Nidwalden

Kanton Nidwalden Kanton Nidwalden
(c) pj soans, CC BY-SA 3.0
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Stans
Souřadnice	46°57′ s. š., 8°24′ v. d.
Rozloha	275,85 km²
Nejvyšší bod	Rotstöckli (2901 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	53120 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	44 420 (31.12.2022)
Hustota zalidnění	161 obyv./km²
Jazyk	němčina
Správa regionu
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Nadřazený celek	Švýcarsko
Druh celku	kanton
Vznik	1291
Vláda	Regierungsrat (7 členů)
Parlament	Landrat (60 členů)
Podřízené celky	11 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	CH-NW
NUTS	CH065
Označení vozidel	NW
Oficiální web	www.nw.ch
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nidwalden (francouzsky Nidwald, italsky Nidvaldo, rétorománsky Sutsilvania) je jedním z 26 kantonů Švýcarské konfederace, nacházející se v centrálním Švýcarsku. Spolu s kantonem Obwalden tvoří Unterwalden, jeden ze tří zakládajících členů Staré konfederace z roku 1291, z čehož pochází starší název Unterwalden nid dem Wald. Hlavním a zároveň největším městem je Stans.

Znak

Podoba znaku kantonu je definována takto: „V červené barvě stříbrný (bílý) dvojitý klíč.“^[1]

Klíč je symbolem svatého Petra, patrona kostela ve Stansu. Jeho podoba v podobě dvojitého klíče byla zvolena proto, aby se odlišila od znaku Obwaldenu, který původně používal znak rozdělený červenou a stříbrnou barvou obdobně jako prapor, ale poté navíc používal jednoduchý klíč.^[1]

Geografie

Nejvyšším bodem kantonu je Rotstöckli s 2901 m n. m., který ortograficky patří k Urnským Alpám. Největší část kantonu však patří do oblasti zvané Unterwaldner Voralpen, spadající pod Švýcarské středohoří. Nejnižší bod, 434 m n. m., je hladina Lucernského jezera.

Nidwalden se nachází v centru Švýcarska. Na severu je tento vnitrozemský kanton ohraničen Lucernským jezerem, ve všech ostatních směrech se táhnou horská pásma. Sousedními kantony jsou Bern, Lucern, Schwyz, Obwalden a Uri. Kanton se skládá z jedenácti politických obcí.

Historie

Kolem roku 1291 založily Unterwalden (Nidwalden a Obwalden) spolu s Uri a Schwyzem konfederaci.^[2] V té době to ještě nebyl stát, ale kolem 14. a 15. století vznikly první formy státu. Jednalo se o rané formy zemských sněmů (tzv. Landsgemeinde) a soudů. Ve 14. a 15. století se zástupci Nidwaldenu setkávali se zástupci Obwaldenu, aby projednali důležité záležitosti, ale oba polokantony nikdy netvořily jeden celek. Obwalden se například neúčastnil připojení území Bellinzona, Riviera a Blenio, která jsou nyní součástí kantonu Ticino.^[2]

Kolem roku 1500 odešlo mnoho obyvatel Nidwaldenu do cizích služeb jako žoldnéři. Někteří z nich později emigrovali natrvalo, mnozí do Alsaska. Poté, co Nidwalden odmítl helvétskou ústavu (myšlenky francouzské revoluce nebyly na venkově v Nidwaldenu příliš populární), vtrhla 9. září 1798 do Nidwaldenu francouzská vojska. Během těchto dnů teroru bylo v Nidwaldenu způsobeno mnoho škod a nejméně 400 lidí přišlo o život. Po Napoleonově porážce v roce 1814 byla řada změn zrušena. Teprve v roce 1877 zavedl Nidwalden novou ústavu. Landsgemeinde bylo v kantonu Nidwalden zrušeno v roce 1997.^[2]

Obyvatelstvo

Obyvatelé kantonu se nazývají Nidwaldener. K 31. prosinci 2021 žilo v kantonu Nidwalden 43 894 obyvatel.^[3] Hustota zalidnění 159 obyvatel na km² je pod švýcarským průměrem (212 obyvatel na km²). Podíl cizinců (registrovaných obyvatel bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2019 14,8 %, zatímco v celé zemi bylo registrováno 25,3 % cizinců.^[4] K 30. červnu 2021 činila míra nezaměstnanosti 1,2 %, na federální úrovni pak 2,8 %.^[5]

Jazyky

Úředním jazykem v kantonu Nidwalden je němčina. V roce 2019 uvedlo 90,6 % obyvatel němčinu nebo švýcarskou němčinu jako svůj hlavní jazyk.^[6]

Nářečí Nidwaldenu patří mezi do skupiny alemanských nářečí. Vzhledem k tomu, že dolní části kantonu jsou dnes ve spádové oblasti Lucernu, jsou tradiční místní dialekty pod tlakem dialektů tzv. lucernské němčiny.^[7]

Náboženství

Kanton Nidwalden je většinově katolický kanton. Při celkovém počtu 43 223 obyvatel bylo v roce 2018 28 363 obyvatel (65,6 %) římskokatolického vyznání a 4 336 obyvatel (10,0 %) evangelického reformovaného vyznání.^[6][8] Katolické farnosti patří do diecéze Chur, reformované do evangelické reformované církve v Nidwaldenu.

Kromě dvou národních církví (římskokatolické a evangelické reformované) nejsou od sčítání lidu v roce 2000 k dispozici žádné údaje o náboženské příslušnosti všech obyvatel kantonu. Spolkový statistický úřad BFS však provádí výběrová šetření, v nichž jsou zaznamenána i další náboženská společenství v kantonu Nidwalden. Ve výběrovém šetření z roku 2017 přibližně čtvrtina respondentů starších 15 let v kantonu Nidwalden uvedla, že se nehlásí k žádné národní církvi.

Politika

Na rozdíl od staré spolkové ústavy, která uváděla Nidwalden jako polokanton, uvádí spolková ústava z 18. dubna 1999 Nidwalden jako samostatný kanton (plnohodnotný kanton). Platí totiž zásada právní rovnosti kantonů. Zásada rovnosti má však dvě omezení: kantony Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Obwalden a Nidwalden mají pouze poloviční váhu při zastoupení ve Státní radě a při určování většiny kantonů v povinném referendu. Pouze jeden zástupce místo obvyklých dvou je pozůstatek po někdejším statutu polokantonu.

Ústava kantonu Nidwalden (do roku 2010: Ústava kantonu Unterwalden nid dem Wald) byla přijata v roce 1965 a od té doby byla několikrát novelizována.^[9]

Přímá demokracie

Přijetí a změna ústavy, dále pak přijetí a změna zákonů, pokud dojde k „protipohybu“ ze strany „aktivního občanstva“, a rozhodnutí o výdajích na jednorázové výdaje vyšší než 5 milionů CHF nebo na každoročně se opakující výdaje vyšší než 500 000 CHF podléhají povinnému referendu.

Ostatní legislativní akty a jejich změny, mezikantonální smlouvy, rozhodnutí o výdajích na jednorázové výdaje vyšší než 250 000 CHF nebo každoročně se opakující výdaje vyšší než 50 000 CHF, jakož i stanovení daňové sazby, podléhají lidovému hlasování, pokud o to požádá 250 aktivních občanů nebo o tom rozhodne zemská rada (fakultativní referendum).

Aktivní občané mohou sami navrhovat změny ústavy a zákonů, pokud 250 aktivních občanů podpoří příslušný návrh. Částečná revize ústavy vyžaduje podporu 500 aktivních občanů a úplná revize ústavy vyžaduje podporu 1000 aktivních občanů (lidová iniciativa).

Tradiční zemské sněmy všech obyvatel s volebním právem, tzv. Landsgemeinde, a s nimi i povinné zákonodárné referendum, byly zrušeny v roce 1996.

Parlament

Zákonodárným orgánem je kantonální parlament známý jako Landrat (Zemská rada). Zemská rada má 60 křesel a její členové jsou voleni poměrným zastoupením na čtyřleté volební období. Od roku 2014 se mandáty přidělují podle systému dvojproporčního poměrného zastoupení.

Vláda

Výkonným orgánem (exekutivou) je vládní rada (Regierungsrat) a skládá se ze sedmi osob. Vládní rada je volena většinou hlasů na čtyři roky. Předseda orgánu se nazývá Landammann, místopředseda Landesstatthalter. Oba jsou voleni na jeden rok.

Soudnictví

Občanskoprávní a trestní soudní pravomoc vykonává v první instanci kantonální soud a ve druhé instanci vyšší soud. Ve většině občanskoprávních věcí předchází řízení před soudem pokus o smír před kantonálním smírčím orgánem. Ústavní soud je nejvyšším soudem v kantonu.

Soudní pravomoc ve správních sporech a sporech týkajících se sociálního zabezpečení vykonává správní soud.

Správní členění

Kanton Nidwalden je členěn do jedenácti politických obcí. Všechny obce jsou uvedeny v této tabulce (počet obyvatel aktuální k 31.12.2021):^[10]

Kanton Nidwalden není rozdělen na okresy. Spolkový statistický úřad BFS však uvádí celý kanton jako jeden okres pod číslem BFS-ID 0700.

Hospodářství

V roce 2018 činil v Nidwaldenu hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele 73 729 švýcarských franků.^[6]

I ve 20. století dominovalo v kantonu Nidwalden zemědělství, dobytek a sýr se exportovaly především do severní Itálie. Od poloviny 19. století se rozšiřovaly a postupně své postavení upevňovaly obchod, průmysl a turistický ruch. V dnešní době je tu řada malých a několik významných podniků střední velikosti. Významným zaměstnavatelem je výrobce letadel Pilatus Aircraft, najdeme zde řadu strojních a stavebních firem či firmy zabývající se optikou, elektronikou či výrobou lékařských přístrojů.

Značný význam pro region mají tradiční zemědělské podniky, které se soustředí zejména na pěstování dobytka a výrobu mléčných produktů. Řada z nich jsou dosud rodinné firmy. V roce 2020 bylo 21,8 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky 81 zemědělskými podniky.^[11]

Vzhledem ke geografickému umístění je pro kanton významný značný turistický ruch. Jezera i hory přitahují velké množství turistů v letní i zimní sezóně. Obce na břehu jezera nabízejí širokou škálu vodních sportů a podhůří Alp je dobře dostupné horskými železnicemi. Nejvýznamnější turistické oblasti jsou Klewenalp, Stanserhorn, ledovec Titlis, Bannalp a Bürgenstock.

Doprava

Nidwaldenem prochází dálnice A2. V Hergiswilu na severozápadě odbočuje dálnice A8 směrem na Brünig. Silniční trasy Lucern–Engelberg, Lucern – Sarnen – Brünig – Interlaken, Stans–Seelisberg a Stans – Kerns – Sarnen jsou nejdůležitějšími hlavními trasami pro regionální silniční dopravu. V roce 2021 byla míra automobilizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) 636.^[12]

Kanton je rovněž dobře dostupný veřejnou dopravou, zejména železniční tratí Luzern-Stans-Engelberg-Bahn společnosti Zentralbahn. Ta odbočuje v Hergiswilu na severozápad z tratě Brünigbahn, která rovněž patří k Zentralbahn. Do různých obcí lze ze Stansu dojet poštovním autobusem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kanton Nidwalden na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nidwalden na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky