Niels Dánský

Niels Dánský
král Dánska
Mince Nielse Dánského
Doba vlády	1104–1134
Narození	asi 1065
Úmrtí	25. červen 1134
Předchůdce	Erik I. Dánský
Nástupce	Erik II. Dánský
Manželky	Markéta Fredkulla Ulvhild Håkansdotter
Potomci	Magnus Nilsson
Otec	Sven II. Dánský
Matka	neznámá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niels Dánský (asi 1065 – 25. června 1134) byl králem Dánska v letech 1104 až 1134. Zřejmě byl nejmladším synem Svena II. Aktivně podporoval kanonizaci Knuta IV. a jeho vládu podporovalo duchovenstvo.

Niels se narodil okolo roku 1065,^[1] jako syn krále Svena II. Estridsona a jeho konkubíny. Čtyři z jeho bratrů před ním seděli na dánském trůně. Poprvé je zmiňován v roce 1086, kdy byl poslán jako rukojmí do Flander výměnou za svého bratra Olafa.^[2] Když v červenci 1103 zemřel jeho bratr Erik I., Niels byl posledním z bratrů, který byl naživu, a byl následujícího roku zvolen králem.^[3] V roce 1105 se oženil s Markétou, dcerou švédského krále Inge I., která zřejmě měla na jeho vládu značný vliv.^[2]

Niels po většinu doby nemusel řešit vnitřní problémy země. Soudobý Chronicon Roskildense ho popisuje jako mírného a vstřícného, ale nekompetentního vladaře.^[1] Členy rodiny jmenoval jarly, včetně svých synovců Erika a Knuta.^[1] Podporoval proces kanonizace svého bratra Knuta IV. – věnoval dary duchovenstvu v Odense. Chtěl zvětšit moc monarchie díky pomoci církve.

V roce 1125 se Nielsův syn Magnus Nilsson stal švédským králem.^[4] Jeho manželka Markéta zemřela v roce 1128 nebo 1129,^[1] o rok později Magnus přišel o svůj vliv ve Švédsku.^[4]

Po 26 letech vnitřního míru vznikl spor mezi Magnusem a jeho bratrancem Knutem Lavardem. Knut byl šlesvickým vévodu a bylo s ním počítáno jako s potenciálním Nielsovým nástupcem.^[2] 7. ledna 1131 byl Knut zabit, pravděpodobně Magnusem. Niels ho sice odsoudil, ale nakonec mu projevil podporu. Rozpoutala se občanská válka mezi Nielsem a podporovateli budoucího Erika II. Niels měl podporu církve^[3] a zajistil si podporu římské říše, když souhlasil s podřízením arcidiecéze v Lundu hambursko-brémské arcidiecézi. Arcibiskup Asser z Lundu se tak přidal na stranu Erika.

Niels a Magnus se vylodili u Foteviku v červnu 1134, 4. června se strhla bitva, kterou nakonec s pomocí německých žoldáků vyhrál Erik.^[5] Niels unikl, ale Magnus byl zabit.^[2] Niels se vydal k císaři Lotharovi III., ale nedostal se přes město Schleswig ve Šlesvicku. 25. června 1134 i přes varování vstoupil do tohoto města^[2], byl pozdraven duchovenstvem, ale měšťané se obrátili proti němu. Niels i jeho předvoj byli zabiti, než mohli dojet do královského paláce.^[2] S Nielsem skončila šedesátiletá vláda synů Svena II.

Nielsovou první ženou byla švédská princezna Markéta Fredkulla. PO její smrti v roce 1128 nebo 1129,^[1] se oženil s Ulvhild Håkansdotter, dřívější manželkou švédského krále Inge II. a potřetí provdanou za dalšího švédského krále, Sverkera I. S Markétou měl dvě děti:

1. Inge Nielsen, zemřel v dětství;^[2]
2. Magnus Nilsson.

Měl také nemanželskou dceru Ingerd.^[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niels, King of Denmark na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Niels Dánský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Erik I. Dánský

Dánský král 1104–1134

Nástupce: Erik II. Dánský