Nicu Ceaușescu
Nicu Ceaușescu | |
---|---|
![]() Nicu Ceaușescu (1990) | |
První tajemník regionálního výboru Sibiu komunistické strany | |
Ve funkci: 17. října 1987 – 22. prosince 1989 | |
Předseda | Nicolae Ceaușescu |
Nástupce | úřad zrušen |
Ministr mládeže a první tajemník Unie komunistické mládeže | |
Ve funkci: 11. prosince 1982 – 17. října 1987 | |
Předseda vlády | Constantin Dăscălescu |
Předchůdce | Pantelimon Găvănescu |
Nástupce | Ioan Toma |
Člen Národního shromáždění | |
Ve funkci: 1981 – 1989 | |
Volební obvod | Buzău |
Stranická příslušnost | |
Členství | Komunistická strana Rumunska |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Složka | ![]() |
Doba služby | 1975–1976 |
Hodnost | ![]() |
Narození | 1. září 1951 Bukurešť, ![]() |
Úmrtí | 26. září 1996 (ve věku 45 let) Vídeň, ![]() |
Příčina úmrtí | jaterní cirhóza |
Místo pohřbení | hřbitov Ghencea |
Choť | Poliana Cristescuová (1983–1986) |
Partner(ka) | Nadia Comaneciová |
Rodiče | Nicolae Ceaușescu a Elena Ceaușescuová |
Příbuzní | Valentin Ceaușescu a Zoia Ceaușescuová (sourozenci) |
Alma mater | Bukurešťská univerzita |
Profese | politik |
Commons | Nicu Ceaușescu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nicu Ceaușescu (1. září 1951 Bukurešť – 26. září 1996 Vídeň) byl rumunský fyzik, komunistický politik a nejmladší potomek prezidenta Nicolaea Ceaușesca a jeho manželky Eleny Ceaușescuové. Byl blízkým spolupracovníkem politického režimu svého otce a považován za prezidentova domnělého dědice.
Život během komunistické éry

Podle Iona Mihaie Pacepy si Ceaușescu přál, aby se Nicu stal ministrem zahraničí, a proto pověřil dva vysoce postavené členy strany, Ștefana Andreie a Kornela Pacosteho (které považoval za vynikající komunistické intelektuály), aby se postarali o Nicovo vzdělání. Pacepa dále tvrdil, že na rozdíl od svých starších sourozenců neměl Nicu rád školu a údajně se mu posmívali, že nikdy nepřečetl žádnou knihu.[1]
Vystudoval Liceul č. 24 (nyní Gymnázium Jeana Monneta) a následně studoval fyziku na Bukurešťské univerzitě. Během studií se angažoval v unii komunistické mládeže, stal se jejím prvním tajemníkem a poté ministrem, v roce 1982 byl zvolen do ústředního výboru Komunistické strany Rumunska.[2]

Ștefan Andrei, Ion Traian Ștefănescu a Cornell Pacoste jej vedli jako politického praktikanta. Koncem 80. let se stal členem výkonného výboru rumunské komunistické strany a v roce 1987 jejím lídrem za župu Sibiu, rodiči byl připravován jako nástupce.[2]
Postkomunistický život a odkaz
Od střední školy se těšil pověsti těžkého alkoholika. Podle tvrzení Iona Mihaie Pacepy, který v roce 1978 uprchl do Spojených států, Nicu pohoršoval Bukurešť svými prohřešky, jako je znásilňování a autonehody.[zdroj?] Otec se údajně o Nicových problémech s alkoholem doslechl, ale jeho řešení bylo stejné jako u všech problémů v Rumunsku: „pracovat více“.[1] Dále údajně prohrál velké částky peněz v hazardních hrách po celém světě.[2][3] Latif Yahia (bývalý dvojník Udaje Husajna, syna iráckého prezidenta Saddáma Husajna) tvrdil, že Nicu byl dobrým přítelem Udaje a oba se pravidelně navštěvovali ve Švýcarsku a Monaku.[4]
V dokumentu Videograms of a Revolution je Nicu zachycen jako vězeň vystavený ve státní televizi – dne 22. prosince 1989 byl zatčen na základě obvinění z držení dětí jako rukojmích a dalších zločinů.[zdroj?] V roce 1990 byl znovu zatčen, a to za zneužívání státních prostředků za otcova režimu a odsouzen ke 20 letům vězení.[zdroj?] Z vězení byl propuštěn v listopadu 1992 kvůli cirhóze jater, na kterou o čtyři roky později zemřel ve věku 45 let ve vídeňské nemocnici.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicu Ceaușescu na anglické Wikipedii.
- ↑ a b PACEPA MIHAI, Ion. Red Horizons: The True Story of Nicolae and Elena Ceaușescus' Crimes, Lifestyle, and Corruption. [s.l.]: Publishing, Inc, 1990. Dostupné online. ISBN 0-89526-746-2. S. 62–63.
- ↑ a b c TISMĂNEANU, Vladimir. Stalinism pentru eternitate. Jasy: Polirom, 2005. ISBN 973-681-899-3. S. 295.
- ↑ a b "Nicu Ceaușescu, 45, Flamboyant Son of Romanian Dictator". The New York Times, 27. září 1996; p. B8
- ↑ YAḤYÁ, Laṭīf. I was Saddam's son. [s.l.]: New York : Arcade Pub. ; [Boston, Mass.] : Distributed by Little, Brown and Co. 330 s. Dostupné online. ISBN 978-1-55970-373-4.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicu Ceaușescu na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Stema Statului Major al Fortelor Aeriene
Flag of Romania (28 March 1948 - 24 September 1952)

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Nicu Ceaușescu
Autor: Ion Chibzii from Chisinau, Moldova., Licence: CC BY-SA 2.0
"Comrade Nicolae and Elena Ceausescu, at the Chisinau airport - 2" (on 2 August 1976 - the celebration of the 36th Anniversary of the Moldavian SSR).
Procesul de la Tribunalul Militar Bucuresti. Nicu Ceaușescu
Autor: Skjoldbro, Licence: CC BY-SA 4.0
Rank insignia of Locotenent for the Romanian Air Force