Neubergovský palác

Neubergovský palác v Panské ulici
Neubergovský palác v Panské ulici
Účel stavby
komerční
Základní informace
Sloh	Vrcholné baroko
Výstavba	18. století
Přestavba	2004 (rekonstrukce)
Materiál	Zdivo
Stavebník	Dobřenští z Dobřenic
Další majitelé	Harbuval-Chamaré, Neuberkové
Současný majitel	Hlavní město Praha
Poloha
Adresa	Panská 891/5 Praha 1, Nové Město 110 00  Praha 1, Česko Česko
Ulice	Panská ulice
Souřadnice	50°5′4,92″ s. š., 14°25′37,56″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44557/1-1154 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neubergovský palác (nebo též palác Dobřenských, Neyerovský, či Salmovský palác), je barokní palác stojící v ulici Panská 891/5, na Novém Městě, Praha 1. V paláci v současnosti sídlí velvyslanectví Brazílie. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Dějiny paláce

Dnešní palác vznikl na místě dvou gotických měšťanských domů ze 14. století. V roce 1711 byla majitelkou domu Sibylla Magdalena Franchimonová, (rozená Dobřenská z Dobřenic). Roku 1717 dům zdědil Karel Ferdinand Dobřenský, po něm byl majitelem v letech 1728–1747 vychovatel jeho synů Josef František Neyer z Neuern, který ho opět odkázal Dobřenským.

Dalším majitelem byl francouzský rod Harbuval de Chamaré. Ti v roce 1812 provedli obnovu zejména interiérů paláce.

V roce 1844 byl již majitelem Jan Norbert z Neuberka, kurátor Matice české a člen archeologického sboru Národního musea, jenž nechal opravit krov paláce. Jeho syn Jan Eduard z Neuberka odkázal Národnímu a Uměleckoprůmyslovému museu v Praze velké sbírky starožitností, dědictví po otci.

Palác byl později sídlem různých institucí; např. za první republiky tu byl obchod s obuví, v roce 1985 tu byly kanceláře Čedoku.^[2] Současným majitelem je hlavní město Praha. Po rekonstrukci v roce 2004 se sem přestěhovalo brazilské velvyslanectví.

Architektura

Z původních gotických domů se dochovaly sklepy a části zdiva. Barokní přestavba byla provedena někdy v letech 1717–1738, autorem plánů byl snad František Maxmilián Kaňka. Jihozápadní fasáda o 13 osách v Panské ulici, bohatě zdobená a členěná pilastry, byla ještě pozdně barokně upravena kolem roku 1780. Průčelí dvoupatrové budova má mírně předstupující střední rizalit o pěti osách, zakončený trojúhelníkovým frontonem. V parteru jsou symetricky umístěny dva portály zdobené maskarony.

Za dvěma trakty hlavní budovy je dvůr, který uzavírá pavlačová stavba zadního křídla paláce vzniklá v 19. století. Severozápadní stranu uzavírá ohradní zeď, na jihovýchodě objekt sousedí s Kounickým palácem.

Okolí

V nedalekém okolí paláce nacházejí také další významné budovy:

• Kounický palác, sídlo Muzea Alfonse Muchy (Panská)
• Millesimovský palác (Panská)
• Palác Riesů ze Stallburgu, sídlo argentinského velvyslanectví v Praze (Panská)
• Palác Sylva-Taroucca (Na příkopě)
• Nový Kolowratský palác (Na příkopě)
• Palác Myslbek (Na Příkopě)
• Někdejší Piaristická kolej a gymnázium při kostele svatého Kříže

Odkazy

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Panská, s. 827. 
• POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 69, 70, 80. 
• EDERER, Antonín. Dny evropského dědictví 1998–2007. Seznam textů. Praha: MČ Praha 1 156 s. Dostupné online. S. 105–107. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Neubergovský palác na Wikimedia Commons