Nezávislé divadlo

Nezávislé divadlo, bylo české divadlo, které vzniklo v roce 1941 v Praze.

Vznik divadla

Divadlo vzniklo v březnu roku 1941 v podzemí hotelu Ambassador na Václavském náměstí v Praze, na scéně zrušeného varieté Alhambra. Zakladateli byli dramatik a kabaretiér Jan Snížek, architekt a filmový producent V. Brychta a koncesionář Oldřich Rosenberg [1]. Podnětem byla snaha najít místo pro pravidelné uvádění Snížkova pásma Rozmarné zrcadlo[2]. Uměleckým vedoucím se stal Jan Snížek.

Zaměření divadla

Divadlo původně hrálo jen Snížkovo pásmo – parodii soudobých divadelních konvencí – nazvanou Rozmarné zrcadlo. Pásmo bylo úspěšné, Snížek jej uváděl i před vznikem Nezávislého divadla a to od prosince 1940 v Divadle Járy Kohouta. Do dubna 1942 dosáhla hra v Praze 600 repríz[3].

Na jaře 1942 Snížek z divadla odešel na venkov, kde chtěl pokračovat v komerčním rozšiřování této hry. Po zařazení do zájezdového programu tak hra dosáhla až 1178 repríz. Snížek se se svou skupinou do Prahy vrátil v roce 1943, ale již nikoliv do Nezávislého divadla, ale do Unitárie k Divišovu Stálému divadlu, kde uvedl Rozmarné zrcadlo II, věnované filmu. V roce 1944 pak Snížek založil „Rozmarné divadlo“, které působilo na jevišti Valentova Pražského okružního divadla ve vinohradské Hajnovce[4].

Po Snížkově odchodu Nezávislé divadlo uvádělo běžná díla činoherní dramaturgie a také konverzační hry, detektivky a veselohry. Divadlo také uvádělo pořady pro děti. Od sezóny 1942/1943 divadlo provozoval na svoji koncesi už jen O. Rosenberg[5].

Soubor divadla

Se Snížkem odešla z divadla i část souboru. V divadle však zůstal např. Bohuš Záhorský a soubor byl doplněn herci z divadel postižených nacistickou perzekucí – přišli např. Josef Chvalina, Zdeněk Hofbauer a Jarmila Smejkalová. Také přišli absolventi konzervatoře – Felix le Breux, Josef Pehr, Karel Pech, Jaromír Spal, Zdeněk Král a další. Režisérem se stal Miloslav Jareš[2]. Dalšími členy byli Jarmila Holmová, Ludmila Vostrčilová, Taťána Vavřincová, Růžena Lysenková[6], Božena Helclová, Jaroslav Zrotal a Viktor Očásek. Skladatelem a dirigentem byl Eduard Ingriš, šéfem výpravy akademický malíř Josef Brož. V divadle hrál a režíroval také František Filipovský[7],[8]. Jako host zde vystupoval rovněž Jindřich Plachta[9].

V říjnu 1942 odešli do Divadélka ve Smetanově muzeu Karel Houska, Josef Pehr a Jaromír Spal. V dubnu roku 1943 se stal uměleckým vedoucím Jan Škoda (odešel v červenci 1944 na místo uměleckého šéfa Intimního divadla). V květnu 1943 přišli noví členové: režisér Karel Palouš, výtvarník J. Sládek a herec Otomar Krejča. V červenci 1944 odešli Bohuš Záhorský a S. Neumannová-Škodová do Intimního divadla, Karel Palouš a Viktor Očásek do Kladna. V srpnu 1944 se stal dramaturgem Antonín Kytka, přišla Běla Jurdová z Beskydského divadla, odešla Růžena Lysenková do Pražského lidového divadla[10].

Zánik divadla

Po postupném odchodu mnoha členů souboru a po zákazu divadelní činnosti v Protektorátu k 1. září 1944 činnost Nezávislého divadla skončila. V květnu 1945 odborová rada souboru přejmenovala divadlo na "Nový život", a toto se stalo ještě téhož roku součástí "Divadla kolektivní tvorby". [11]

Uváděné hry, výběr

  • 1941 Jan Snížek: Rozmarné zrcadlo, režie Jan Snížek
  • 1941 J. Snížek: Příklady táhnou
  • 1942 R. M. Rilke: Všední den
  • 1942 E. Cenek: Odvážný pokus
  • 1942 R. M. Rilke: Takový už život je, režie Miloslav Jareš
  • 1942 O. Tůma: Člověče styď se, režie Bohuš Záhorský (pod pseudonymem O. Tůma adaptoval hru Jindřich Honzl)[12]
  • 1942 J. Snížek, J. Weyr: Vyšetřuje dr. Brent
  • 1942 Jan Bókay: Dej za mne sbohem
  • 1942 J. Mahen: Ulička odvahy, režie Bohuš Záhorský
  • 1942 V. K. Klicpera: Bělouši, režie Felix le Breux
  • 1942 F. Gribitz: Děvče s hraběcí korunkou
  • 1943 F. Němec: Likajdovic tetička, režie Karel Palouš
  • 1943 H. H. Ortner: Rajská zahrádka, režie Karel Palouš
  • 1943 K. Sabina: Maloměstské klepny, režie Antonín Dvořák
  • 1943 F. Šrámek: Plačící satyr, režie Karel Palouš
  • 1943 F. F. Šamberk: Dva blázince najednou (Blázinec v 1.poschodí a Ravuggiollo), režie Antonín Dvořák
  • 1943 A. Strindberg: Hra s ohněm, režie Karel Palouš
  • 1943 K. Stollová: Přes celé léto, režie Bohuš Záhorský
  • 1943 J. K. Tyl: Bankrotář, režie Karel Palouš
  • 1943 Karel Krpata: Hvězdy nad hradem, režie Jan Škoda
  • 1943 K. Sabina: Maloměstské klepny
  • 1944 Jan Grmela: Klec ze zlata, režie Jan Škoda
  • 1944 E. Nebhut, J. Scheu: Malý pan Nikdo
  • 1944 M. Pašek: Aramejská brána, režie Jan Škoda
  • 1944 J. H. Rössler: Filína
  • 1944 Alfred de Musset: Se srdcem divno hrát

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 363, ISBN 80-7008-107-4
  2. ↑ a b Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 517
  3. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524
  4. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524, 577
  5. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 517, 537
  6. ↑ Archivovaná kopie. host.divadlo.cz [online]. [cit. 2015-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-19. 
  7. ↑ Program divadla z roku 1941
  8. ↑ Jana Divišová: František Filipovský, Velký herec malých rolí, BVD, Praha, 2010, str. 91, ISBN 978-80-87090-37-4
  9. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107
  10. ↑ Institut umění, Divadelní ústav: http://bibliografie.idu.cz/divatav/katalog/cast/Z/skupina/Praha+-+Nez%25C3%25A1visl%25C3%25A9+divadlo.6
  11. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 365, ISBN 80-7008-107-4
  12. ↑ http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/index.php?pg=b_zahorsky)

Literatura

  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107, 126, 373
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 33, 36, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Jindřich Černý: Otomar Krejča, Orbis, Praha, 1964, str. 8, 129
  • Jana Divišová: František Filipovský, Velký herec malých rolí, BVD, Praha, 2010, str. 90-91, ISBN 978-80-87090-37-4
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 517–8, 524, 532, 534, 537, 577
  • Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 363–5, ISBN 80-7008-107-4

Externí odkazy