Nezajištěná jízda vlaku u Martinic

Nezajištěná jízda vlaku u Martinic
Typ motorového vozu, jenž se účastnil události
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Typ motorového vozu, jenž se účastnil události
Čas9.13
Datum19. února 2019
MístoMartinice
Souřadnice
StátČeskoČesko Česko
ProvozovatelČeské dráhy (dopravce)
Správa železniční dopravní cesty (provozovatel dráhy)
Typ nehodyujetí vlaku
Příčinaneodborná manipulace
VlakyOsobní vlak 24948
Počet cestujících11
Úmrtí0
Zranění0
Škoda0
Částečný průběh trati
Legenda

Nezajištěná jízda vlaku u Martinic byla mimořádná událost v železniční dopravě, ke které došlo v dopoledních hodinách 19. února 2019.

Popis místa nehody

K události došlo na jednokolejné neelektrifikované trati číslo 252 spojující železniční stanice Křižanov a Studenec, která je vedena skrz Velké Meziříčí. Vybudována byla jako přeložka původní tratě postavené Rakouskou společností státní dráhy (StEG) a otevřené 12. června 1886. Provoz na přeložce byl zahájen 20. prosince 1953.[1] K mimořádné události došlo v úseku mezi Martinicemi a Velkým Meziříčím, kde má trať v tomto směru táhlé klesání.[2]

Mimořádná událost

V úterý 19. února 2019 jel po trati osobní vlak číslo 24948,[3] který představoval motorový vůz Regio-Shuttle RS1 české řady 841 (konkrétně vůz čísla 841 002-9) vyrobený společností Stadler Rail.[4] Vlakem tehdy cestovalo vedle strojvedoucího dalších jedenáct lidí.[2] Spoj v čase 8.44 vyjel ze stanice Velké Meziříčí a směřoval do Křižanova. Po několika minutách jízdy najednou vlivem samovolné činnosti tzv. střadačové brzdy (parkovací brzda na prvním podvozku)[5] došlo k následnému zastavení vlaku. Po vypnutí a zapnutí této brzdy se vlak opětovně rozjel,[4] nicméně po ujetých osmdesáti metrech se závada opakovala a vlak v širé krajině v kilometráži 28,196 zastavil.[6] Následně strojvedoucí z vlaku vystoupil a šel zvenčí obhlédnout situaci na motorovém voze.[2] Nevhodnou manipulací na brzdovém systému zvenku vozidla došlo k zavření dveří a vůz se začal samovolně rozjíždět proti původnímu směru jízdy, tedy zpět do Velkého Meziříčí, přičemž jeho strojvedoucí zůstal stát venku v kolejišti.[5] Na vzniklou situaci strojvedoucí okamžitě zareagoval telefonátem výpravčímu sloužícímu na velkomeziříčské železniční stanici, jemuž sdělil, co se stalo, a výpravčí ve stanici připravil vše k tomu, aby vlak vjel na zdejší první kolej, kde by mohl být mechanicky zastaven.[5] S ohledem na nízkou rychlost vozidla nehrozilo jeho vykolejení ani srážka s jiným vlakem. Navíc jeho pasažéři, díky zavřeným dveřím, nemohli z vlaku během nezajištěné jízdy vypadnout.[5]

Mezi cestujícími, když pochopili k čemu došlo, vypukl zmatek a panika.[5] Náhodou vlakem cestovala i dcera výpravčího z Křižanova.[7] Strojvedoucímu, jenž zůstal na trati, mezitím volal její otec a tázal se, co se přihodilo, že s vlakem v předepsaný čas nedorazil.[8] Železničář mu obratem popsal situaci a současně mu sdělil, že ve vlaku jede jeho dcera. Požádal ho proto, aby jí zavolal a poprosil ji, zda by se pokusila o zastavení vlaku aktivací magnetické brzdy.[8] Zároveň mu do telefonu sdělil postup vykonání tohoto úkonu.[8] Výpravčí proto dceři zavolal a poradil jí, ať zkusí zatáhnout za záchrannou brzdu.[7] Jenže ta nefungovala,[2] nicméně alespoň se zaktivovala elektromagnetická kolejnicová brzda a začala vlak přibrzďovat.[7] Otec poslal dceru do kabiny, aby zatáhla za brzdu tam, ale ani to vlak nezastavilo.[7] Tímto způsobem vlak jel po dobu 14 minut a urazil přitom čtyřkilometrovou trasu,[7] během níž projel jedním tunelem a překonal šest vysokých mostů.[2] Celou ji absolvoval bez zapnutého motoru.[9] Takto vlak dojel až do železniční stanice Velké Meziříčí. V tu chvíli již jel nízkou rychlostí („krokem“).[10] Zastavil na první staniční koleji, kde ho tamní výpravčí zajistil zarážkami proti dalšímu pohybu.[10] Všech jedenáct cestujících z vlaku vystoupilo a postupně opustilo prostor stanice. Svědeckou výpověď podala Drážní inspekci pouze dcera křižanovského výpravčího.[11]

Vyšetřování

České dráhy, provozovatel vlaku, následně přeložili strojvedoucího na jinou činnost v depu.[2] Událost začala zkoumala jak Policie České republiky, tak Drážní inspekce.[2] Vyšetřování policie nakonec neseznalo spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti a řešení v této věci tak ukončila.[12] Inspekce příčinu události spatřovala v nedodržení technologických postupů strojvedoucím vlaku při odstraňování poruchy střadačové brzdy.[13]

Filmové zpracování události

Na motivy události natočil režisér Jiří Havelka film Mimořádná událost. [14]

Odkazy

Reference

  1. SEKERKA, Pavel. Popis trati 252 Křižanov – Studenec – Česká republika [online]. Praha: ŽelPage.cz [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g VOKÁČ, Martin. Na Vysočině ujel strojvedoucímu vlak s lidmi, zastavil za šest kilometrů. iDNES.cz [online]. 2019-02-22 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  3. Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Shrnutí, s. 3. 
  4. a b Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Popis průběhu mimořádné události a místa vzniku, včetně činnosti integrovaného záchranného systému a záchranné služby, s. 12. 
  5. a b c d e HORÁČEK, Aleš; ČTK. Strojvedoucímu ujel vlak s lidmi, trestný čin podle policie nespáchal. iDNES.cz [online]. 2019-04-17 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  6. Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Popis průběhu mimořádné události a místa vzniku, včetně činnosti integrovaného záchranného systému a záchranné služby, s. 13. 
  7. a b c d e SALICHOV, Jan. Vlak s lidmi, který ujel strojvedoucímu, brzdila dcera výpravčího. iDNES.cz [online]. 2020-01-24 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  8. a b c Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Zaměstnanci provozovatele dráhy a dopravce včetně osob ve smluvním vztahu, s. 18. 
  9. Vlak jel bez strojvedoucího šest kilometrů a zdolal mosty i tunel. Nikdo se nezranil [online]. Praha: Česká televize, rev. 2019-02-22 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  10. a b Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Popis průběhu mimořádné události a místa vzniku, včetně činnosti integrovaného záchranného systému a záchranné služby, s. 11. 
  11. Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Jiní svědci, s. 20. 
  12. ČTK. Ujel mu vlak, trestný čin však nespáchal. Strojvedoucího z Vysočiny bude řešit Drážní úřad. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-04-17 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  13. Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Shrnutí, s. 4. 
  14. ROHÁČKOVÁ, Kristina. Bizár na trati. Havelkova Mimořádná událost staví konflikt na splašeném vlaku a vepřovém řízku. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2022-02-03 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 

Literatura

  • Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“