Nikájské císařství
Římská říše Βασιλεία Ῥωμαίων (el) Basileía Rhōmaíōn (el)
| |||||||
geografie
| |||||||
obyvatelstvo | |||||||
národnostní složení: | |||||||
středověká řečtina | |||||||
státní útvar | |||||||
státní útvary a území | |||||||
|
Nikájské císařství, oficiálně Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn) byl nástupnický stát existující v letech 1204–1261 na západě Malé Asie a exilové císařství Byzantské (Římské) říše v Nikáji, kam přesídlil císařský dvůr z Konstantinopole po čtvrté křížové výpravě, která město dobyla.
Pojmenování a ideologie helénismu
Římská říše připravená o své hlavní město (Nikájské císařství) byla současníky někdy označována jako „Hellas“ či „Hellenikon“. Jako „novou Helladu“ ji označil císař Theodoros II. a výraz „Říše Řeků“ (řecky Βασιλεία των Γραικών, Basileía ton Graikon) užíval patriarcha Germanos II. ve své oficiální korespondenci. Do Nikáje se z Byzance stáhlo řecké obyvatelstvo včetně konstantinopolského dvora, ale již předtím byla obývána převážně Řeky. To přimělo příslušníky byzantské elity včetně Theodora Laskarise pohlížet na říši s novým hlavním městem jinak. Theodoros setřel zbývající rozdíly mezi Římany (Romáji) a Řeky tím, že je sjednotil pod novým termínem Helénové.
Historie
Císařství vzniklo poté, co byla Konstantinopol, hlavní město byzantské říše, a s ní i většina evropského území Byzance dobyta v roce 1204 čtvrtou křížovou výpravou. Hlavním městem byla Nikaia, důležité město v Anatolii nedaleko Marmarského moře. Území říše představovalo většinu toho, co Byzanci po 4. křížové výpravě zbylo – evropské území si mezi sebou rozdělili křižáci a většina ostrovů připadla Benátkám, které se na křížové výpravě podílely a které získáním tohoto území získaly velkou moc. Území kolem pobřeží Černého moře se odtrhlo jako Trapezuntské císařství a na západě Řecka se zformoval Epeirský despotát, takže Nikaii zbylo jen území západní Anatolie. Nikaiští císařové toužili obnovit Byzanc a v roce 1261 skutečně císař Michael VIII. Palaiologos z dynastie Palaiologů dobyl nazpět Konstantinopol. Dřívější největší a nejbohatší město Středomoří však bylo nenávratně poškozeno křižáckým rabováním a z velké části vysídleno, kvůli předchozímu exodu Řeků znechucených křižáckou nadvládou, kterou byla byzantská společnost morálně zdevastována. Byzantská říše, která předtím po několik staletí odrážela útoky svých asijských sousedů, byla strašlivě zmrzačena a byla už jen stínem své dřívější moci, slávy a bohatství. Další císařové z rodu Palaiologů neměli prostředky pro obnovu říše a ta tak postupně ztrácela své území ve prospěch Turků, až byla definitivně zničena v roce 1453.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikájské císařství na Wikimedia Commons
Císaři
Laskaridové
- Theodoros I. Laskaris (1204–1222)
- Jan III. Dukas Vatatzés (1222–1254)
- Theodoros II. Laskaris (1254–1258)
- Jan IV. Dukas Laskaris (1258–1261)
Palailogovci
- Michael VIII. Palaiologos (spoluvládce 1259–1261)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
This image represents an early form of the byzantine tetragrammatic cross or the symbol preceding it, depicted in traditional colors golden on a red background. According to the historian A. Babuin, the images of flags with crosses quartered with golden discs survive from the 10th century, and a depiction of a flag almost identical to the Palaiologan design is known from the early 13th century. This image can be considered a possible reconstruction and can be used in some articles and templates as a flag or symbol of the Byzantine Empire, but beware, this image is highly speculative abd should avoid its use in infoboxes and articles, where it could be presented as a historical state insignia.
Autor: LatinEmpire, Licence: CC BY-SA 3.0
Dělení byzantské říše po čtvrté křížové výpravě
Autor: QuartierLatin1968, Licence: CC BY-SA 3.0
The Lefke Gate in Iznik, along the western ramparts of the city.
Coat of arms of Greece since 7 June 1975.
Autor: Cplakidas, Licence: CC BY-SA 3.0
The Byzantine imperial ensign (βασιλικόν φλάμουλον), as depicted in the 14th-century Castilian Book of All Kingdoms, and described in the Treatise on Offices by the mid 14th-century Byzantine writer Pseudo-Kodinos as being hoisted on imperial naval vessels. It features the tetragrammic cross with the four "B"s that is attested in contemporary portolans, on coins and reliefs.