Nicholas Grimshaw

Nicholas Grimshaw
Narození	9. října 1939 (83 let) Hove, Anglie
Alma mater	Edinburgh College of Art Architectural Association School of Architecture
Povolání	Architekt
Manžel(ka)	Lavinia Russell (od 1972)
Děti	Chloe Grimshaw Isabel Grimshaw
Významná díla	Eden Project
Ocenění	Cena Evropské unie za současnou architekturu (1994) komandér Řádu britského impéria Knight Bachelor
Webová stránka	grimshaw-architects.com/person/grimshaw-sir-nicholas/
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Sir Nicholas Grimshaw, CBE, PPRA (* 9. října 1939 Hove) je významný anglický architekt, známý zejména několika modernistickými budovami, včetně londýnského nádraží Waterloo International a projektu Eden v Cornwallu.^[1] Byl prezidentem Královské akademie v letech 2004 až 2011.^[2] V roce 1980 založil architektonickou kancelář Grimshaw Architects (dříve Nicholas Grimshaw & Partners). Je držitelem zlaté medaile RIBA.

Životopis

(c) Pam Brophy, CC BY-SA 2.0

Nicholas Grimshaw se narodil ve městě Hove ve východním Sussexu 9. října 1939.^[1] Jeho otec byl inženýr a jeho matka malířka portrétů. On zdědil zájem o strojírenství a umění. Jedním z jeho pradědečků byl stavební inženýr, který postavil přehrady v Egyptě, a dalším lékař, který prosazoval instalaci odvodňovacího a kanalizačního systému v Dublinu poté, co ukázal souvislost mezi chorobami přenášenými vodou a potoky spojujícími řeku Liffey. Jeho otec zemřel, když mu bylo dva a půl roku, a tak vyrůstal se svou matkou, babičkou, která byla také malířkou portrétů, a dvěma sestrami v Guildfordu.

Byl vzděláván na Wellington College odkud odešel, když mu bylo 17. V letech 1959 až 1962 studoval na Edinburgh College of Art. Následně získal stipendium na Architectural Association School of Architecture v Londýně, kde následovala další stipendia na cestu do Švédska v roce 1963 a do Spojených států v roce 1964. Školu zakončil v roce 1965 diplomem s vyznamenáním. Poté, co založil architektonickou kancelář s Terry Farrellem, se o dva roky později, v roce 1967, stal členem Royal Institute of British Architects.

Nicholas Grimshaw pracoval patnáct let s Terry Farrellel, než v roce 1980 založil vlastní architektonickou kancelář Nicholas Grimshaw & Partners. V roce 1989 získal národní cenu Královského institutu britských architektů za návrh budovy tiskárny Financial Times ve východním Londýně. Poté, co v roce 1992 navrhl britský pavilon pro sevillskou výstavu, byl v roce 1993 vyznamenán Řádem britského impéria CBE a v následujícím roce získal jeho železniční terminál Waterloo ocenění „Stavba roku“. V témže roce (1994) byl také zvolen místopředsedou Architectural Association, členem Královské akademie a členem Amerického institutu architektů.

Architektonické studio Grimshaw nyní působí po celém světě s pobočkami v Londýně, New Yorku, Melbourne, Sydney, Dubaji a Los Angeles. Práce Nicholase Grimshawa a jeho kanceláře byla předmětem řady monografií vydaných nakladatelstvím Phaidon Press.

V prosinci 2004 byl Sir Nicholas Grimshaw zvolen prezidentem Královské akademie umění. Toto postavení zastával až do roku 2011.^[2]

Projekty

Projekty zahrnují:

• 125 Park Road, London (1968); společný projekt s Terry Farrell
• Herman Miller Factory, Bath (1976); společný projekt s Terry Farrell^[3]
• Centrála BMW (UK), Bracknell (1980)
• Oxford Ice Rink, Oxford (1984)
• Sportovní centrum Clifton Hill, Exeter (1984)
• Financial Times Printworks, Blackwall, London (1988)
• Rank Xerox Research Center, Welwyn Garden City (1988)
• Supermarket J. Sainsburyho, Camden Town, Londýn (1988)
• Stockbridge Leisure Centre, Liverpool (1988)
• British Pavilion Expo '92, Sevilla, Španělsko (1992)
• Waterloo International nádraží, Londýn (1993)
• Společné operační středisko British Airways (dále jen „ středisko Compass “), letiště Heathrow (1993)
• South West Media Group (Western Morning News, Plymouth Herald), ředitelství a tiskárna. Známý jako „Loď“, Derriford, Plymouth (1993)
• RAC Regional Headquarters, Bristol (1994)
• Pier 4A, Heathrow Airport, (1994)
• Berlínská burza, Berlín, Německo (1997)
• Lord's Cricket Ground Grandstand, London (1998)
• Heathrow Terminal 3 (1998)
• Čerpací stanice North Woolwich, London Docklands (1998)
• Bilbao Bus Station, Bilbao, Španělsko (1999)
• Eden Project, Cornwall, (2001)
• Frankfurt Trade Fair Hall, Frankfurt nad Mohanem, Německo (2001)
• Enneus Heerma Bridge, Amsterdam, Nizozemsko (2001)
• National Space Center, Leicester (2001)
• 25 Gresham Street, London (2003)
• Rolls-Royce Motor Cars Goodwood výrobní závod a ústředí (2003)
• Five Boats, Duisburg, Německo (2005)
• Expanze letiště v Curychu (2004)
• The Core, Eden Project (2005)
• Železniční stanice Southern Cross, Melbourne, Austrálie (2005)
• Galerie umění Caixa Galicia, A Coruña, Španělsko (2006)
• Lázně Thermae Bath, Bath (2006)
• Centrum experimentálních médií a múzických umění, Troy, New York (2007)
• igus Headquarters and Factory, Kolín nad Rýnem, Německo (2000)
• University College London Cancer Institute, Anglie (2007)
• London School of Economics New Academic Building, England (2008)
• Letiště Pulkovo, Petrohrad, Rusko (2007)
• London South Bank University K2 Building, Anglie (2010)
• Eco Hotel Concept, Severní Amerika (2011)
• Budova St Botolph, Londýn, Anglie (2011)
• Mobilní pavilon Mobilizarte, Brazílie (2012)
• Projekt ochrany Cutty Sark, Londýn, Anglie (2012)

Ocenění a vyznamenání

Sir Nicholas Grimshaw byl povýšen do rytířského stavu v roce 2002 za jeho zásluhy o architekturu. V roce 2004 získal čestný doktorát na univerzitě Heriot-Watt. V roce 2019 získal královskou zlatou medaili RIBA.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicholas Grimshaw na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicholas Grimshaw na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky