Nicolás Jarry

Nicolás Jarry
Nicolás Jarry na French Open 2022
Stát	Chile Chile
Datum narození	11. října 1995 (28 let)[1]
Místo narození	Santiágo, Chile[1]
Bydliště	Santiágo, Chile[1]
Výška	198 cm[1]
Hmotnost	90 kg[1]
Profesionál od	2014[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	5 631 868 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	111–100
Tituly	3 ATP, 5 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění	16. místo (20. května 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2023)
French Open	4. kolo (2023)
Wimbledon	3. kolo (2023)
US Open	3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	40–37
Tituly	2 ATP, 8 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění	40. místo (18. března 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2019)
French Open	čtvrtfinále (2018)
Wimbledon	3. kolo (2018)
US Open	čtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240529a29. května 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolás Jarry Fillol (* 11. října 1995 Santiágo) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové a dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2024 na 16. místě a ve čtyřhře v březnu 2019 na 40. místě. Trénuje ho Juan Ozon-Llacer. Dříve tuto roli plnil strýc a bývalý tenista Martín Rodríguez.^[1]

V juniorské kategorii skončil jako poražený finalista ve čtyřhře French Open 2013, když v boji o titul s krajanem Christianem Garínem podlehli britsko-portugalskému páru Kyle Edmund a Frederico Ferreira Silva.

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 utkáním 1. skupiny Americké zóny proti Dominikánské republice, v němž s Jorgem Aguilarem prohráli čtyřhru a v neděli podlehl Robertu Cidovi. Chilané odešli poraženi 1:4 na zápasy a sestoupili do 2. skupiny. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 15–11 ve dvouhře a 6–4 ve čtyřhře.^[3]

Jeho dědem je bývalý chilský tenista a světová čtrnáctka z roku 1974 Jaime Fillol Durán. Teta Catalína Fillolová se stala ředitelkou challengeru v Santiagu, který v roce 2017 vyhrál.^[1] Za pozitivní dopingový test ve finále Davis Cupu 2019 na ligandrol a stanozolol mu Mezinárodní tenisová federace vyměřila jedenáctiměsíční zákaz startu, do listopadu 2020.

V rámci hlavních soutěží dvouhry okruhu ITF debutoval v říjnu 2012, když na turnaj v rodném Santiágu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Argentinci Gabrielu Alejandru Hidalgovi.^[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z Claro Open 2017 v kolumbijském Medellínu. Ve finále přehrál portugalského hráče João Souzou až v tiebreaku závěrečné sady.^[1][2]

Na okruhu ATP World Tour debutoval čtyřhrou VTR Open 2013 na antukových dvorcích ve Viña del Mar. Na divokou kartu s krajanem Christianem Garínem vypadli v úvodním kole se španělskou dvojicí Rubén Ramírez Hidalgo a Tommy Robredo.^[1] Dvouhru si poprvé zahrál na Ecuador Open Quito 2015 po zvládnuté kvalifikaci. V první fázi singlu přehrál Ekvádorce Gonzala Escobara, aby jej následně vyřadil sedmý nasazený Srb Dušan Lajović. Bodový zisk jej posunul do elitní světové dvoustovky žebříčku ATP. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na Miami Open 2016 v Key Biscayne, kde po zisku divoké karty skončil v prvním kole na raketě kazašského tenisty Sergije Stachovského.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž posledním kole zdolal Američana Reillyho Opelku. V následné dvouhře jej na úvod zastavil Rus Karen Chačanov po čtyřsetovém průběhu. První přímou účast zaznamenal na Australian Open 2018, kde ve třech sadách úvodní fáze nestačil na Argentince Leonarda Mayera.^[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Ecuador Open Quito 2018. V boji o titul s krajanem Hansem Podlipnikem-Castillem zvítězili nad americkou dvojicí Austin Krajicek a Jackson Withrow ve dvou setech. V následném vydání deblového žebříčku ATP z 12. února 2018 mu poprvé patřila 130. příčka.^[4] O necelý měsíc později prošel po výhře nad Horaciem Zeballosem do prvního finále dvouhry na Brasil Open 2018 v São Paulu. V něm jej přehrál druhý nasazený Ital Fabio Fognini po třísetovém průběhu. Do utkání přitom Jarry vstoupil ziskem třinácti míčů v řadě i první sady po 22 minutách. Následně však 30letý Ital průběh utkání otočil.^[5] Ve čtvrtfinále hamburského German Open 2018 porazil člena elitní světové desítky Dominica Thiema a následně podlehl gruzínskému kvalifikantovi Nikolozi Basilašvilimu. Další semifinálové účasti dosáhl na Generali Open Kitzbühel 2018, kde soutěž opustil po porážce od Uzbeka Denise Istomina.^[1][2]

Týden po semifinálové účasti na Rio Open 2023 z kategorie ATP 500 získal druhý titul na santiagském Chile Open 2023, kde zvládl závěrečný zápas proti Argentinci Tomási Martínu Etcheverrymu.^[6] Třetí singlovou trofej vybojoval na antukovém Geneva Open 2023. Do finále prošel přes světovou čtyřku a dvojnásobného obhájce Caspera Ruuda a Alexandra Zvereva. Proti Ruudovi dosáhl páté výhry nad členem první světové desítky a první takové od roku 2019.^[7] V zápase o titul zdolal čtvrtého nasazeného Bulhara Grigora Dimitrova po dvousetovém průběhu. Po skončení se posunul na nové kariérní maximum, 35. místo žebříčku.^[8] Následně premiérově postoupil do třetí fáze French Open 2023 po výhrách nad Bolivijcem Hugem Dellienem a šestnáctým nasazeným Američanem Tommym Paulem. V osmifinále nezvládl koncovky tří setů s pozdějším finalistou Casperem Ruudem, proti němuž využil jen tři ze sedmnácti brejkbolů.^[9]

Na římském Internazionali BNL d'Italia 2024 se ve 28 letech probojoval do prvního semifinále i finále Mastersu. Mezi poslední osmičkou přehrál osmého muže pořadí Stefanose Tsitsipase. Řeka porazil ve čtvrtém ze šesti vzájemných duelů a připsal si desátou výhru nad členem z elitní světové desítky.^[10] Nezastavila jej ani americká jednička Taylor Fritz. Až ze souboje o titul odešel poražen od německé světové pětky Alexandra Zvereva, jemuž podlehl v pátém ze sedmi vzájemných utkání. Stal se tak prvním chilským finalistou Mastersu od Fernanda Gonzáleze na Rome Masters 2007. Posun o osm příček výšek, na 16. místo, znamenal nové žebříčkové maximum.^[11][12]

Pozitivní dopingový test na selektivní modulátor receptoru androgenu ligandrol a anabolický steroid stanozolol měl 19. listopadu 2019 po mezistátním utkání Chile s Argentinou na finálovém turnaji Davis Cupu 2019. Informaci oznámil v lednu 2020, s tím že jej Mezinárodní tenisová federace (ITF) do vyřešení případu suspendovala. Přítomnost zakázaných látek v těle zdůvodnil možnou kontaminací doplňků stravy z Brazílie.^[13] V dubnu 2020 mu ITF vyměřila jedenáctiměsíční zákaz startu, s vypršením v listopadu téhož roku.^[14][15]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	4. března 2018	São Paulo, Brazílie	antuka (h)	Fabio Fognini	6–1, 1–6, 4–6
Finalista	2.	19. května 2019	Ženeva, Švýcarsko	antuka	Alexander Zverev	3–6, 6–3, 6–7(8–10)
Vítěz	1.	21. července 2019	Båstad, Švédsko	antuka	Juan Ignacio Londero	7–6(9–7), 6–4
Vítěz	2.	5. března 2023	Santiago, Chile	antuka	Tomás Martín Etcheverry	6–7(5–7), 7–6(7–5), 6–2
Vítěz	3.	27. května 2023	Ženeva, Švýcarsko	antuka	Grigor Dimitrov	7–6(7–1), 6–1
Finalista	3.	18. února 2024	Buenos Aires, Argentina	antuka	Facundo Díaz Acosta	3–6, 4–6
Finalista	4.	19. května 2024	Řím, Itálie	antuka	Alexander Zverev	4–6, 5–7

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	11. února 2018	Quito, Ekvádor	antuka	Hans Podlipnik	Austin Krajicek Jackson Withrow	7–6(8–6), 6–3
Vítěz	2.	24. února 2019	Rio de Janeiro, Brazílie	antuka	Máximo González	Thomaz Bellucci Rogério Dutra da Silva	6–7(3–7), 6–3, [10–7]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	20140127a27. ledna 2014	Carlos Paz, Argentina	antuka	Andrea Collarini	6–3, 0–6, 2–6
Finalista	2.	20140317a17. března 2014	Santiago, Chile	antuka	Gonzalo Lama	1–6, 2–6
Vítěz	1.	20140505a5. května 2014	Orange Park, Spojené státy	antuka	Mitchell Krueger	6–1, 7–6(8–6)
Finalista	3.	20140602a2. června 2014	Madrid, Španělsko	antuka	Cristian Garín	6–3, 3–6, 1–6
Finalista	4.	20140623a23. června 2014	Šabac, Srbsko	antuka	Pedja Krstin	7–5, 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz	2.	20140630a30. června 2014	Saarlouis, Německo	antuka	Mats Moraing	6–4, 4–6, 6–4
Finalista	1.	20140921a21. září 2014	Quito, Ekvádor	antuka	Horacio Zeballos	4–6, 6–7(8–10)
Finalista	5.	20160821a21. srpna 2016	Mediaș, Rumunsko	antuka	Miliaan Niesten	7–6(7–3), 2–6, 6–7(4–7)
Vítěz	3.	20160828a28. srpna 2016	Galați, Rumunsko	antuka	Gabriel Alejandro Hidalgo	6–3, 6–1
Vítěz	4.	20161204a4. prosince 2016	Talca, Chile	antuka	Bastian Malla	6–1, 7–6(7–3)
Vítěz	5.	20161218a18. prosince 2016	Talca, Chile	antuka	Cristóbal Saavedra-Corvalán	2–6, 6–1, 6–4
Vítěz	6.	20161225a25. prosince 2016	Santiago, Chile	antuka	Bastian Malla	6–3, 6–3
Finalista	2.	20170226a26. února 2017	Cuernavaca, Mexiko	tvrdý	Alexandr Bublik	6–7(5–7), 4–6
Finalista	3.	20170311a11. března 2017	Santiago, Chile	antuka	Rogério Dutra da Silva	5–7, 3–6
Vítěz	1.	20170716a16. července 2017	Medellín, Kolumbie	antuka	João Souza	6–1, 3–6, 7–6(7–0)
Vítěz	2.	20170903a3. září 2017	Quito, Ekvádor	antuka	Gerald Melzer	6–3, 6–2
Vítěz	3.	20171118a18. listopadu 2017	Santiago, Chile	antuka	Marcelo Arévalo	6–1, 7–5
Vítěz	4.	duben 2021	Salinas, Ekvádor	tvrdý	Nicolás Mejía	7–6(9–7), 6–1
Finalista	4.	květen 2021	Salinas, Ekvádor	tvrdý	Emilio Gómez	6–4, 6–7(6–8), 4–6
Finalista	5.	srpen 2021	Lüdenscheid, Německo	antuka	Daniel Altmaier	6–7(1–7), 6–4, 3–6
Vítěz	5.	říjen 2021	Lima, Peru	antuka	Juan Manuel Cerúndolo	6–2, 7–5

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
1.	20121022a22. října 2012	Villa Alemana, Chile	antuka	Gonzalo Lama	Gabriel Hidalgo Mauricio Pérez Mota	5–7, 6–3, 10–4
2.	20130429a29. dubna 2013	Santiago, Chile	antuka	Cristian Garín	Guillermo Rivera-Aránguiz Cristóbal Saavedra-Corvalán	6–2, 6–2
1.	20. dubna 2014	Santiago, Chile	antuka	Cristian Garín	Jorge Aguilar Hans Podlipnik-Castillo	bez boje
3.	20140512a12. května 2014	Orange Park, Spojené státy	antuka	Tiago Lopes	Bjorn Fratangelo Mitchell Krueger	7–5, 6–1
4.	20140831a31. srpna 2014	Medellín, Kolumbie	antuka	Fabiano de Paula	Dean O'Brien Juan-Carlos Spir	2–6, 6–2, 11–9
2.	25. října 2014	Córdoba, Argentina	antuka	Marcelo Demoliner	Hugo Dellien Juan Ignacio Londero	6–3, 7–5
5.	20160207a7. února 2016	Palm Coast, Spojené státy	antuka	Juan Carlos Sáez	Péter Nagy Will Spencer	6–1, 6–2
3.	20160710a10. července 2016	Cali, Kolumbie	antuka	Hans Podlipnik-Castillo	Erik Crepaldi Daniel Dutra da Silva	6–1, 7–6(8–6)
6.	20160821a21. srpna 2016	Mediaș, Rumunsko	antuka	Simón Navarro	Victor-Mugurel Anagnastopol Victor Vlad Cornea	6–3, 6–4
7.	20161225a25. prosince 2016	Santiago, Chile	antuka	Guillermo Núñez	Carlos Cuevas Juan Pablo Paz	6–3, 7–5
4.	20170311a11. března 2017	Santiago, Chile	antuka	Tomás Barrios	Máximo González Andrés Molteni	6–4, 6–3
5.	20170812a12. srpna 2017	Floridablanca, Kolumbie	antuka	Sergio Galdós	Sekou Bangoura Evan King	6–3, 5–7, [10–1]
6.	20211009a9. října 2021	Santiago, Mexiko	antuka	Diego Hidalgo	Evan King Max Schnur	6–3, 5–7, [10–6]
7.	20211023a23. října 2021	Bogotá, Kolumbie	antuka	Roberto Quiroz	Nicolás Barrientos Alejandro Gómez	6–7(4–7), 7–5, [10–4]
8.	20220409a9. dubna 2022	Ciudád de Mexico, Mexiko	antuka	Matheus Pucinelli de Almeida	Jonathan Eysseric Artem Sitak	6-2, 6-3

stav	rok	turnaj	Povrch	spoluhráč	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	2013	French Open	antuka	Cristian Garín	Kyle Edmund Frederico Ferreira Silva	3–6, 3–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolás Jarry na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolás Jarry na Wikimedia Commons
• Nicolás Jarry na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Nicolás Jarry na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Nicolás Jarry na stránkách Davis Cupu (anglicky)