Nicolás Almagro

Nicolás Almagro
Nicolás Almagro na French Open 2016
PřezdívkaNico, Almagrete, Berenjenas[1]
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko[1]
Datum narození21. srpna 1985 (37 let)[1]
Místo narozeníMurcia, Španělsko[1]
BydlištěMurcia, Španělsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost84 kg[1]
Profesionál od2003[1]
Držení raketypravou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek9 821 923 USD
Tenisová raketaDunlop
Dvouhra
Poměr zápasů397–278
Tituly13 ATP, 5 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění9. místo (2. května 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2013)
French Openčtvrtfinále (2008, 2010, 2012)
Wimbledon3. kolo (2009, 2011, 2012, 2013)
US Open4. kolo (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů77–120
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění48. místo (21. března 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2008)
French Open3. kolo (2010)
Wimbledon1. kolo (2006, 2007, 2015)
US Open1. kolo (2006, 2007, 2008)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2008)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2008)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20160219a19. února 2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolás Almagro Sanchez, výslovnost: [nikoˈlas alˈmaɣɾo ˈsantʃeθ]IPA (* 21. srpna 1985 Murcia) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour třináct turnajů ve dvouhře a společně s Argentincem Carlosem Berlocqem ukořistil turnaj v rakouském Kitzbühelu. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2011 na 9. místě a ve čtyřhře pak v březnu téhož roku na 48. místě. Trénuje ho bývalý argentinský tenista Mariano Monachesi.[1]

Na Středomořských hrách 2005 konaných v Almeríi získal dvě zlaté medaile z mužské dvouhry a čtyřhry. Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do čtvrtfinále dvouhry French Open 2008, 2010 a 2012, a také Australian Open 2013.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 únorovým utkáním 1. kola Světové skupiny proti Peru, v němž vyhrál dvouhry se Silvou i Mirandou. V roce 2012 plnil roli španělské dvojky v pražském finále proti České republice. Po páteční prohře s Berdychem nastoupil do rozhodující dvouhry proti Štěpánkovi, kterému podlehl 1–3 na sety a Španělsko tak prohrálo 2:3 na zápasy. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 8–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde jako jedenáctý nasazený ve dvouhře nestačil ve čtvrtfinále na pozdější olympijského vítěze Brita Andy Murrayho. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu startoval také jako turnajová jedenáctka. V úvodním kole singlu jej vyřadil francouzský hráč Gaël Monfils a v deblu došel s Davidem Ferrerem do druhého kola.

Tenisová kariéra

2005

Zlatou medaili vybojoval na Hrách Středomoří ve španělské Almerii, když ve finále zdolal krajana Guillerma Garcíu 6–2 a 7–5.

2006

V dubnu získal první titul na turnaji ATP poté, co zvítězil na Open de Tenis Comunidad Valenciana. Do hlavní soutěže prošel z kvalifikace. Vyhrál tak osm utkání v řadě, včetně třísetových duelů nad bývalými světovými jedničkami Juanem Carlosem Ferrerem a Maratem Safinem. Po titulu prohlásil, že je spokojen s tím, kam ho jeho tenis vede a že v blízké budoucnosti očekává dokonce větší a lepší výsledky.

Semifinále si zahrál na Barcelona Open, v němž podlehl Rafaelu Nadalovi Čtvrtfinálovou účast zaznamenal na římském Rome Masters, kde ve třech vyrovnaných setech nestačil na Rogera Federera.

Na Roland Garros vypadl již ve druhém kole s Američanem Jamesem Blakem. Do čtvrtfinále postoupil na lyonském halovém turnaji.

2007

15. dubna 2007 získal druhý titul po vítězství nad Potitem Staracem 4–6, 6–2 a 6–1 ve Valencii a úspěšně tak obhájil triumf z předchozího roku. Ve druhém kole následného French Open prohrál v pětisetové bitvě s Michaëlem Llodrou. Do semifinále se probojoval na Copa Claro hraném v argentinském Buenos Aires. Z finále odešel poražen na bastadské události. Během letní části konané na amerických betonech skončil ve čtvrtfinále Western & Southern Open v Cincinnati a ve třetím kole US Open, kde byl nad jeho síly ruský hráč Nikolaj Davyděnko.

2008

Třetí singlový titul kariéry si připsal na Brasil Open v Costa Do Sauipe, když ve finále zdolal krajana Carlose Moyu. O dva týdny později navázal další výhrou na Abierto Mexicano Telcel v mexickém Acapulcu, když v boji o titul přehrál Argentince Davida Nalbandiana 6–1 a 7–6. V následné pondělní klasifikaci žebříčku ATP dosáhl na své maximum 21. místo. V antukové části roku vyhrál dvacet jedna z dvaceti šesti zápasů. Po turnaji z kategorie Masters 1000 Internazionali BNL d'Italia hraném v Římě se posunul na 17. příčku klasifikace.

V červnu si poprvé zahrál čtvrtfinále grandslamového turnaje, v němž na French Open podlehl Rafaelu Nadalovi hladce 1–6, 1–6 a 1–6. Na cestě mezi posledních osm postupně přešel přes Borise Pašanskiho, Sebastiana Decouda, desátého nasazeného Andy Murrayho a Francouze Jérémy Chardyho ve třech setech.

Vybavení

V současné době hraje s raketou Dunlop Biomimetic 500 Tour. Jeho sponzorem je Lotto.

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (2–3 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (11–7 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 23 (13–10)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Vítěz1.20060416a16. dubna 2006Valencie, ŠpanělskoantukaFrancie Gilles Simon6–2, 6–3
Vítěz2.20070415a15. dubna 2007Valencie, Španělsko (2) antukaItálie Potito Starace4–6, 6–2, 6–1
Finalista1.20070715a15. července 2007Båstad, ŠvédskoantukaŠpanělsko David Ferrer2–6, 1–6
Vítěz3.20080217a17. února 2008Costa do Sauípe, BrazílieantukaŠpanělsko Carlos Moyà7–6(7–4), 3–6, 7–5
Vítěz4.20080301a1. března 2008Acapulco, MexikoantukaArgentina David Nalbandian6–1, 7–6(7–1)
Finalista2.20080420a20. dubna 2008Valencia, ŠpanělskoantukaŠpanělsko David Ferrer6–4, 2–6, 6–7(2–7)
Vítěz5.20090228a28. února 2009Acapulco, Mexiko (2) antukaFrancie Gaël Monfils6–4, 6–4
Vítěz6.20100718a18. července 2010Båstad, ŠvédskoantukaŠvédsko Robin Söderling7–5, 3–6, 6–2
Vítěz7.20100801a1. srpna 2010Gstaad, ŠvýcarskoantukaFrancie Richard Gasquet7–5, 6–1
Vítěz8.20110212a12. února 2011Costa do Sauípe, Brazílie (2) antukaUkrajina Alexandr Dolgopolov6–3, 7–6(7–3)
Vítěz9.20110220a20. února 2011Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Juan Ignacio Chela6–3, 3–6, 6–4
Finalista3.20110226a26. února 2011Acapulco, MexikoantukaŠpanělsko David Ferrer6–7(4–7), 7–6(7–2), 2–6
Vítěz10.20110521a21. května 2011Nice, FrancieantukaRumunsko Victor Hănescu6–7(5–7), 6–3, 6–3
Finalista4.20110724a24. července 2011Hamburk, NěmeckoantukaFrancie Gilles Simon4–6, 6–4, 4–6
Vítěz11.20120219a19. února 2012São Paulo, Brazílie (3) antuka (h)Itálie Filippo Volandri6–3, 4–6, 6–4
Finalista5.20120226a26. února 2012Buenos Aires, Argentina (2) antukaŠpanělsko David Ferrer6–4, 3–6, 2–6
Vítěz12.20120526a26. května 2012Nice, Francie (2) antukaUSA Brian Baker6–3, 6–2
Finalista6.20120715a15. července 2012Båstad, Švédsko (2) antukaŠpanělsko David Ferrer2–6, 2–6
Finalista7.20130414a14. dubna 2013Houston, Houston, Spojené státyantukaUSA John Isner3–6, 5–7
Finalista8.20130428a28. dubna 2013Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Rafael Nadal4–6, 3–6
Finalista9.20140413a13. dubna 2014Houston, Houston, Spojené státy (2) antukaŠpanělsko Fernando Verdasco3–6, 6–7(4–7)
Finalista10.14. února 2016Buenos Aires, ArgentinaantukaRakousko Dominic Thiem6–7(2–7), 6–3, 6–7(4–7)
Vítěz13.1. května 2016Cascais, PortugalskoantukaŠpanělsko Pablo Carreño Busta6–7(6–8), 7–6(7–5), 6–3

Čtyřhra: 2 (1–1)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista1.20090222a22. února 2009Buenos Aires, ArgentinaantukaŠpanělsko Santiago VenturaŠpanělsko Marcel Granollers
Španělsko Alberto Martín
3–6, 7–5, [8–10]
Vítěz1.20150808a8. srpna 2015Kitzbühel, RakouskoantukaArgentina Carlos BerlocqNizozemsko Robin Haase
Finsko Henri Kontinen
5–7, 6–3, [11–9]

Chronologie dvouhry na Grand Slamu a LOH

Turnaj / sezóna2004200520062007200820092010201120122013201420152016SRV–P% výher
Grand Slam
Australian OpenA1R1R1R1R3R4R4R4RQFA1R2R0 / 1116–1160%
French Open1R2R2R2RQF3RQF1RQF4R1R2R0 / 1221–1264%
WimbledonA1R1R1R2R3R1R3R3R3RA1R0 / 109–1047%
US OpenA2R1R3R3R3R3R1R4R1RAQ20 / 912–957%
výhry–prohry0–12–41–43–47–48–49–45–412–49–40–11–31–10 / 4258–4258%
Letní olympijské hry
Letní olympijské hryAnekonaly se1Rnekonaly seQFnekonaly se0 / 23–260%
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok2000200120022003200420052006200720082009201020112012201320142015
Pořadí1334. 844. 864. 153. 100. 111. 32. 28. 18. 26. 15. 10. 11. 13. 71. 73.

Čtyřhra

Rok20022003200420052006200720082009201020112012201320142015
Pořadí1267. 536. 298. 347. 294. 97. 224. 148. 56. 155. 351. 195. 142.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolás Almagro na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Nicolás Almagro na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 19. února 2016
  2. Nicolás Almagro na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 19. února 2016
  3. Nicolás Almagro na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 19. února 2016

Externí odkazy

Média použitá na této stránce