Netzschkau

Netzschkau
Kostel ve městě Netzschkau
znak
Poloha
Souřadnice	50°37′ s. š., 12°15′ v. d.
Nadmořská výška	378 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Fojtsko
Správní společenství	Netzschkau-Limbach
Administrativní dělení	6 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	12,5 km²
Počet obyvatel	3 777 (2021)[1]
Hustota zalidnění	301,9 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Mike Pürfürst
Oficiální web	www.netzschkau.de
Adresa obecního úřadu	Markt 12 08491 Netzschkau
Telefonní předvolba	03765
PSČ	08491
Označení vozidel	V, AE, OVL, PL, RC
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netzschkau je město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má přibližně 3 800^[1] obyvatel.

Geografie

Poloha

Město leží na severu saského zemského okresu Fojtsko. Nachází se na východě přírodní oblasti Fojtsko v saské části historického území Fojtska. V severní části města tvoří řeka Göltzsch hranici se spolkovou zemí Durynsko. Na území města se nachází vrchol Kuhberg (510 m n. m. ), což je nejvyšší hora severního Fojtska.

Části města

• Brockau
• Dungersgrün
• Eichmühle
• Ziegelei
• Foschenroda
• Weidig

Historie

Město bylo založeno Lužickými Srby během 9. století. Jde tedy o jedno z nejstarších sídel ve Fojtsku. Nicméně osada Netzschkau byla poprvé zmíněna v dokumentu v roce 1351. Název místa je odvozen od starého lužickosrbského slova necky, což znamená žlab nebo koryto.^[2]

Caspar von Metzsch, maršál na saském kurfiřtském dvoře, postavil kolem roku 1490 na místě hradního komplexu zmiňovaného kolem roku 1462 obytný palác, jehož nejstarší část se dochovala dodnes. Za jeho vlády byla vesnice Netzschkau, která se tehdy skládala ze 14 statků a dvou mlýnů a měla 110 obyvatel, povýšena na město. Spolu se svým bratrem Jobstem obdrželi od německého císaře Fridricha III. dne 20. prosince 1491 listinu s privilegiem městských práv, kterou potvrdil saský kurfiřt Fridrich Moudrý a jeho bratr, saský vévoda Jan Vytrvalý. Rodina von Metzsch, jejíž hlavní sídlo bylo na sousedním zámku Mylau, prodala v roce 1578 zámek Netzschkau Christophu von Reibold. V roce 1616 získal majetek s přidruženým panstvím Hans Ernst Bose. Jeho syn Carol Bose (1596–1657) nechal zámek značně přebudovat a rozšířit. Poté, co z různých důvodů zůstala městská práva zhruba 200 let nevyužita, Carl Gottfried Bose, syn Carola Bose, získal pro město od kurfiřta Jana Jiřího III. v roce 1687 opětovné potvrzení městské listiny. V důsledku toho ve městě začala fungovat dobrovolná městská rada se dvěma starosty.

V polovině 19. století Netzschkau zažilo rozmach díky rostoucí industrializaci. Výstavbou viaduktu přes údolířeky Göltzsch (1846-1851) a otevřením posledního úseku železniční trati Lipsko-Hof získalo město 15. července 1851 železniční stanici. Velký význam pro rozvoj místního průmyslu měla také výstavba cesty do města Greiz v letech 1911–1913.^[3] Se zavedením elektrického tkalcovského stavu rychle rostl textilní průmysl. Kvůli třem městským požárům v letech 1850, 1887 a 1890 a zdvojnásobení počtu obyvatel během této doby se vzhled města výrazně změnil. V oblasti tržnice vyrostly velké moderní cihlové budovy. Byly postaveny nové ulice a čtvrtě. Kromě obchodníků a řemeslníků se v Netzschkau usadily průmyslové podniky v textilním a kovodělném odvětví, díky čemuž se město do roku 1914 stalo jedním z nejvýznamnějších průmyslových měst ve Fojtsku. Po smrti hraběnky Friedy von Schönburg-Hinterglauchau (1864–1943), jejíž tchán koupil v roce 1858 palác Netzschkau a založil zámecký park v anglickém stylu, získalo palác a park v roce 1944 město Netzschkau.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Netzschkau na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Netzschkau na Wikimedia Commons