Netopýr brvitý
Netopýr brvitý | |
---|---|
Myotis emarginatus | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | letouni (Chiroptera) |
Podřád | netopýrotvaří (Yangochiroptera) |
Čeleď | netopýrovití (Vespertilionidae) |
Rod | Myotis |
Binomické jméno | |
Myotis emarginatus E. Geoffroy 1806 | |
Lokality výskytu netopýra brvitého. | |
Synonyma | |
nedopír brvitý | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Netopýr brvitý (Myotis emarginatus) je druh netopýra z čeledi netopýrovití. Podobá se netopýru řasnatému (Myotis nattereri). Oproti netopýru řasnatému se liší zbarvením, chybějícím kartáčovitým lemem na ocasní bláně a esovitým prohnutím ostruhy. Tento netopýr byl poprvé popsán v roce 1806 francouzským přírodovědcem E. Geoffroyem. [2]
Popis
Jedná se o teplomilný malý až středně velký druh netopýra. Jeho srst má rezavý odstín. [2][3][4]
Výskyt
Netopýr brvitý žije v západní části Palearktické oblasti, nejsevernější potvrzený výskyt je na území Polska. V České republice se vyskytuje převážně na Moravě. [2][5] Netopýr brvitý byl lokalizován v následujících státech: Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Andorra, Anglie, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Francie, Gruzie, Írán, Itálie, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Kypr, Kyrgyzstán, Libanon, Lucembursko, Maroko, Německo, Nizozemsko, Omán, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, San Marino, Saúdská Arábie, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Tádžikistán, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán.
Způsob života
Netopýr brvitý se živí především drobným hmyzem jako jsou pavouci a mouchy. Loví převážně v listnatých a smíšených porostech, ale i na loukách, sadech či v zemědělských objektech většinou poblíž vodní plochy. Letní kolonie jsou obvykle tvořeny samicemi v počtu desítek až stovek jedinců. Žijí na půdách a v jeskyních, často ve společnosti vrápenců. Zimuje jednotlivě na místech se stálou teplotou - v jeskyních, sklepích, štolách. [6]
Odkazy
Literatura
- ANDĚRA, M.; HORÁČEK, I. (2005). Poznáváme naše savce. Vyd. 2. Praha: Sobotáles. 327 s. ISBN 80-86817-08-3.
- ANDĚRA, M.; GAISLER, J. (2012). Savci České republiky: popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Vyd. 1. Praha: Academia. 286 s. ISBN 978-80-200-2185-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu netopýr brvitý na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geoffroy's bat na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b c HORÁČEK, Ivan. Netopýr brvitý. BioLib [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Netopýr brvitý. Chovzvirat.cz [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Seznamte se – vaši sousedé z podkroví. Na půdě, tam to žije! [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Myotis emarginatus. Portál informačního systému ochrany přírody [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ MAČÁT, Zdeněk. Myotis emarginatus - netopýr brvitý. Nature Bohemica [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Distribution map of Myotis emarginatus.
Autor: C. Robiller / www.naturlichter.de, Licence: CC BY-SA 3.0
Geoffroy's Bat flying