Sakrabonka
Sakrabonka | |
---|---|
Kolejiště vlakového nádraží, kde byla usedlost Sakrabonka | |
Základní informace | |
Zánik | 1871 |
Další majitelé | Václav Kříž, rodina Neubergova, baron Josef Schüttelsberg |
Poloha | |
Adresa | původní č.p. 17 - 19, Praha 2 - Vinohrady, Česko |
Souřadnice | 50°5′2,84″ s. š., 14°26′19,21″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sakrabonka (Neuberkova, Neubergová) je zaniklá usedlost v Praze 2-Vinohradech. Nacházela se v místech kolejiště Hlavního nádraží.[1][2]
Historie
Vinice zde bývaly již ve středověku a nesly názvy Křížovka (podle majitele Václava Kříže), Šrámovská, Lichucká a Kilianova. Usedlosti na nich do roku 1785 postavené se jmenovaly Chalupa, Zablačka a Zaprkny a byly očíslovány čp. 17 – 19. Neuberkova (Neubergová) za Novou branou je uváděna vinice v 18. století. Na své východní straně sousedila s Bayrovou.
Počátkem 19. století tyto tři pozemky vlastnil baron Josef Schüttelsberg. V té době zde již stál letohrádek s věžičkou, který byl obklopen hospodářskými budovami, zahradou a parkem.[3] Baron v letohrádku zřídil hostinec vybavený nejmodernějším kulečníkem.
Když v polovině 19. století vypukla v Praze epidemie neštovic, byla na zahradě usedlosti zřízena provizorní nemocnici. V té kromě jiných obyvatel zemřela také Anna Schwindtnerová, sestřenice malíře Josefa Mánesa.
V 60. letech 19. století vykoupila pozemky železniční společnost a postavila na nich nádraží. Nějaký čas byly v letohrádku sklady a noclehárna pro dělníky. V létě roku 1871 budova při požáru shořela.
Odkazy
Reference
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice). CPO evid. č. 3498-1, mapový list č. III., mapový list č. IV.. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. [Dostupné online].
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Neubergova. Město Praha. Odbor památkové péče: Vinohrady. Obraz. [cit. 2017-05-07] Dostupné online.
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 256 – 257.
Související články
Externí odkazy
- Královské Vinohrady Archivní mapy na webu ČÚZK
- Vinohrady, Město Praha, Odbor památkové péče
- Kauza3: Procházka Žižkovem v roce 1848. Michal Vronský, 3.7.2010. [cit. 2017-05-07].
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vojtěch Dostál, Licence: CC BY-SA 4.0
kolejiště vlakového nádraží, kde byla usedlost Sakrabonka