrné albě, se zlatou štolou s černými křížky, ve zlatém, červeně podšitém pluviálu a se zlatou mitrou. Levou rukou drží šikmo zlatou berlu závitem doleva, pravou rukou žehná.
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka obce Nepomyšl
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Poloha městysu Nepomyšl v rámci okresu Louny a správního obvodu obce s rozšířenou působností Podbořany.
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Nepomyšl - ulice směrem od Podbořan ke středu obce
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník padlým ve 2. světové válce v Nepomyšli