Netolice

Netolice
Pohled na Netolice
Pohled na Netolice
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecNetolice
Obec s rozšířenou působnostíPrachatice
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 512 (2023)[1]
Rozloha26,35 km²[2]
Katastrální územíNetolice
Nadmořská výška432 m n. m.
PSČ384 11
Počet domů770 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové náměstí 208
384 11 Netolice
mu.podatelna@netolice.cz
StarostaMgr. Vladimír Pešek
Oficiální web: www.netolice.cz
Netolice
Další údaje
Kód obce550442
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netolice (německy Nettolitz, Netolitz) jsou jedno z nejstarších jihočeských měst. Leží v severovýchodní části okresu Prachatice asi 25 km SZ od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. K obci náleží osada Petrův Dvůr.

Historie

Jižní část Mírového náměstí s Rožmberským domem (Muzeum Otakara Kudrny

Zvlněná oblast Netolicka byla osídlena již v době bronzové, význam měla i v době keltského osídlení. Velmi brzy jsou Netolice jsou zmiňovány i v písemných pramenech, jako pomezní hrad Slavníkovců je uvádí Kosmova kronika česká s datací k roku 981. Po vyvraždění Slavníkovců se okolí Netolic zmocnili Přemyslovci, kteří zde vybudovali správní hrad, jehož součástí byl i kostel sv. Jana Křtitele zrušený v roce 1788. Existence hradu je doložena do 15. století, v podhradí vznikla trhová vesnice související s průchodem obchodní cesty z Horních Rakous do Prahy. Vesnice byla soustředěna kolem kostela svatého Václava postaveného počátkem 13. století. V roce 1263 přešly Netolice s okolními vesnicemi do majetku nově založeného kláštera ve Zlaté Koruně, krátce nato byl postaven další kostel Nanebevzetí Panny Marie. Za nejasných poměrů po smrti Přemysla Otakara II. změnily Netolice majitele, ale v roce 1284 potvrdil Václav II. Netolice jako vlastnictví zlatokorunského kláštera. V královské listině Václava II. je Netolicím poprvé přiznán statut městačka (civitatis Notalicz), téhož roku je v Netolicích doložen první rychtář dosazený opatem ze Zlaté Koruny. V roce 1338 vznikl v Netolicích první cech (pekařský) a k roku 1362 je písemně doloženo složení městské rady.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Ve vyhrocené době husitských válek se majetku zlatokorunského kláštera zmocnil Oldřich z Rožmberka, který Netolice získal v roce 1420 do zástavy od císaře Zikmunda. Nevyjasněné majetkoprávní vztahy mezi Rožmberky a zlatokorunským klášterem provázely vlastnictví Netolic bezmála jedno století. Nezávisle na tom se ale samotné Netolice rozvíjely, v polovině 15. století zde začalo prosperovat rybníkářství, k němuž byly v regionu příhodné geografické podmínky. Do dědičného vlastnictví Rožmberků přešly Netolice definitivně až v roce 1513 listinou Vladislava Jagellonského. Za vlády Rožmberků vzniklo v Netolicích během 16. století několik dalších cechů (sladovníci 1518, tkalci 1552, truhláři 1555, kožešníci 1560), Petr Vok z Rožmberka obnovil v roce 1596 Netolicím právo vařit pivo a dodávat je do okolních vesnic. K roku 1559 se připomínají první názvy netolických ulic, z nichž některé se dochovaly dodnes. V rámci obrovského rožmberského dominia získaly Netolice význam také díky loveckému zámku Kratochvíle, který byl postaven v těsném sousedství města a Vilém z Rožmberka zde trávil čas na honech. Vilémův bratr a dědic Petr Vok z Rožmberka zde pobýval naposledy v roce 1600 a krátce nato kvůli značnému zadlužení Netolice (spolu s Českým Krumlovem) prodal císaři Rudolfovi II. Následkem vpádu generála Dampierra v roce 1619 vyhořelo celé město kromě kostela a školy, které stály mimo souvislou městskou zástavbu, obyvatelstvo bylo povražděno.

Kašna na Mírovém náměstí z roku 1677

V roce 1622 získal Netolice spolu s Českým Krumlovem přední císařský rádce kníže Jan Oldřich z Eggenberka. Ten v roce 1628 potvrdil městská privilegia, téhož roku byla postavena věž u kostela sv. Václava. V roce 1648 prošli Netolicemi švédští vojáci a v důsledku toho se město potýkalo s morovou nákazou. Eggenberkové podnikli během druhé poloviny 17. století několik úprav na zámku Kratochvíle, pobývali zde ale jen zřídka. Městská rada v Netolicích mezitím v roce 1667 zakoupila na náměstí dům od eggenberského hejtmana Jana Špinky pro vybudování nové radnice. Po vymření Eggenbergů přešly Netolice do majetku Schwarzenbergů (1719). Za vlády Schwarzenbergů získaly Netolice další práva na pořádání výročních trhů (1795, 1848). Ve druhé polovině 18. století došlo k radikální přestavbě zámku Kratochvíle, knížecí rodina zde ale pobývala jen výjimečně, protože měla k dispozici řadu jiných sídel. Netolice měly v rámci schwarzenberského dominia až do 20. století statut samostatného velkostatku a rozlohou patřily k největším samosprávným jednotkám (velkostatek Netolice spolu s připojenými Libějovicemi zahrnoval bezmála 11 000 hektarů půdy)[4]. Ředitelství velkostatku sídlilo v Petrově Dvoře mezi Netolicemi a Kratochvílí (Petrův Dvůr byl v letech 1852–1964 samostatnou obcí)[5]. Až do poloviny 20. století měly v Netolicích velkou tradici trhy vycházející ze starých královských privilegií, ještě před druhou světovou válkou je uváděn trh na náměstí s 3000 kusy dobytka.

Pamětní deska na budově bývalé Občanské záložny na Mírovém náměstí

Během 19. století si Netolice udržely význam jako sídlo soudního okresu (od roku 1850), což vedlo k výstavbě monumentální radnice (1869) a rozvíjela se zde bohatá spolková činnost. Od roku 1807 se v Netolicích hrálo divadlo, které nakonec našlo trvalé zázemí v přestavbě domu č.p. 238 na náměstí. Později ve městě vznikl Sbor dobrovolných hasičů (1884) a od roku 1892 zde působil i Sokol (budova sokolovny byla postavena v letech 1933–1934) K rozvoji města přispěl i místní rod Kudrnů, z nějž pocházeli dva dlouholetí starostové – Josef Kudrna (starosta 1850–1870) a jeho syn Otakar Kudrna (starosta 1889–1918). Během jejich funkčního období byla postavena nová škola (1863), následovaná měšťanskou (1874) a obecnou dívčí školou (1878). Nová školní budova byla postavena v letech 1910–1911 v Bavorovské ulici (dnešní Základní škola). K hospodářské prosperitě Netolic přispělo vybudování železnice (1895; jednalo se o přípojku z Dívčic na hlavní trati České Budějovice – Plzeň). Po zániku rakouské monarchie převzal správu města dočasně majitel mlýna František Kuliš, po něm zastával funkci starosty Josef Michálek (1919–1927), v letech 1927–1935 byl starostou znovu František Kuliš. Po něm zastávali úřad starosty Petr Kašpar (1936–1938) a Václav Ráb (1938–1945). Za nich během první republiky došlo například k zavedení telefonu (1922) nebo výstavbě sokolovny (1933–1934).

Na konci druhé světové války byly Netolice osvobozeny americkou armádou (dopoledne 8. května 1945), sovětská armáda přibyla do města o dva dny později. Zástupci americké a sovětské armády (generálmajor Paul a generálmajor Tichonov) v domě čp. 51 na náměstí podepsali 11. května 1945 dohodu o demarkační linii; na domě je pamětní deska.[6] Rudá armáda odjela z Netolic již počátkem června, Američané zůstali ve městě až do listopadu.

Okresní zastupitelstvo bylo v Netolicích zrušeno již v roce 1928, ale až do roku 1949 zde fungoval okresní soud. Jako správní jednotka spadaly Netolice střídavě k Českým Budějovicím, Vodňanům a Prachaticím, od roku 1960 jsou součástí okresu Prachatice. Po druhé světové válce si Netolice uchovaly převážně zemědělský charakter a díky absenci větších průmyslových podniků nedošlo k mohutné bytové výstavbě jako jinde. V roce 1954 bylo v Netolicích vybudováno dostihové závodiště.[7]

Půdorys města s dochovanými interiéry nejstarších domů na náměstí spolu s okolní koncepcí kulturní krajiny (zámek Kratochvíle) vedl k vyhlášení městské památkové zóny (1990). V roce 2008 bylo v Netolicích založeno literátské bratrstvo, jediné fungující v České republice (k roku 2022).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel3 1363 5083 2873 2703 4113 0182 7872 4742 5072 4482 5682 6502 6202 5952 521
Počet domů414441447448463466510572538555566679712753770

Městská správa

Části města

Společnost

Školství

  • Základní škola a mateřská škola

Kultura

  • Muzeum JUDr. Otakara Kudrny
  • Archeopark

Sport

  • Sportovní hala
  • Dostihové závodiště Netolice (18 ha)[7]
  • Netolický motokros
  • Letiště Strunkovice (u městyse Strunkovice nad Blanicí)

Pamětihodnosti

zámek Kratochvíle
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Netolicích.

Rodáci

Galerie

Odkazy

Literatura

  • Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl IV.; Praha, 2000; s. 317–326 ISBN 80-85983-16-8
  • Starý, Václav: Netolice od A do Ž; Netolice, 1993; 34 s.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statisticher Schematismus des Grossgrunbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 534–536 dostupné online
  5. Ottův slovník naučný, díl 18.; Praha, 1902 (reprint 1999), s. 227–228 ISBN 80-7185-259-7
  6. Pamětní deska podpisu dohody o demarkační linii v 2. světové válce | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  7. a b Jezdectví - Oficiální stránky města Netolice. www.netolice.cz [online]. [cit. 2023-05-24]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. kostel sv. Václava - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  11. Pomník Obětem 1. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-09]. Identifikátor záznamu 143550 : muzeum Rožmberský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  13. hradiště sv. Jan - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  14. Netolice. www.archeologickyatlas.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. 
  15. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Netolice, s. 376. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Netolice náměstí 4.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Netolice náměstí
Netolice, boží muka.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Netolice náměstí kašna.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Netolice náměstí
Netolice 2009.JPG
Autor: User:Sveter (Please credit as "Petr Šmerkl, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na Netolice.
Kratochvíle.de.antaŭe1.JPG
Autor: Esperanto-klubo Písek, Licence: CC BY-SA 3.0
zámek Kratochvíle - pohled zepředu
Netolice (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích
Netolice01.JPG
Netolice - podloubí na náměstí
Netolice (3).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska na budově bývalé Občanské záložny na Mírovém náměstí
Netolice-skulptajxo sur la placo.JPG
Netolice - sousoší sv. Jana Nepomuckého (1738) na náměstí