Nick Zinner

Nick Zinner
Zinner v roce 2007 na Virgin festivalu
Zinner v roce 2007 na Virgin festivalu
Základní informace
Rodné jménoNicholas Joseph Zinner
Narození8. prosince 1974 (49 let)
PůvodUSA Sharon, Massachusetts, USA
ŽánryAlternativní rock, rock, New Wave, art punk, indie rock, garage rock, hardcore punk, thrashcore
PovoláníKytarista
Textař
Producent
Fotograf
NástrojeKytara
Klávesy
Basová kytara
Drum machine
Klavír
Housle
Aktivní roky1995–současnost
VydavateléInterscope,
Shifty (dřívější)
Three One G
Příbuzná témataYeah Yeah Yeahs, Head Wound City, The Blood Brothers, Bright Eyes, Scarlett Johansson
WebYeah Yeah Yeahs
Významný nástroj
First Act kytara, Dewey Decibel Flipout kytara
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicholas Joseph „Nick“ Zinner (* 8. prosince 1974) je americký kytarista působící v newyorské kapele Yeah Yeah Yeahs. Je znám svým „nezaměnitelným“[1] divokým stylem účesu, vyhublou postavu a bledým vzezřením. Zinner je také úspěšným fotografem.

Hudební kariéra

Předtím, než v roce 2000 založil s Karen O a Brianem Chasem skupinu Yeah Yeah Yeahs[2], studoval na Bard College při čemž byl členem skupiny Boba Fett Experience, která si ale kvůli obavám z možných žalob přicházejících od George Lucase změnila svůj název na Challenge of the Future. Skupina se na konci 90. let přemístila do Williamsburgu a v roce 2001 se rozpadla[3].

Od roku 2001 Zinner spolupracoval s mnoha kapelami a zpěváky jako jsou například TV on the Radio, Har Mar Superstar, Ronnie Spectorová[4] The Horrors a Scarlett Johansson. Spolupodílel se na albu americké indie rockové skupiny Bright Eyes z roku 2005 Digital Ash in a Digital Urn a dokonce s nimi vyjel i na turné.

V roce 2005 založil Zinner kapelu Head Wound City, jejíž členy jsou Jordan Blilie, Cody Votolato, Justin Pearson a Gabe Serbian.[5]

V roce 2005 také produkoval remix skladby 'Compliments' z alba Silent Alarm Remixed britské skupiny Bloc Party. Dále zremixoval skladbu 'INRI' skupiny The Plot to Blow Up the Eiffel Tower k jejich albu INRI ep.

V srpnu 2009 se Zinner objevil na 16. místě v seznamu „Budoucích 50“ magazínu NME.[6]

Na začátku roku 2011 nahrál kytarový part ke skladbě Go umělce Santigolda.[7]

V květnu roku 2011 měl tu čest zorganizovat, řídit a nahrát vystoupení 41 Strings v americkém New Yorku u příležitosti 41. Dne Země. Vystoupení, na kterém spolupracoval s muzikanty Hisham Bharoocha a Ben Vida, zahrnovalo 41 hráčů na různé strunné hudební nástroje s přidáním perkusí a syntezátorů.[7][8]

Fotografie

Zinner studoval fotografii na školách v Paříži a v New Yorku. Dosud zveřejnil 4 samostatné výstavy svých prací: No Seats on the Party Car (2001), Slept in Beds (2003), I hope you are all happy now (2004), které obsahovaly úvodní slovo režiséra Jima Jarmusche a Please Take Me Off the Guest List (2010).

Výstava Zinnerových fotografií 1001 Images byla uspořádána v říjnu roku 2010 v New Yorku[9] a v únoru 2011 v San Franciscu.[10]

V lednu roku 2011 byl Zinner osloven firmou Lee Jeans, aby nafotografoval jejich zimní kolekci oblečení.[11]

V květnu 2011 byla v newyorské galerii Anastasia Photo Galley umístěna jeho další expozice, jejíž součástí byly fotografie publika z koncertů jeho kapel.[7][12]

Osobní život

Nick Zinner je vegan a bojuje po boku organizace PETA za práva zvířat. Má mnoho tetování po celém těle, včetně hvězdy vytetované na rameni, srdce, které je umístěné na prstu a ruce. V dětství poslouchal heavy metal a mezi své největší vzory řadí kapelu Mötley Crüe a zpěváka-skladatele Glenna Danziga.

Jeho otec, Stephen Zinner MD, je profesor lékařství na Harvardově univerzitě a klasický klavírista. Nick mimo jiných nástrojů hrál na housle přirovnávající sám sebe k „malému géniu“.

Nickova sestra, Meredith Zinner, je herečka (objevila se například ve filmu Erin Brockovich a fotografka působící v New Yorku.

Autorské spolupráce

  • The Blood Brothers – Crimes (2004) – „Wolf Party“
  • Bright Eyes – Digital Ash in a Digital Urn (2005 · Saddle Creek Records)
  • Head Wound City – Head Wound City EP (2005)
  • Bloc Party – Silent Alarm Remixed (2005) – „Compliments (Shibuyaka Remix By Nick Zinner)“
  • The Plot To Blow Up The Eiffel Tower – INRI (EP) (2006) – „INRI (Nick Zinner Remix)“
  • Scarlett Johansson – Anywhere I Lay My Head (2008)
  • Nickel Eye – The Time of the Assassins (2009)
  • N.A.S.A. – The Spirit of Apollo (2009) – „Whachadoin?“
  • James Iha – Look to the Sky (2012) – „Dream Tonight“

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nick Zinner na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Lazy-i Interview with Nick Zinner, April 2006
  2. ↑ http://www.allmusic.com/artist/yeah-yeah-yeahs-p522831/biography
  3. ↑ Bard makes noise
  4. ↑ Pitchfork Record Review | Ronnie Spector: The Last of the Rock Stars Archivováno 24. 10. 2007 na Wayback Machine., 6 June 2006
  5. ↑ auralminority Interview with Nick Zinner Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine., 7 September 2005
  6. ↑ The Future 50 – The Innovators Pushing Music Forward [online]. NME, 08/05/09 [cit. 2011-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-14. 
  7. ↑ a b c Nick Zinner co-leading '41 Strings' (RSVP), played guitar on the new Santigold/Karen O song, has his photos in a gallery [online]. Brooklyn Vegan, May 5, 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jay Belin. Nick Zinner Curates 41 Strings Earth Day Event. NONSTOP SOUND. NBC New York, May 5, 2011. Dostupné online [cit. 2011-05-15]. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ http://www.youtube.com/watch?v=yADwFEc3ZZo
  10. ↑ Archivovaná kopie. publicsf.com [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-13. 
  11. ↑ Nick Zinner On Shooting for Lee [online]. Lee Jeans [cit. 2011-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-29. 
  12. ↑ Faces in the Crowd: Yeah Yeah Yeahs Guitarist Nick Zinner on Secretly Photographing His Fans, for Art's Sake ARTINFO.com

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Nick Zinner.jpg
Autor: Joe Cereghino from Centreville, USA, Licence: CC BY 2.0
Nick Zinner standing outside at Virgin Festival 2007