Nezabylice

Nezabylice
Domy podél silnice k Velemyšlevsi
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Chomutov
Obec s rozšířenou působností	Chomutov (správní obvod)
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°25′27″ s. š., 13°28′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	279 (2024)[1]
Rozloha	6,69 km²[2]
Katastrální území	Nezabylice
Nadmořská výška	270 m n. m.
PSČ	430 01
Počet domů	91 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Nezabylice 6 430 01 Chomutov 1 urad@nezabylice.cz
Starostka	Marcela Jarošová
Oficiální web: www.nezabylice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Nezabylice
Další údaje
Kód obce	546160
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nezabylice jsou obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí v Mostecké pánvi v nadmořské výšce 270 metrů, šest kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Žije v nich 279^[1] obyvatel. Okolní krajina byla osídlena již v pravěku, ale samotná vesnice je známá až ze druhé poloviny čtrnáctého století. Zpočátku bývala samostatným panstvím, ale později patřila k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Její obyvatelé se živili především zemědělstvím a zemědělský charakter okolní krajiny stále přetrvává.

Název obce je odvozen z osobního jména Nezabyl ve významu ves lidí Nezabylových – Nezabyliců. V historických pramenech se uvádí ve tvarech: in Nezabilicz (1378) in villa Nezabyliczich (1383), w Nezabizliczich (1431), in Nezabyliczich (1445), Nezabylicze (1542), Nezabiehlicze (1574), Nezabiehlicze (1606), Neosablitz (1787), Neosablitz a Nezabiehlitz (1846).^[4]

V roce 2010 bylo jihovýchodně od Hořeneckého lesíku^[5] objeveno germánské pohřebiště z doby římské. Archeologický výzkum neinvazivními metodami zde na ploše 3,1 hektarů odhalil desítky až stovky objektů, které mohly být žárovými hroby. Později bylo prozkoumáno 75 objektů, z nichž bylo padesát hrobů ze starší doby římské (1.–2. století). Bylo z nich vyzvednuto velké množství bronzových a železných předmětů poškozených žárem (stočené meče, puklice a držadla štítů, spony aj.). Za výjimečný nález je považován nález jednoho kostrového hrobu ze stejné doby s velmi kvalitní pohřební výbavou importovanou z římské říše.^[6]

Přítomnost lidí ve starších obdobích dokládají nálezy dvou kostrových hrobů. Jedním z nich je dětský pohřeb uložený v kamenné skříňce datovaný do období středodunajské mohylové kultury. Druhý hrob spadá do okruhu kultury se šňůrovou keramikou. Tvořila jej dřevěná podpůrná konstrukce se stěnami z nasucho kladených kamenů a zakrytá dřevěným krytem opatřeným pláštěm z valounů, který se časem zřítil a způsobil silné poškození kostry. Na základě analogií lze předpokládat, že nad hrobem bývala mohyla o průměru přibližně patnáct až dvacet metrů.^[5]

První písemná zmínka o Nezabylicích pochází z roku 1378.^[4] V té době stálo ve vesnici několik usedlostí a snad i tvrz. Vesnice nebo její část tehdy patřila pánům ze Šumburku a žili v ní jejich manové.^[7] K nejstarším známým držitelům jednotlivých dílů patřili v osmdesátých letech čtrnáctého století Odolen, Přibík, Štěpán a Zvěst Mlynec. Roku 1455 vesnici koupil Jiřík z Mašťova, po kterém se zde vystřídalo několik majitelů, mezi které patřili Jan Jiskra z Plotiště a jeho syn,^[8] až ji roku 1540 koupili Boryňové ze Lhoty a po roce 1572 Ferdinand z Renšperka.^[7]

Roku 1578 vesnici koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a připojil ji k chomutovskému panství. Za jeho vlády se na panství rozšířilo protestantství. Když zemřel, rozdělili si jeho synové majetek a Chomutov s Nezabylicemi připadl Bohuslavu Jáchymovi z Lobkovic, který ho po smrti manželky vyměnil roku 1588 se svým příbuzným Jiřím Popelem z Lobkovic.^[7] Ten na Chomutovsku zahájil proces rekatolizace. V roce 1594 byl obviněn z velezrady, a majetek mu byl zabaven. Rozsáhlé panství bylo pro snazší prodej královskou komorou rozděleno na tři části. Nezabylice byly připojeny k červenohrádeckému panství, které v roce 1605 koupil Adam Hrzán z Harasova († 1619). Kupní smlouva v Nezabylicích uvádí dvanáct poddaných a cenu 12 575 kop a 50 grošů.^[9]

Zdejší tvrz je poprvé zmiňována roku 1574, ale jiné prameny uvádějí až rok 1622. Opuštěna byla asi během třicetileté války a její zbytky se zachovaly ve zdech bývalého hospodářského dvora.^[7]

V průběhu třicetileté války vesnice značně utrpěla a ještě v období 1650–1655 byly některé statky popisovány jako pusté. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žili čtyři sedláci, sedm chalupníků a čtyři poddaní bez většího majetku. Celkem jim patřilo patnáct potahů, sedmnáct krav, šestnáct jalovic 46 ovcí, 33 prasat a osm koz.^[10] Majitelé panství po Adamu Hrzánovi nejsou zcela jasní. Až v roce 1655 byla vesnice součástí líčkovského panství. Následovalo další období nejasných majetkových převodů, během kterého se Nezabylice na krátkou dobu staly samostatným panstvím, k němuž patřily i Všehrdy a vesnice Zeleč.^[10] V roce 1701 patřila znovu k Líčkovu. Hrabě Wahl, majitel panství, je později v roce 1714 prodal červenohrádeckým Lichtenštejnům.^[9]

Roku 1780 vypukl požár, ve kterém shořelo devět usedlostí a dva židovské domy. Další negativní událostí byla epidemie cholery v roce 1866. Na konci devatenáctého století se většina obyvatel živila zemědělstvím: chovem dobytka a pěstováním cukrové řepy, kterou prodávali do Údlic. Někteří pracovali ve dvou cihelnách.^[9]

Během druhé světové války fungoval od roku 1939 v budově hájovny vzdálené jeden kilometr od vesnice zajatecký tábor. Zpočátku v něm bylo internováno padesát zajatců z Polska, později je vystřídali Francouzi a na konci války zajatci z východní Evropy, mezi nimiž bylo patnáct žen.^[11]

Nezabylice stojí šest kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Obec má jediné stejnojmenné katastrální území o rozloze 6,69 km²,^[12] ve kterém stojí také Hořenec. Sousedními obcemi jsou Údlice na severu, Bílence na východě, Hrušovany na jihu a Všehrdy na západě.^[13]

Většinu celkové rozlohy obce v roce 2016 pokrývala zemědělská půda. Její dominantní složkou byla orná půda (525 hektarů) a zbytek připadl na zahrady (čtyři hektary) a trvalé travní porosty (sedmnáct hektarů). Lesy pokrývaly třicet hektarů a vodní plochy pouze čtyři hektary.^[12] Roku 2015 byl koeficient ekologické stability 0,09,^[14] což oblast řadí mezi území s maximálním narušením přírodních struktur, jejichž ekologické funkce musí být nahrazovány technickými zásahy.^[15]

Geologické podloží katastrálního území tvoří miocénní písky, štěrky, jíly a podřadné uhelné sloje.^[13] V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Mostecká pánev a podcelcích Chomutovsko-teplická a Žatecká pánev. V katastrálním území se stýkají čtyři geomorfologické okrsky. Samotná vesnice včetně Hořence stojí v Údlické kotlině. Jižně od toku Hačky se rozkládá Březenská pánev a území jihovýchodně od Hořence patří k Blažimské plošině. Severovýchodní část území leží v Jirkovské pánvi. Osu území tvoří tok Chomutovky, do které se v Hořenci vlévá Hačka. Reliéf od řeky mírně stoupá směrem k severu a jihu. Jeho nejvyšším bodem je nevýrazné návrší jihozápadně od Hořeneckého lesíka s nadmořskou výškou 318 metrů. Nejnižší bod se nachází u hladiny Chomutovky mezi Hořencem a Bílenci ve výšce 260–270 metrů.^[13]

Z půdních typů se severně od Chomutovky vyskytují smonice modální, ale jižně od řeky převažují černozemě narušené ostrůvkovitým výskytem pelozemě, která se vytvořila jihozápadně od Hořeneckého lesíka na slínovém podloží.^[13]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 224 obyvatel (z toho 122 mužů), z nichž bylo patnáct české a 195 německé národnosti a čtrnáct cizinců. Všichni patřili k římskokatolické církvi.^[16] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 268 obyvatel: 123 Čechů, 141 Němců, jednoho obyvatele jiné národnosti a tři cizince. Ve vyznání převažovali římští katolíci, ale dvanáct lidí bylo členy evangelických církví, pět se jich hlásilo k jiným neuvedeným církvím a jedenáct bylo bez vyznání.^[17]

Od roku 1850 byly Nezabylice samostatnou obcí s místní částí Hořenec.^[21] O samostatnost přišly v roce 1960, kdy byly připojeny k sousedním Údlicím. Od 24. listopadu 1990 jsou opět obcí s částí obce Hořencem.^[22]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 228 hlasů v Nezabylicích získaly 209 hlasů Sudetoněmecká strana, 84 hlasů Německá sociální demokracie, KSČ nezískala žádný hlas a 35 hlasů dostaly jiné české strany.^[23]

V místních volbách se volí devět členů obecního zastupitelstva. Ve volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2014–2018 byla volební účast v obci 84,3 %.^[24] Šest zvolených zastupitelů bylo členy sdružení Pro Nezabylice a tři patřili ke sdružení PALMZ nad LaN.^[25] Starostkou je Marcela Jarošová.^[26]

Zatímco na počátku dvacátého století v Nezabylicích dominovalo německé obyvatelstvo, v roce 1930 dosáhl podíl Čechů 28 %. Už v roce 1924 proto byla otevřena jednotřídní česká škola, zrušená v průběhu druhé světové války. Po válce byla škola obnovena a vydržela až do školního roku 1973/1974. Potom ve vsi zůstala jen mateřská škola uzavřená roku 1990 a později znovu obnovená.^[22]

Na západním okraji vesnice stojí Motorest Na Seníku a Motel a restaurace ŽAKO.^[22]

Nezabylice leží na křižovatce silnic třetí třídy č. 25116 a 00727.^[27] První vede od Přečapel do Velemyšlevsi, zatímco druhá spojuje střed vesnice se silnicí silnici druhé třídy č. 607.^[28] Ve vesnici se nachází zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší železniční stanice je Březno u Chomutova na trati Lužná u Rakovníka – Chomutov vzdálená přibližně pět kilometrů. Chomutovská stanice na trati Chomutov–Cheb jsou asi sedm kilometrů daleko. Po silnici je značena cyklotrasa č. 3034 z Chomutova do Března u Postoloprt.^[28]

• BINTEROVÁ, Zdena. Údlice a Nezabylice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 48 s. ISBN 80-239-0450-7. Kapitola Nezabylice, s. 35–40. 
• Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Nezabylice, s. 172–173. 

• Římskokatolická farnost Údlice-Přečaply
• Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nezabylice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Katastrální mapa katastru Nezabylice na webu ČÚZK
• Nezabylice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)