Nesvady

Nesvady
Římskokatolický kostel
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°55′38″ s. š., 18°7′39″ v. d.
Nadmořská výška	114 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Komárno
Tradiční region	Podunajsko
Nesvady
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	57,9 km²
Počet obyvatel	5 014 (2021)[1]
Hustota zalidnění	86,7 obyv./km²
Správa
Status	Město
Primátor	Zoltán Molnár
Vznik	1269
Oficiální web	www.nesvady.sk
E-mail	ocu@nesvady.sk
Telefonní předvolba	+421-35
PSČ	946 51
Označení vozidel (do r. 2022)	KN
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nesvady (maďarsky Naszvad) jsou město na Slovensku v okrese Komárno. Ve městě žije přibližně 5 000^[1] obyvatel.

Archeologické nálezy potvrzují osídlení lokality již v neolitu, kdy se tu nacházelo sídliště lidu želiezovské skupiny, patřící do kultury s lineární keramikou (cca 4700 př. n. l.). Další nálezy pocházejí z doby bronzové, kdy tu byla rozšířena únětická kultura (kosterní pohřebiště), halštatské a laténské a římsko-barbarské kultury. V 8. století sem přišli Slované, po kterých jsou výraznější stopy v podobě sídliště a pohřebiště z doby Velkomoravské říše (10.–12. století). Z 10. století pocházejí také nálezy hrobů Starých Maďarů.

První písemná zmínka o osadě „Nasvod – Novum Naswod“ pochází z roku 1269. O dekádu později se sídlo nazývalo Nauzuad, z roku 1312 se zachoval název Naywad, z roku 1927 Nasvad a od roku 1948 se používá název Nesvady. Maďarský název města je Naszvad. Osada „Aňala“, která je dnes místní částí, je zmíněna již v roce 1239.

Území i obec patřila do majetku arcidiecéze ostřihomské, přičemž ji v roce 1311 vyplenili stoupenci Matúše Čáka. V 15. století musela obec odvádět daně husitské posádce, která sídlila v Trnavě a toto území ovládala. V tomto období se tu konaly trhy na sv. Bartoloměje (24. srpen) a sv. Imricha (5. listopad). Rozvoj tržního městečka zastavila v roce 1554 osmanská vojska, která plenila území jižního Slovenska a zničila také Nesvady a Aňalu. Už v roce 1572 byly Nesvady obnoveny. Začátkem 18. století byla svým zeměpánem, ostřihomským arcibiskupem, osada Aňala obnovena a následně v roce 1871 připojená k obci Nesvady. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, rybářstvím, tkaním a zhotovováním nástrojů.

Po vídeňské arbitráži byly Nesvady se širokým okolím anektovány Maďarským královstvím a v roce 1947 byla vysídlena část obyvatelů maďarské národnosti, které nahradili repatrianti z Maďarska a Rumunska.^[2]

Město leží v centrální části Podunajské nížiny na severu okresu Komárno. Nachází se na východě geomorfologického celku Podunajská rovina v části Novozámecké pláňavy.^[3] Západním okrajem protéká řeka Stará Nitra.^[4] V katastrálním území města leží chráněný areál Nesvadské piesky.

Přístup do města zabezpečují silnice III. třídy z  Nových Zámků (9 km severovýchodním směrem), Kolárova (11 km západním směrem) a Hurbanova (9 km jižním směrem). Okresní město Komárno leží 23 km jižně od Nesvad a krajské město Nitra je vzdálené 47 km severním směrem.

• Evangelický kostel z let 1950–1951, postavený podle projektu Emila Belluše

• Felsőszentiván, Maďarsko
• Nagyigmánd, Maďarsko
• Kiskőrös, Maďarsko (slovensky Malý Kereš)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nesvady na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nesvady na Wikimedia Commons
• Seznam prací o Nesvadech v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Oficiální stránky