Nicola Pietrangeli

Nicola Pietrangeli
StátItálieItálie Itálie
Datum narození11. září 1933 (90 let)
Místo narozeníTunis, Francouzská Severní Afrika
BydlištěŘím, Itálie
Držení raketypravou rukou
Síň slávy1986
Dvouhra
Poměr zápasů95–53
Nejvyšší umístění3. místo (1959)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (1957)
French Openvítěz (1959,(1960)
Wimbledonsemifinále (1960)
US Open2. kolo (1955, 1965)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–20
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (1957)
French Openvítěz (1959)
Wimbledonfinále (1956)
US Open2. kolo (1977)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 11. února 2012
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicola „Nicky“ Pietrangeli (* 11. září 1933, Tunis) je bývalý italský tenista a tenisový trenér, nejlepší evropský hráč na antuce druhé poloviny 50. let se silnými údery od základní čáry.[1]

Nejvýše ve dvouhře byl klasifikován v roce 1959 na 3. místě.

V roce 1986 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Tenisová kariéra

Zahrál si čtyři singlová finále na grandslamu, všechny na French Championships, v letech 1959 a 1960 získal titul, ze zbylých dvou v letech 1961 a 1964, odešel poražen. Na Roland Garros získal v roce 1959 také titul s Orlandem Sirolou v mužské čtyřhře a roku 1958 spolu s Britkou Shirley Bloomerovou výhru ve smíšené čtyřhře. Ve Wimbledonu se nejdále probojoval v roce 1960 do semifinále, kde podlehl Rodu Laverovi v pěti setech. V letech 1957 a 1961 získal tituly na mezinárodním mistrovství Itálie. V letech 1961, 1967 a 1968 triumfoval na antukovém Monte Carlo Open.

V období 1954 až 1972 reprezentoval italský tým v Davisově poháru. Je držitelem několika historických rekordů celé soutěže, konkrétně nejvíce odehraných zápasů (164), nejvíce celkových výher (120) a nejvíce vítězství ve dvouhře (78). V letech 1960 a 1961 nastoupil do finále v boji o salátovou mísu, která se odehrála na trávě v Austrálii. Itálie z obou odešla poražena, když součástí silného australského družstva byli Rod Laver, Roy Emerson a Neale Fraser.

po skončení aktivní kariéry se stal nehrajícím kapitánem národního daviscupového mužstva, které dovedl k zisku prvního titulu v soutěži v roce 1976.

V den 73. narozenin byl tenisový stadion na Rome Masters v římském Foro Italico pojmenován jeho jménem.

Finálové účasti na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 4 (2-2)

Vítěz (2)

RokTurnajSoupeř ve fináleVýsledek
1959French ChampionshipsJižní Afrika Ian Vermaak3–6, 6–3, 6–4, 6–1
1960French ChampionshipsChile Luis Ayala3–6, 6–3, 6–4, 4–6, 6–3

Finalista (2)

RokTurnajSoupeř ve fináleVýsledek
1961French ChampionshipsŠpanělsko Manuel Santana4–6, 6–1, 3–6, 6–0, 6–2
1964French ChampionshipsŠpanělsko Manuel Santana6–3, 6–1, 4–6, 7–5

Mužská čtyřhra: 1 (1-0)

Vítěz (1)

RokTurnajSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
1959French ChampionshipsItálie Orlando SirolaAustrálie Roy Emerson
Austrálie Neale Fraser
6–3, 6–2, 14–12

Smíšená čtyřhra: 1 (1-0)

Vítěz (1)

RokTurnajSpoluhráčkaSoupeři ve fináleVýsledek
1958French ChampionshipsSpojené království Shirley BloomerováAustrálie Lorraine Coghlanová
Austrálie Bob Howe
8–6, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicola Pietrangeli na anglické Wikipedii.

  1. Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 251

Externí odkazy

Média použitá na této stránce