Neznašov (zámek)

Zámek Neznašov
Základní informace
Slohempír
Poloha
AdresaNeznašov, Všemyslice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°13′53,91″ s. š., 14°22′42,55″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky44643/3-555 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Neznašově byl postaven Prosperem Berchtoldem z Uherčic na přelomu 18. a 19. století v empirovém slohu přestavbou renesanční tvrze z poloviny 16. století. Zámek a zámecký areál je kulturní památkou v Neznašově, části obce Všemyslice v okrese České Budějovice.

Historie

V polovině 16. století zde postavil tvrz Jiří Kořenský z Terešova. Jeho potomek Zdeněk se zúčastnil českého stavovského povstání a během povstání zemřel. Jeho synovi Bohuslavovi byl statek zkonfiskován a jako konfiskát jej koupil Sezima z Vrtby; jeho syn Václav František zdědil Neznašov s tvrzí a dvorem, Všemyslice, Temelín, Albrechtice a Újezdec, byl hodnostářem rytířského řádu sv. Jana Jeruzalémského (maltézský řád) a zemřel 6. března 1686 bezdětný. Neznašovské panství zdědil bratr Václava Františka, a to Ferdinand František Leopold hrabě z Vrtby, hejtman Vltavského kraje; ten umřel dne 20. března 1712 a dědicem se stal mladší syn František Arnošt († 11. dubna 1750). Dalším majitelem neznašovského panství byla dcera Františka Arnošta – Karolina, provdaná Chermontová. Po její smrti Neznašov zdědila její dcera Filipina, která se v roce 1764 provdala za Karla Bedřicha Schütze.[1] V roce 1784 byl Neznašov kvůli dluhům Schütze dán do dražby, ve které jej koupil Prosper Berchtold z Uherčic, který v době okolo roku 1800 nechal přestavět tvrz v empirový zámek s kapli sv. Jana Nepomuckého. U zámku byl založen park. Dne 7. května 1918 byl další člen tohoto rodu – Prosper Otakar Karel Berchtold zavražděn a majetek zdědila jeho dcera Juliána, která se provdala za advokáta Emila Schöblinga, za kterým do Neznašova jezdily významné osobnosti (např. 9. srpna 1935 Edvard Beneš, Jan Masaryk, Zdeněk Fierlinger). Ve 20. století (po 2. světové válce) byl majitelem zámku stát, který ze zámku udělal vojenské skladiště. Z okrasné zahrady vznikla náves, roh parku byl využit pro zástavbu se zahradami.[2][3][4]

Popis

Zámek je jednopatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. V budově jsou zachovány části původní tvrze. Přízemí má klenuté stropy. V zámku je velké množství památkově cenných detailů. Zámek ani park nejsou udržovány a nejsou přístupné.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BARTUŠKA, Jan. Temelín v proměnách času. [s.l.]: [s.n.], 2020. ISBN 978-80-270-8411-1. S. 35–36. 
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska a kolektiv. Díl V. Praha: Svoboda, 1986. S. 136. 
  3. ↑ a b Památkový katalog [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Rod Berchtoldů. Zpravodaj obcí Kunice …. 2011-03-24, roč. 2011, čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-23.  Archivováno 23. 11. 2020 na Wayback Machine.

Literatura

  • Bartuška, Jan Se znamením dvojitého lekna. Jan Bartuška: vydáno vlastním nákladem, 2018

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Neznašov Castle 01.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Neznašov, kulturní památka ve vsi Neznašov, okres České Budějovice