Nicolas Gill
| Nicolas Gill Nicholas Gill | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 24. dubna 1972 (51 let) |
| Místo narození | Montréal  Kanada |
| Stát | Kanada |
| Rodina | Marie-Hélène Chisholmová (manželka) |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | Club Kano (klub zač.) Shidokan club Montreal (klub, vrch.) |
| Trenéři | Marc Richelme (zač.) Nina Marcucciová (zač.) Stepháne Gill (sparring) Hiroshi Nakamura (klub, osob., repr.) Lionel Langlais (repr. OH92) |
| Kategorie | střední těžká váha |
| Úchop | levý |
| Oblíbená technika | o-soto-gari, kučiki-taoši, tani-otoši, uki-waza, katame-waza |
| Účast na LOH | 1992, 1996, 2000, 2004 |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH | ||
| stříbro | LOH 2000 | polotěžká váha |
| bronz | LOH 1992 | střední váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| stříbro | MS 1993 | střední váha |
| bronz | MS 1995 | střední váha |
| bronz | MS 1999 | polotěžká váha |
Nicolas Gill (* 24. dubna 1972 Montréal) je bývalý kanadský zápasník – judista, stříbrný a bronzový olympijský medailista z roku 1992 a 2000.
Sportovní kariéra
S judem začínal v 6 letech v montréalské čtvrti Cartierville v klubu Kano. Od 14 let se vrcholově připravoval v klubu Shidokan pod vedením Hiroshi Nakamury. V kanadské mužské reprezentaci se pohyboval od 17 let ve střední váze do 86 kg. V roce 1992 se kvalifikoval na olympijské hry v Barceloně. V úvodním kole porazil na body (wazari) nebezpečného Nizozemce Bena Spijkerse a ve čtvrtfinále překvapivě vybodoval úřadujícího mistra světa Japonce Hirotaku Okadu. V semifinále však další překvapení nepřipustil obhájce prvenství Polák Waldemar Legień a po porážce na body (yuko) spadl do boje o třetí místo proti Rumunu Adrianu Croitoruovi. Vyrovnaný souboj o třetí místo rozhodl v jeho polovině na ippon technikou tani-otoši.
V roce 1996 statoval na olympijských hrách v Atlantě. Po dobrém nalosování postoupil do čtvrtfinále, kde prohrál po minutě boje s Němcem Markem Spittkou na ippon technikou yoko-guruma. V opravném pavouku se do bojů o medaile neprobojoval a obsadil dělené 7. místo.
Od roku 1997 přestoupil do vyšší polotěžké váhy do 100 kg. Na srpnovém panamerickém mistrovství v mexické Guadalajaře si v úvodním kole vážně poranil koleno a přišel o zbytek sezony. Po plastice vazu se na tatami vrátil v průběhu roku 1998 a až do konce sportovní kariéry ho pravé koleno v přípravě omezovalo. V roce 2000 se kvalifikoval na své třetí olympijské hry v Sydney. Do Sydney přijel ve výborné formě. Jeho spanilou takticko-fyzickou jízdu zastavil až ve finále tehdy téměř neporazitelný Japonec Kósei Inoue. Získal stříbrnou olympijskou medaili. V dalších letech se však stále ozývala jeho bolavá kolena. V roce 2004 prakticky neprodělal přípravu na olympijské hry v Athénách a prohrál v úvodním kole na ippon technikou yoko-otoshi s Italem Michele Montim. Vzápětí ukončil sportovní kariéru.[1] Věnuje se trenérské práci. K jeho nejznámějším žákům patří Antoine Valois-Fortier.
Výsledky
| Turnaj | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | |
| střední váha | polotěžká váha | ||||||||||||||
| Olympijské hry | 3. | 7. | 2. | úč. | |||||||||||
| Mistrovství světa | 7. | 2. | 3. | — | 3. | 7. | 5. | ||||||||
| Panamerické hry | ? | 1. | 1. | 2. | |||||||||||
| Panamerické mistrovství | 1. | — | 2. | — | úč. | 1. | — | — | — | 1. | — | — | |||
| Akademické MS | — | — | 1. | — | — | ||||||||||
| MS juniorů | 7. | 2. | |||||||||||||
Olympijské hry
| Rok | Kategorie | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | finále | o bronz | opravy | opravy | opravy | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| LOH 1992 | střední váha | volný los | výhra - waz/hrm B. Spijkers | výhra - waz/tno Wang Nan | výhra - waz/? H. Okada | prohra - yuk/son W. Legień | — | výhra - 3:16/tno A. Croitoru | — | — | — | ||
| LOH 1996 | střední váha | výhra - 1:42/ (wip) R. Cano | výhra - 1:15/osg A. Ndenguet | výhra - 4:20/jg L. Villar | prohra - 1:05/ygu M. Spittka | — | — | — | prohra - 0:05/isn M. Huizinga | výhra - 3:01/jg B. Zanol | — | ||
| LOH 2000 | polotěžká váha | volný los | výhra - 2:38/kke B. Sonnemans | výhra - 1:34/ (wip) P. Soares | výhra - kok/ksk I. Džikurauli | výhra - kok/? S. Traineau | prohra - 2:09/uma K. Inoue | — | — | — | — | ||
| LOH 2004 | polotěžká váha | volný los | prohra - 4:07/yot M. Monti | — | — | — | — | — | — | — | — |
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.ledevoir.com [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-14.
Související články
- Zápas v Kanadě
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolas Gill na Wikimedia Commons - Nicolas Gill v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Nicolase Gilla na judoinside.com
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
Autor: Lëa-Kim Châteauneuf, Licence: CC BY-SA 4.0
Portrait de Nicolas Gill réalisé lors du Salon du livre de Trois-Rivières.