Nezvěstice (tvrz)
| Nezvěstice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Pod Zámečkem, Nezvěstice,  Česko |
| Souřadnice | 49°38′28,03″ s. š., 13°31′37,52″ v. d. |
  Nezvěstice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36598/4-401 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nezvěstice jsou zaniklá tvrz ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-město. Stála od čtrnáctého do šestnáctého století nad levým břehem Úslavy v místech zvaných Pod Zámečkem. Dochovalo se z ní tvrziště chráněné jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
První písemná zmínka o Nezvěsticích pochází z roku 1379,[2] ale podle Augusta Sedláčka část vesnice patřila již roku 1350 pánům z Litic.[3] Vesnice byla ve čtrnáctém století rozdělena mezi několik majitelů. Jeden díl patřil postupně k panstvím hradů Litice a Lopata, druhou část vlastnili Rožmberkové a zbytek tvořily dva statky vladyků Blahuta a Zdeňka. Jeden z nich měl na svém dílu tvrz.[3] Ačkoliv první písemná zmínka o tvrzi je až ze šestnáctého století,[2] byl podle Augusta Sedláčka majitelem tvrze již Oldřich z Řisutě nazývaný v letech 1402–1424 pánem na Nezvěsticích. Oldřich z Řisutě měl syna Jana a snad i Oldřicha připomínaného roku 1442. V letech 1483–1495 byl majitelem statku Jan z Javora a později v letech 1526–1527 Jan Žichovec z Duban, který vyměnil nezvěstické panství za Lochovice.[3] Právě v jejich smlouvě se nachází první zmínka o tvrzi.[2]
Jan z Roupova přenechal Nezvěstice s dalšími vesnicemi své manželce Markétě z Klinštějna, což jejich synové potvrdili v roce 1543. Roku 1549 však Nezvěstice vyplatil a připojil je k Vlčtejnu.[3] Tvrz přestala být panským sídlem a jako zbytečná byla opuštěna. Když od Kryštofa staršího z Roupova roku 1587 Nezvěstice kupoval Karel Kokořovec z Kokořova, tvrz se ve smlouvě neuvádí.[2]
Stavební podoba
Z tvrze se dochovalo tvrziště o průměru dvacet až třicet metrů, které se na jižní straně opírá o 1,5–2 metry vysokou zeď. Na východní straně jsou patrné pozůstatky příkopu a valu, zatímco severní část příkopu byla zavezena.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-10]. Identifikátor záznamu 148463 : Tvrz – tvrziště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nezvěstice – tvrz, s. 232.
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Šťáhlavském, s. 87.
- ↑ Tvrziště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nezvěstice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Tr.ma, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: