Nihošovice (zámek)

Nihošovice
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba14. století
Přestavba1670–1675
Další majiteléŘepičtí ze Sudoměře
Věžníkové z Věžník
Poloha
AdresaČeskoČesko Česko
Souřadnice
Nihošovice
Nihošovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky37328/3-4274 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Nihošovice je bývalá tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obciokrese Strakonice. Tvrz vznikla ve druhé polovině 14. století a postupně byla upravena v renesančním a barokním slohu, nicméně dochovaná podoba je výsledkem úprav z 20. století. Areál zámku a zahrad je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Předchůdcem nihošovického zámku bývala od konce 14. století gotická tvrz.[2] Ve druhé polovině 14. století zde žil Mikuláš Kosoř z Nihošovic připomínaný od roku 1348.[3] August Sedláček rozlišil Mikuláše Kosoře staršího a mladšího,[3] ale podle Karla Třísky nelze rozhodnout zda jde o jednu nebo dvě osoby.[4] Sedláčkův mladší Mikuláš Kosoř zastával úřad purkrabího na Helfenburku a ručil za Jindřicha z Rožmberka při dojednávání smíru s králem Václavem IV.[4] Z roku pocházejí zmínky o jeho dcerách Muce a Elišce. Roku 1457 vesnice patřila Václavu Vlaškovi z Miloňovic, jehož nástupcem byl roku 1468 uváděný Bušek Buzický z Buzic.[3] Někdy okolo roku 1468 byla tvrz pobořena.[2]

První písemná zmínka o tvrzi s dvorem pochází až z roku 1518.[4] Na počátku 16. století Nihošovice spravoval Matěj z Třebska, poručník sester Anny a Lidmily z Třebska. Dalším známým držitelem se stal Adam Řepický ze Sudoměře, který v závěti z roku 1563 statek odkázal Arnoštu mladšímu Vitanovskému z Vlčkovic. Arnošt statek rozšířil o Hvožďany.[3] Podle Karla Třísky se zúčastnil stavovského povstání, ale August Sedláček uvádí, že v té době Nihošovice patřily jeho synu nebo vnukovi Ctiborovi. Nihošovický statek byl každopádně roku 1623 (1626[3]) konfiskační komisí odsouzen k manství, ale Ctiborův syn Jindřich Vilém Vitanovský dosáhl v roce 1646 jeho propuštění z manského závazku. Roku 1670 Nihošovice od Jindřicha Viléma koupil Albrecht Chřepický z Modliškovic.[4]

Svůj půdorys zámecká budova získala nejspíše už během renesanční přestavby, ale dochovaná podoba budovy je až výsledkem rozšíření let 1670–1675.[2] Po Albertu Chřepickém statek v roce 1696 převzal syn Jan Ferdinand Chřepický a o dva roky později Nihošovice s tvrzí, dvorem a pivovarem prodal Bernardu Věžníkovi z Věžník. Posledním majitelem se stala svatovítská kapitula, jejíž správa Nihošovice připojila k Volyni.[4]

Stavební podoba

Jednopatrový zámek má obdélný půdorys, ze kterého na východní straně vystupuje pětiboké kněžiště bývalé kaple svaté Máří Magdaleny.[4] Budova byla postavena v těsném sousedství bývalé tvrze a stavebník využil její starší a silnější zdi na nádvorní straně v místech, kde na severozápadě vystupuje nevýrazný rizalit. Stará tvrz byla někdy poté (nejpozději roku 1837) stržena. V přízemí budovy se nachází prostory zaklenuté barokními klenbami, ale jiné místnosti a pokoje v patře mají ploché stropy. Hlavní budova má sedlovou střechu, zvalbenou na východní i západní straně. Jediným ozdobným prvkem je vstupní portál.[2] Ve 20. století bylo v prostorách kaple zřízeno kino a v prvním patře byty.[4]

K památkově chráněnému areálu patří také sklepy bývalé tvrze, přední a zadní zahrada a ohradní zeď s bránami. Památkově cenné jsou zejména stavební konstrukce a truhlářské prvky v interiéru budovy a sklepy středověké tvrze. Na přiléhajících hospodářských budovách se dochovaly fragmenty sgrafit. Západní brána do zahrady je nejspíše renesančního stáří a byla poškozena necitlivými novodobými zásahy.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-21]. Identifikátor záznamu 149240 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  3. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Volyně, s. 275. 
  4. a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Nihošovice – zámek, s. 136. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Nihošovice, zámeček.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: