Nezlobte dědečka

Nezlobte dědečka
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka75 minut
Žánrkomedie
PředlohaEmil Artur Longen
(divadelní hra V tlamě velryby)
ScénářEmil Artur Longen
Karel Melíšek
Jaroslav Mottl
RežieKarel Lamač
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVlasta Burian
Čeněk Šlégl
Adina Mandlová
Theodor Pištěk
Mariana Hellerová
Hana Vítová
ProdukceFrantišek Jerhot
HudbaEman Fiala
KameraOtto Heller
StřihJan Kohout
ZvukJosef Zora
ArchitektŠtěpán Kopecký
Výroba a distribuce
PremiéraČeskoslovensko 21. prosince 1934
Produkční společnostMeissner
DistribuceMeissner
Nezlobte dědečka na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nezlobte dědečka je český film z roku 1934 v režiséra Karla Lamače, v němž hlavní trojroli vytvořil Vlasta Burian.

Obsah

Eman Vovísek (Vlasta Burian) je trochu divný pavouk, hlavně po tom, když si jeho milovaná Liduška (Adina Mandlová) vezme za manžela Emanova bratrance Adolfa Daňka (Čeněk Šlégl). Udělá v restauraci, kde se nepohodne s hostinským (František Černý) pořádný nepořádek a ještě si užije ve výkladní skříni. Za to se dostal do blázince, zde potkal svého strýčka Hanibala (Theodor Pištěk), ten se tam dostal proto, protože jeho žena Matylda (Marianna Hellerová) se s ním rozvedla, si chce totiž vzít strýce Jonáše z Ameriky. Emánka dostal z blázince bratranec Adolf. A hned mu řekl, co má udělat. Od své bývalé přítelkyně Káti (Ljuba Hermanová), která žije v Ostravě, dostal dopis, že mu udělá virvál, jestli za ní nepřijede. Lidušce namluvil, že jede do Vídně. Ona chtěla jet s ním, musí však uvítat strýce Jonáše, mají po něm dědit. Adolf však od strýce dostal telegram, že se zdrží v Paříži. A tak chtěl po Emánkovi, aby představoval Jonáše, aby zabavil Lidušku a i tetu Matyldu, která znenadání přijela, ta si chce vzít Jonáše. Proto se přestrojil za strýce a začal se za něj vydávat. Ve vile způsobil velký rozruch, Lidušku, tetu Matyldu i sekretářku Josefínku (Hana Vítová) začne bavit svými vymyšlenými historkami o New Yorku i tanečními kreacemi. Ke všemu si Matylda chce nepravého Jonáše, aniž by věděla, že to je Eman vzít. Už mu dokonce dávala podepsat manželskou smlouvu. Mezitím utekl z blázince Hanibal, když se dověděl, že přijel Jonáš tak ho šel zastřelit. Přišel k Adolfovi do vily a začal Emana honit. Vyděsil při tom všechny tři slečny a Josefínka zavolala doktorovi Karnerovi (Jaroslav Marvan) z blázince a hned přijel. Eman se mezitím převlíknul do své původní podoby a řekl Hanibalovi, že to byl pouze podvodník, kterého honil. Hanibala si pak vzal do péče dr. Karner a vyléčil ho. Najednou přijede další strýček z Ameriky (také Vlasta Burian), strhne se veliká honička a zmatek do kterého se připletou všichni přítomní i Adolf, který se právě vrátil z Ostravy, kde se s Káťou „dohodl“. Připlete se do toho i pravý strýček. Po jeho odhalení, i odhalení Emánka se vše vysvětlí: strýček se už zasnoubil s jinou a teta Matylda má smůlu, Emánek dostal Josefínku a od strýčka dědictví, to rozházel mezi diváky…

Poznámka

Dvacátý film Buriana. Burian je vynikající v historkách o New Yorku a ve zpívání písničky „Dobrou noc – Gúd Najt“.

Obsazení

Vlasta BurianEman Vovísek / strýc Jonathan
Čeněk Šlégltovárník Adolf Daněk, Emanův bratranec
Adina MandlováLiduška, žena továrníka Daňka
Theodor PištěkHanibal, Vovískův strýc v nervovém sanatoriu
Mariana Hellerováteta Matylda, bývalá Hanibalova žena
Hana Vítovásekretářka u továrníka Daňka Josefinka
Václav Tréglsluha u továrníka Daňka Václav
Jan W. Speergerzahradník u továrníka Daňka
Ljuba Hermanovátanečnice Káťa, bývalá Adolfova přítelkyně
Antonín Vaverkasnoubenec tanečnice Káti
Máňa Hankovápřítelkyně tanečnice Káti
Jaroslav Marvanředitel nervového sanatoria MUDr. Karner
Antonín Holzingerlékař v nervovém sanatoriu
František Černýhostinský
Mario Karasmajitel konfekce
Karel Postraneckýstrážník / konzulární úředník amerického konzulátu
František Říhakočébr v hospodě
Ferdinand Jarkovskýdomovník
Květa Horskákomorná u továrníka Daňka
Fred Bulínkonzulární úředník amerického konzulátu
Karel Němeczřízenec nervového sanatoria
Antonín Jirsaošetřovatel v nervovém sanatoriu
Eduard Šimáčekblázen – meteorolog
Václav Mengerblázen – Kryštof Kolumbus
Jiří Hronblázen s játrovými knedlíčky
Jarka Pižlahost v hospodě
Leopold Horešovskýhost v hospodě

Autorský tým

Technické údaje

Odkazy

Reference


Literatura

Monografie
  • ČÁSLAVSKÝ, Karel. Filmový Vlasta Burian. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997. 160 s. ISBN 80-7200-159-0. 
  • Kolektiv autorů. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4. 
Články v periodikách
  • Anon. Nezlobte dědečka. České slovo. Praha: Melantrich, 23. prosinec 1934, roč. 26, čís. 298, s. 21. ISSN 2694-7129. 
  • BROŽ, Jaroslav. Vánoce v pražských kinech. Národní osvobození. Praha: Pokrok, 25. prosinec 1934, roč. 11, čís. 301, s. 8. ISSN 1804-9168. 
  • PROKOP, František Josef. Z vánočních premiér: Nezlobte dědečka. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 25. prosinec 1934, roč. 74, čís. 353, s. 17. ISSN 1214-1240. 
  • ČERNÍK, Artuš. Dobré filmy: Nezlobte dědečka. Lidové noviny. Brno: František Šelepa, 30. prosinec 1934, roč. 42, čís. 654, s. 4. ISSN 1802-6265. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“