Neverské vévodství

Neverské vévodství Duché de Nevers ←  10. století–1659  → vlajka (c) Katepanomegas, CC BY-SA 3.0 znak
Geografie Neverské vévodství s obrysem moderní Francie
Hlavní město	Nevers
Obyvatelstvo
Jazyky	starofrancouzština, francouzština
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie
Mateřská země	Burgundské vévodství Burgundské vévodství Valoiské Burgundsko Francie (od 1539)
Vznik	10. století – vznik hrabství 1521 – povýšeno na vévodství
Zánik	1659
Státní útvary a území
Předcházející Burgundské vévodství Následující Nivernais

Vévodství Nevers (francouzsky Duché de Nevers), do roku 1521 hrabství Nevers (francouzsky Comté de Nevers), bylo v období od 10. století hrabství závislé na Burgundsku a od roku 1521 vévodství ve střední Francii. Území se soustředilo se kolem města Nevers. Vévodství se stalo nedílnou součástí Francouzského království po anexi roku 1539 a začalo se také nazývat vévodstvím Nivernais (francouzsky Duché de Nivernais). Roku 1659 bylo vévodství zredukováno a přeměněno ve francouzskou provincii stejného jména.

Hrabství vzniklo v průběhu 10. století osamostatněním se na Burgundském vévodství. Silné vazby na sousední Burgundsko navzdory tomu trvaly nadále, když titul hraběte z Nevers získal burgundský vévoda Jindřich, po nástupu Renaulda I. mělo hrabství Nevers vazby také na hrabství Auxerre.

Ve 14. století se hrabství dostalo pod vládu hraběte flanderského, odtud vedla cesta k burgundskému vévodovi Filipu Smělému z rodu Valois. Burgundští vévodové vytvořili z burgundských a vlámských států jednotné soustátí. Neverské hrabství se nepřímo zařadilo mezi země, které toto velké panství tvořily. S náhlým úmrtím burgundského vévody Karla Smělého v bitvě a bez zajištění dědice se začala personální unie v důsledku vleklých sporů o následnictví rozpadat a Nevers nakonec připadlo vévodům klévským. V roce 1521 bylo hrabství povýšeno na vévodství.

(c) Jochen Jahnke, CC BY-SA 3.0

Nevers se stalo vévodstvím roku 1521 a roku 1539 bylo anektováno sousední Francií. Stát vešel ve známost také jako vévodství Nivernais, když se ho ujal původem italský rod Gonzagů. Vévodou z Nivernais se stal Ludvík Gonzaga prostřednictvím sňatku s Henriettou Klévskou. Roku 1659 prodal Karel IV. Gonzaga svá vévodství Nevers a Rethel kardinálu Mazarinovi, přičemž vévodství bylo přeměněno v provincii a jeho územně zredukováno. Rod Mazarinů měl v držení provincii Nevers (Nivernais) až do francouzské revoluce (posledním vévodou byl diplomat Louis Jules Mancini-Mazarini, vévoda de Nevers).

• znaky vládnoucích dynastií:
• 
  rod Courtenay
• 
  hrabata z Nevers Burgundské dynastie
• 
  Bourbonsko-dampierrská dynastie
• 
  burgundská větev dynastie Valois
• 
  Klévsko-mark-neverská
• 
  Gonzagové
• 
  Mazarinové-mancini

V tomto článku byly použity překlady textů z článků County of Nevers na anglické Wikipedii a Duchy of Nivernais na anglické Wikipedii.