Nicolas Boileau
Nicolas Boileau | |
---|---|
Narození | 1. listopadu 1636 Paříž |
Úmrtí | 13. března 1711 (ve věku 74 let) Paříž |
Místo pohřbení | Klášter Saint-Germain-des-Prés |
Povolání | básník, spisovatel, literární kritik, advokát a historik |
Alma mater | Pařížská univerzita Collège de Beauvais Collège d’Harcourt Lyceum svatého Ludvíka |
Příbuzní | Gilles Boileau[1] a Jacques Boileau (sourozenci) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nicolas Boileau (1. listopadu 1636 Paříž – 13. března 1711 Paříž) byl francouzský literární teoretik. Byl finančně zabezpečen, jeho zaměstnáním byla histografie na dvoře Ludvíka XIV. Jeho pomocníkem mu byl Jean Racine.
Dílo
Kromě teoretických spisů psal i epištoly, kde vyjadřuje mj. názor, že je dobré mít nějakého nepřítele, který nás kritizuje a tím nás motivuje k lepším výsledkům. Poté psal ještě satiry na rozmařilý život v Paříži.
- O vznešenu (1647), překlad textu připisovaného Longinovi, pojednávající o vznešenu v rétorickém umění.
- Umění básnické (1674), jeho nejvýznamnější spis. Je to vlastně teoretický spis psaný veršem, ve kterém stanovil estetická pravidla klasicismu pro literaturu. (do češtiny přeložil Bohuslav Tablic)
Zajímavost
Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.
Reference
- ↑ Буало-Депрео, Николай. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek IVa.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolas Boileau na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Nicolas Boileau na stránkách Francouzské akademie
- (francouzsky) 'Heslo Nicolas Boileau' na Larousse.fr
1. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Claude Bazin de Bezons | 1684–1711 Nicolas Boileau | Nástupce: Jean d'Estrées |
Média použitá na této stránce
présenté par une photographie du début XXE siècle.