Nicola Spirigová

Nicola Spirigová
Narození7. února 1982 (42 let)
Bülach
BydlištěBachenbülach
Povolánítriatlonistka
OceněníSportovec roku
ChoťReto Hug
Webwww.nicolaspirig.ch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicola Spirigová Hugová (* 7. února 1982, Winkel, Švýcarsko) je bývalá švýcarská triatlonistka.

Kariéra

Na olympijských hrách v Londýně roku 2012 vybojovala zlatou medaili v individuálním závodě, byť o vítězce velmi těsného závodu musela rozhodnout cílová fotografie.[1] Z následující olympiády v Riu konané roku 2016 si přivezla z individuálního závodu stříbro. Zúčastnila se i tří dalších olympijských her, v Athénách roku 2004 skončila devatenáctá, v Pekingu roku 2008 šestá a stejného umístění dosáhla i na své poslední olympiádě v Tokiu, která se konala roku 2021. Zároveň zde skončila sedmá ve smíšené štafetě.[2] Na hrách v Londýně byla vlajkonoškou švýcarské výpravy na závěrečném ceremoniálu. Je rovněž šestinásobnou mistryní Evropy (2009, 2010, 2012, 2014, 2015, 2018) a vítězkou Evropských her z roku 2015.[3] Při svém posledním evropském triumfu v roce 2018 byla druhou nejstarší závodnicí ve startovním poli. V roce 2012 byla zvolena švýcarskou sportovkyní roku (anketa má oddělené mužské a ženské vítěze).[4] Závodní kariéru ukončila roku 2022, ve svých 40 letech.[5]

Vedle triatlonu se věnovala běhu na dlouhé tratě, běžela například maratonský závod na Mistrovství Evropy v atletice v Curychu roku 2014, kde doběhla na 24. místě. Všestrannost potvrdila, když se v roce 2015 zúčastnila, spolu se sedmibojařkou Lindou Züblinovou, závodu Světového poháru v bobech, na pozvání švýcarského pilota Beata Heftiho a jeho brzdaře Alexe Baumanna. Kuriózně složené kvarteto se umístilo na 27. místě. Jejím manželem je bývalý švýcarský triatlonista Reto Hug.

Vystudovala práva na univerzitě v Curychu. Žije v Bachenbülachu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Triatlon: Rozhodla cieľová fotografia, zo zlata sa teší Nicola Spirigová. Šport.sk [online]. 2012-08-04 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nicola Spirig Hug. Olympedia.org [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Nicola Spirig (SUI). Triathlon.org [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Nicola Spirig elected Swiss Female Athlete of the Year. Triathlon.org [online]. 2012-12-17 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ RAMSAY, George. Nicola Spirig, one of the greatest triathletes of all time, is preparing to retire from the ‘intense emotions’ of her racing career. CNN [online]. 2022-06-23 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce