Nicolaus von Below

Nicolaus von Below
Nicolas von Below – pobočník Adolfa Hitlera
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F051625-0295 / CC-BY-SA 3.0
Nicolas von Below – pobočník Adolfa Hitlera

Rodné jménoGeorg Ludwig Heinrich Nicolaus von Below
Narození20. září 1907
Anklam, Německé císařství
Úmrtí24. července 1983 (ve věku 75 let)
Detmold, Západní Německo
Vojenská kariéra
HodnostOberst (plukovník)
Sloužil Výmarská republika (do roku 1933)
Třetí říše (do roku 1945)
Složka
Reichswehr (do roku 1933)
Luftwaffe (do roku 1945)
BitvyDruhá světová válka
VyznamenáníOdznak za zranění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Nicolaus von Below, celým jménem Georg Ludwig Heinrich Nicolaus Freiherr von Below (20. září 190724. července 1983) byl německý důstojník šlechtického původu. Před i během druhé světové války sloužil u nacistických německých vzdušných sil (Luftwaffe). V roce 1937 se také stal osobním pobočníkem Adolfa Hitlera.

Mládí

Narodil se na statku v blízkosti města Anklam v provincii Pomořansko. Jeho otec Günther von Below (18681933) byl důstojníkem pruské armády. Nicolaus von Below si vzal 26. června 1937 Marii Kühne (* 12. září 1918 v Magdeburgu), dceru statkáře Stephana Kühne a Barbary Bennecke. Tento manželský pár měl spolu jednoho syna a tři dcery.

Služba

Nicolaus von Below sloužil jako osobní pobočník Adolfu Hitlerovi od roku 1937 do 1945, poté co ho Hermann Göring pověřil funkcí Hitlerova pobočníka v jeho 29 letech. Hitler obvykle nevěřil a neměl rád důstojníky se šlechtickým původem. To se potvrdilo zejména poté, co se otočil průběh války po prohrané bitvě u Stalingradu. Below byl jedním z několika důstojníků, kteří sloužili v těsné blízkosti Hitlera po mnoho let. V době mezi Vánoci (1944) a Novým rokem 1945 řekl svému pobočníkovi: „Vím, že válka je prohraná, převaha nepřítele je příliš velká." Za vše obviňoval své generály, zejména po neúspěšném atentátu v létě 1944. Poté dodal: „My se nikdy nevzdáme“; tato slova potvrzovala Hitlerovu nechuť zažít znovu další Versailleskou smlouvu, kterou odjakživa pohrdal.

Vůdcův stan

Vůdce cestoval hodně svým vlakem „Amerika“ (název byl odvozen od místa, kde bojoval za první světové války) a jeho pobočník Nicolaus von Below ho doprovázel na jeho cestách – když Německo zaútočilo na Sovětský svaz, tak nejčastěji mezi Berlínem a Vlčím doupětem. Hitler měl pro svůj štábní vlak Amerika speciální betonový tunel u obce Stępina v jižním Polsku, který mu měl umožnit řídit válečné operace z bezpečí vlaku.[1]

Below byl 12. dubna 1945 hostem Alberta Speera a poslechl si poslední vystoupení Berlínské filharmonie, předtím než hlavní město Třetí říše Berlín obsadila Rudá armáda. Po koncertu si poznamenal: „Ten koncert nás přenesl zpět do jiného světa“.

Dne 15. dubna 1945 se Eva Braunová přestěhovala do sousedního pokoje ve vůdcově bunkru, který se nacházel v berlínském podzemí. Hitlerův pobočník si udělal opět poznámku k osobě Evy Braunové: „Byla okouzlující a ochotná, do poslední chvíle na sobě nedala znát slabost“.

Když se dne 29. dubna 1945 Hitler a Braunová vzali, Hitlerův pobočník se stal neoficiálním či náhodným svědkem. Poté se vůdce zeptal, jestli smí opustit bunkr, dostal svolení a doporučení, aby šel za admirálem Dönitzem.

Po skončení války

Pobočník Below opustil vůdcův bunkr i Berlín 30. dubna 1945. Během letu na západ absolvoval několik mezipřistání, ukrýval se, až byl nakonec zatčen Brity 7. ledna 1946. Jako svědek se také účastnil norimberského procesu. Po denacifikaci a jeho propuštění z britského internačního tábora Adelheide v Delmenhorstu dne 14. května 1948 žil v severním Německu. Po skončení války se rozhodl pro sepsání pamětí. Spolu s Hitlerovou sekretářkou Traudl Junge je Below důležitým svědkem vůdcova života.

Nicolaus von Below vydal v roce 1980 své paměti pod názvem Als Hitlers Adjutant (anglicky pod názvem At Hitler's Side). Vyšly v několika vydáních, první vydání v roce 1980 mělo 446 stran, další vydání knihy bylo publikováno v roce 1999 a má 499 stran.

Těsně před svou smrtí v roce 1982 zpochybnil pravost údajných deníků Adolfa Hitlera. Zemřel 24. července 1983 v Detmoldu na území západního Německa v nedožitých 76 letech.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nicolaus von Below na anglické Wikipedii a Nicolaus von Below na německé Wikipedii.

  1. KONEČNÝ, Vratislav. Kde se skrýval přísně střežený Hitlerův vlak. cestování.idnes.cz [online]. 2008-12-08 [cit. 2014-03-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the German Empire.svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg
Flag for the National Defence Minister of Weimar Republic (1921–1933).
Flag of Germany 1933.svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
War Ensign of Germany (1921–1933).svg
War flag of Weimar Republic with iron cross (1921–1933).
Bundesarchiv Bild 183-1987-0519-501, Speer, Buhle, Hitler, Keitel bei Spaziergang.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-0519-501 / Hoffmann, Heinrich / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Führergeburtstag im Hauptquartier.

Rechts neben dem Führer Generalfeldmarschall Keitel, links neben dem Führer der Chef des Führungsstabes General Buhle und Reichsminister für Bewaffnung und Munition Albert Speer.

[herausgegeben zum] 20.4.42
Bundesarchiv Bild 183-R99057, "Wolfsschanze", Adolf Hitler mit Stab.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-R99057 / NeznámýUnknown / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Zentralbild

Faschistenführer Hitler mit seinem Stab im Hauptquartier Im Juni 1940 ließ sich Hitler mit seinem Gefolge, es ist anzunehmen, daß dieses Foto in der „Wolfsschanze“ (gebaut von 1940–1942) aufgenommen wurde, im Führerhauptquartier fotografieren. Soweit bekannt vlnr:

SA-Obergruppenführer Wilhelm Brückner,
OKH-Adjutant Major Engel,
Reichspressechef Dr. Otto Dietrich,
Hitlers Begleitarzt Dr. Karl Brandt,
Chef des OKW Generaloberst Wilhelm Keitel,
Luftwaffenadjutant Generalmajor [Karl] Bodenschatz,
Adolf Hitler,
Wehrmachtsadjutant Oberst Rudolf Schmundt,
SS-Adjutant SS-Gruppenführer Julius Schaub,
Chef des Wehrmachtsführungsamtes im OKW General Alfred Jodl,
Adjutant Himmler und Verbindungsmann zu Hitlers SS-Gruppenführer Karl Wolff,
Leiter der Parteikanzlei Reichsleiter Martin Bormann,
Hitlers Leibarzt Prof. Dr. [Theo] Morell,
Luftwaffenadjutant Hauptmann von Below,
Reichsbilderstatter der NSDAP Heinrich Hoffmann.
Die „Wolfsschanze“, ein von Hitler geprägter Name, lag in der Nähe der Stadt Ketrzyn, Wojewodschaft warmińsko-mazurskie (früher Rastenburg, Amtsbezirk Allenstein), Republik Polen.
Flag of Weimar Republic (war).svg
War flag of Weimar Republic with iron cross (1921–1933).
Nicolas von Below Bundesarchiv B 145 Bild-F051625-0295, Verleihung des EK an Hanna Reitsch durch Hitler (cropped).jpg
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F051625-0295 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
März 1941: Adolf Hitler verleiht Flugkapitän Hanna Reitsch das Eiserne Kreuz [2. Klasse]
Mitte: Hermann Göring
Bundesarchiv B 145 Bild-F051625-0295, Verleihung des EK an Hanna Reitsch durch Hitler.jpg
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F051625-0295 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
März 1941: Adolf Hitler verleiht Flugkapitän Hanna Reitsch das Eiserne Kreuz [2. Klasse]
Mitte: Hermann Göring
Balkenkreuz.svg
Insignia of the German Armed Forces in WWII.
Schron kolejowy Stepina.jpg
This is a photo of a monument in Poland identified in WLM database by the ID