Nespery (tvrz)

Nespery
Tvrz přestavěná na sýpku
Tvrz přestavěná na sýpku
Základní informace
Slohbarokní
Další majiteléChobotští z Ostředka
Poloha
AdresaNespery, Veliš, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Nespery
Nespery
Další informace
Rejstříkové číslo památky20238/2-3971 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nespery jsou částečně dochovaná tvrz ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Vlašimiokrese Benešov ve Středočeském kraji. Sloužila jako panské sídlo rodu nesperských vladyků, které na konci patnáctého století vystřídali Chobotští z Ostředka, jimž panství patřilo do konce sedmnáctého století. Po připojení k vlašimskému panství tvrz ztratila funkci vrchnostenského sídla a zpustla. Jedna z jejích budov byla přestavěna na sýpku. Budova sýpky, přilehlý sklep a příslušné pozemky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o nesperské tvrzi pochází z roku 1483.[2] Už na začátku čtrnáctého století ale Nespery vlastnil Zdislav Nesper připomínaný roku 1318 a v letech 1348–1377 vesnice patřila jeho potomku Držkovi z Nesper, který roku 1361 spoluvykonával patronátní právo ke kostelu svatého VavřinceBedřichovicích.[3]

Od konce čtrnáctého století žila řada lidí, kteří se v přídomku odkazovali na Nespery. Roku 1384 to byl Ondřej z Nesper a v roce 1407 Jan z Nesper, který sídlil ve Vesci a zemřel nejpozději roku 1407. Na počátku patnáctého století žil Jan Bebta z Nesper, kterému patřily Šternov a Čeřenice, a jeho strýc Jan Olešák z Nesper se synem Držkem, kteří vlastnili Zdebuzeves. Jiný Jan z Nesper, připomínaný roku 1454 v Nesperech, se v roce 1448 účastnil dobytí Prahy Jiřím z Poděbrad.[3]

Roku 1483 zemřel majitel tvrze a dalšího jejího příslušenství v Polipsech Absolon z Polipes, po němž statek získal Jan Řepa z Neveklova. Od něj tvrz, poplužní dvůr a poddanské dvory s příslušenstvím koupili bratři Alexandr a Petr Chobotští z Ostředka. Alexandr zemřel okolo roku 1512 a jeho synové Mikuláš a Jan Chobotští z Ostředka si nechali roku 1545 obnovit zápis nesperského panství Adamem Řepou, vnukem Jana Řepy z Neveklova.[3]

Chobotští z Ostředka

Bratři Mikuláš a Jan Chobotští nesperský statek spravovali v nedílu a rozšířili jej o Tehov a Chobot a roku 1530[4]Chotýšany. Jejich dědici se stali bratři Vilém a Jan starší Chobotští, z nichž Vilém dostal Chotýšany, zatímco Jan v letech 1571–1591 sídlil v Nesperech. Zemřel okolo roku 1600 a panství si po něm rozdělili čtyři synové. Václav, řečený též Markvart, dostal Tehov, Mikuláš Bedřichovice, Vilém Skrýšov a Adam Nespery.[3]

Podle Augusta Sedláčka Adam zemřel roku 1615 a jeho bratři poté byli poručníky jeho nezletilého syna Viléma.[3] Podle Tomáše Šimka se však Adam Chobotský zúčastnil stavovského povstání, za což byl odsouzen k propadnutí majetku. Zemřel ještě před konfiskací, a statek byl proto Vilémovi ponechán.[2]

Kníže Karel z Lichtenštejna stanovil poručníkem Viléma, jeho sestry Anny a bratrance Jana Václava (syna Viléma Chobotského, který dříve zdědil Skrýšov) jejich strýce Jana Chobotského z Ostředka. Poručník na nesperském statku zapsal věno své manželce Kateřině ze Rzavého. Zemřel bez potomků někdy v období let 1681–1687.[3]

Vilém Chobotský roku 1681 Nespery prodal Janovi Čejkovi z Olbramovic. Jan se však svého nároku zřekl, protože Nespery chtěli Václav Vojtěch a Ignác Karel ze Šternberka pro děti zemřelého Jobsta ze Scharzenwolfu a vnuky Viléma Chobotského. Ovdovělá matka vnuků se však chtěla znovu vdát, a proto požádala o vyplacení věna. Oba poručníci proto Nespery roku 1693 prodali hraběti Halmhartu Kryštofovi z Wissenwolfu. Ten Nespery připojil k vlašimskému panství. Nesperská tvrz tak ztratila funkci vrchnostenského sídla a postupně zanikla.[3] V devatenáctém století byla část obytné budovy přestavěna na sýpku. Je možné, že k tvrzi patřil také hluboký sklep před hospodářským dvorem využívaným ve druhé polovině dvacátého století nesperským jednotným zemědělským družstvem.[2]

Stavební podoba

August Sedláček v Nesperech pozoroval zříceniny zdí a příkopy,[3] nicméně opevnění se nezachovalo. Z tvrze se dochovala jen obytná budova (podle Františka Kašičky to byla čtverhranná věž s úsekem přilehlé zdi[5]) přestavěná na sýpku a část sklepa, který je torzem jiné středověké nebo raně novověké budovy.[6]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Identifikátor záznamu 131055 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Nespery – tvrz, s. 323. Dále jen Šimek (1989). 
  3. a b c d e f g h SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vlašimě, s. 195–196. 
  4. Šimek (1989), s. 163.
  5. KAŠIČKA, František. Tvrze středních Čech. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984. 80 s. S. 67. 
  6. Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Tvrz Nespery.jpg
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: