Nicola Saggio

Svatý Nicola Saggio
Nicola Saggio
Datum narození	6. ledna 1650
Místo narození	Longobardi (Itálie)
Datum úmrtí	3. února 1709
Místo úmrtí	Řím (Itálie)
Svátek	3. února
Blahořečen	17. září 1786
Svatořečen	23. listopadu 2014
Uctíván církvemi	Římskokatolická církev

Nicola Saggio, O.M. (6. ledna 1650, Longobardi – 3. února 1709, Řím) byl italský řeholník Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly^[1].

Život

Narodil se 6. ledna 1650 v Longobardi. Ve dvaceti letech obdržel hábit (Řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly), a byl přiřazen do konventu v Paole. Později byl přidělen k farnosti kostela Svatého Františka z Pauly v Římě. Vykonal pouť do Svaté chýše v Loretu.

Roku 1693 jeho nadřízení měli obavy z jeho popularity, která byla považována za nadměrnou. Poslali ho do Kalábrie, kde svědci tvrdili, že prováděl zázraky, zastavil zemětřesení a voláním chytil rybu do holých rukou. Roku 1697 přinesl do kostela Panny Maria Nanebevzaté relikvii Svaté Inocence. Poté se vrátil do Říma a zde zemřel 3. února 1709.

Kanonizace a kult

Jeho pověst se rychle rozšířila do celé Evropy a jeho svatořečení bylo požadováno velkým počtem slavných osobností, včetně císaře Karla VI. Mezi dalšími panovníky byl také král Filip V. Španělský (s manželkou Alžbětou Parmskou), král August II. Silný a uchazeč o trůn Anglie Jakub František Stuart (s manželkou Klementýnou Sobieskou).

Byl blahořečen 17. září 1786 papežem Piem VI.. Po blahořečení se stal patronem svého rodného města. V Longobardi Marina je kostel jemu zasvěcený.

Dne 3. dubna 2014^[2] papež František vydal dekret o zázraku na jeho přímluvu. Svatořečen byl 23. listopadu 2014, spolu s pěti dalšími blahoslavenými.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicola Saggio na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicola Saggio na Wikimedia Commons

• (italsky) Santi e Beati