Nikki Yanofsky

Nikki Yanofsky
Nikki Yanofsky při autogramiádě v Seattlu, září 2008
Základní informace
Rodné jménoNikki Yanofsky
Narození8. února 1994 (28 let)
Montréal, provincie Québec
KanadaKanada Kanada
Žánryjazz, pop, soul
Aktivní roky2006–
VydavateléA440 Entertainment
Universal Canada
Decca
OceněníKanadský chodník slávy (2010)
WebNikkiYanofsky.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicole „Nikki“ Yanofsky (* 8. února 1994 Montréal) je kanadská jazz-popová písničkářka, která nazpívala oficiální propagační skladbu „I Believe“ pro Zimní olympiádu 2010 ve Vancouveru a Letní olympiádu 2012 v Londýně.

V angličtině a francouzštině přednesla kanadskou hymnu „O Canada“ na zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her 2010. Účinkovala také na závěrečném ceremoniálu a zahájení Zimní paralympiády 2010.

Nahrávací činnost

Šlágr „Airmail Special“ od Elly Fitzgeraldové nazpívala pro vydavatelství Verve Records, u něhož vyšlo v červnu 2007 na tributovém albu We All Love Ella: Celebrating the First Lady of Song. Produkci zajišťoval Tommy LiPuma. Tím se k danému datu stala nejmladším interpretem, jenž pracoval pro label Verve.[1] Pro společnost Walt Disney Pictures v angličtině a francouzštině nahrála singl „Gotta Go My Own Way“, který se objevil ve filmu Muzikál ze střední 2. Následně spolupracovala s Herbiem Hancockem a will.i.amem (z kapely The Black Eyed Peas) na crossoverové verzi swingového hitu „Stompin' at the Savoy“. Píseň vyšla v audioknize Kareema Abdula Jabbara pojmenované On the Shoulders of Giants (Na ramenou obrů).[2]

Podpis na zeď stanice KPLU-FM v Tacomě, říjen 2010

V září 2008 vydala první dlouhohrající album s koncertním záznamem na nosičích CD a DVD nazvané Ella... Of Thee I Swing. Produkci zajistilo vydavatelství A440 Entertainment a distribuci v Kanadě a Japonsku zprostředkovala společnost Universal Music. Výkon na desce znamenal dvě nominace na kanadské hudební ceny Juno Award 2009 v kategoriích Nový umělec roku a Vokální jazzové album roku. Na Nezávislých kanadských hudebních cenách 2009 se stala vítězkou kategorie „oblíbený jazzový umělec“.[3]

Skladatelé Stephan Moccio a Alan Frew ji vybrali, aby nazpívala skladbu „I Believe“ pro Zimní olympiádu 2010 ve Vancouveru. Na konci února 2010 singl vystoupal na vrchol kanadské hitparády Canadian Hot 100 a v dubnu dosáhl na čtyřplatinové certifikace u digitálního stažení. Stala se tak prvním kanadským zpěvákem na čele tohoto žebříčku od roku 2007, kdy první místo patřilo písni „Girlfriend“ umělkyně Avril Lavigne.[4]

Debutové studiové albem neslo název Nikki.[1] Obsahovalo také původní skladby, na nichž se podílela s Jessem Harrisem, Ronem Sexsmithem a Feist. Vyšlo v dubnu 2010 u vydavatelství Decca Records a zpěvačka jej doprovodila celosvětovým turné. Deska získala nominaci na Juno Award pro nejlepší vokální jazzové album roku. V rámci cen WAVE Smooth Jazz Award zvítězila v kategorii zpěvačka roku.

Na počátku roku 2013 podepsala smlouvu se společností Quincy Jones Productions, na zajištění její celosvětové produkce.

Koncertní činnost

Na vídeňském koncertu Jazz Fest Wien v červenci 2010

Profesionální pěveckou dráhu zahájila v roce 2006 na montréalském mezinárodním jazzovém festivalu.[1] Jako dvanáctiletá se tak stala nejmladším interpretem s vlastním programem v historii této události. Následně se na festival každoročně vracela, při 30. výročí roku 2009 se speciálním venkovním koncertem, a v roce 2011 za doprovodu Metropolitního orchestru.

Na kanadských pódiích vystupovala také na jazzových koncertech v Torontu (Luminato a Downtown), Ottawě (Jazz a Blues), Vancouveru, Victorii, Québecu, Edmontonu, Saskatoonu či Frederictonu. Na mezinárodní scéně se objevila mimo jiné na jamajském jazzovém a bluesovém festivalu, evropských událostech, jakými byly North Sea Jazz Festival a Montreux Jazz Festival, či tokijském mezinárodním jazzovém festivalu Ginza.

V den čtrnáctých narozenin, 8. února 2008, odstartovala v Carnegie Hall turné se skladatelem a producentem Marvinem Hamlischem. Během listopadu téhož roku zažila debut s orchestrem, když ji doprovodil edmontonský symfonický orchestr. Následovala vystoupení s vancouverskými a calgarskými filharmoniky.

Na udílení ceny hudební osobnosti roku – MusiCares Person of the Year 2011, kterou převzala Barbra Streisandová, zazpívala skladbu „On A Clear Day You Can See Forever“ za Hancockova klavírního doprovodu.

Na velké scéně casina MGM Grand Las Vegas vystoupila 13. dubna 2013 po boku Stevieho Wondera, když společně přednesli píseň „Let The Good Times Roll“. Hvězdný galavečer byl věnován oslavě 80. narozenin Quincyho Jonese a sira Michaela Cainea. Veškerý zisk směřoval do centra Loua Ruva pro zdraví mozku při clevelandské klinice.

Koncertní turné nazvané Little Secret Tour odstartovala 21. června 2013. Propagovala v něm nadcházející druhé studiové album, vydané v květnu 2014 pod titulem Little Secret.[5]

Soukromý život

Narodila se roku 1994 v Montréalu do židovské rodiny,[6][7] matce Elysse (za svobodna Rosenthalové) a otci Richardu Yanofským.[6][8] Vystudovala základní a střední školu svatého Jiří v Montréalu (St. George's School of Montreal).[7]

Vydané nahrávky

Diskografie

Alba

Rokalbumnejvyšší pozice v hitparádáchcertifikace
(míra prodejnosti)
CANCAN
Jazz		CAN
Pop		BEL
[9]		FRA
[10]		USAUSA
Heat		USA
Jazz
2008Ella...Of Thee I Swing
  • Vydáno: 23. září 2008
  • Vydavatelství: A440
  • Formát: CD, digitální stažení
—8.——————
2010Nikki
  • Vydáno:
    CA: 20. dubna 2010
    USA: 4. května 2010
    UK: 8. května 2011[11]
  • Vydavatelství: A440/Decca
  • Formát: CD, digitální stažení
51[12]9.—29.105.1.3.
2014Little Secret
  • Vydáno: 6. května 2014
  • Vydavatelství: A440/Decca
  • Formát: CD, digitální stažen
3.——139.28.———
"—" nahrávka v hitparádě nestartovala či se v ní neumístila

Singly

Roksinglnejvyšší pozice v hitparádáchalbum
CANCAN
Jazz		FRA
[10]		JPNUSA
Jazz
2010„I Believe“1.————Nikki
„I Got Rhythm“————97.[14]
„For Another Day“———13.—
„Cool My Heels“—1[15]———
2014„Something New“——96.——Little Secret
„Necessary Evil“57.————
"—" nahrávka v hitparádě nestartovala či se v ní neumístila

Video alba

DVD

RokDVDcertifikace
(míra prodejnosti)
2010Live in Montreal
  • Vydáno: 1. června 2010
  • Vydavatelství: A440/Decca
  • Formát: DVD

Ocenění

Rokcenakategorievýsledek
2009Juno Awardnový umělec rokunominace
vokální jazzové album roku: Ella... of Thee I Swingnominace
Kanadské nezávislé hudební ceny
(Canadian Independent Music Awards)		oblíbený jazzový umělec či skupinavítězství
2010Félixova cena
(Félix Award)		album roku v angličtině: Nikkinominace
nejslavnější quebecký umělec mimo Quebecnominace
Kanadský chodník slávyCena Allana Slaightavítězství
2011Juno Awardvokální jazzové album roku: Nikkinominace
Kanadské rozhlasové hudební ceny
(Canadian Radio Music Awards)		píseň roku v žánru adult contemporary za „I Believe“nominace
WAVE Smooth Jazz Awardszpěvačka rokuvítězství
album roku: Nikkinominace
píseň roku za „Try, Try, Try“nominace

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikki Yanofsky na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c CHISLING, Matthew. Nikki Yanofsky: Biography [online]. allmusic [cit. 2010-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Nikki Yanofsky [online]. nikkionline.ca [cit. 2010-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Artist: Nikki Yanofsky [online]. indies.ca - Independent Music Awards [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Canadian Recording Industry Association (CRIA): Gold & Platinum – April 2010 [online]. Cria.ca [cit. 2010-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-08. (anglicky) 
  5. ↑ [1]
  6. ↑ a b Yanofsky making inroads into U.S. market [online]. March 28, 2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-28. (anglicky) 
  7. ↑ a b Olympics: Nikki Yanofsky inspires hometown pride [online]. The Montreal Gazette, April 14, 2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-06. (anglicky) 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.cyberpresse.ca [online]. [cit. 2014-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-18. 
  9. ↑ Ultratop.be/fr/ Nikki+Yanofsky discography
  10. ↑ a b Lescharts.com Nikki+Yanofsky discography
  11. ↑ CULSHAW, Peter. Nikki Yanofsky: a lifetime of jazz to come. The Daily Telegraph. London: February 18, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Nikki Yanofsky Shines On PBS, 'nikki Yanofsky: Live In Montreal' Dvd Out June 1, 2010 @ Top40-Charts.com – Songs from 49 Top 20 & Top 40 Music Charts from 30 Countries [online]. Top40-charts.com [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Canadian Recording Industry Association (CRIA): Gold & Platinum – June 2010 [online]. Cria.ca [cit. 2010-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-22. (anglicky) 
  14. ↑ I Got Rhythm by Nikki Yanofsky – Song Analysis | iTunes Music Chart Archive [online]. Music-chart.info [cit. 2010-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-06. (anglicky) 
  15. ↑ Cool My Heels by Nikki Yanofsky – Song Analysis | iTunes Music Chart Archive [online]. Music-chart.info, April 7, 2010 [cit. 2010-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-06. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Nikki Yanofski Vienna 2010.JPG
(c) Florian Kragulj, CC BY-SA 3.0
Nikki Yanofsky Jazz Fest Wien 2010 (Wiener Rathaus)
Nikki Yanofsky Live at KPLU.jpg
Autor: KPLU Radio, Licence: CC BY-SA 2.0
Nikki Yanofsky signs the KPLU Autograph Wall and joins the likes of Dr. John, Kyle Eastwood and Shemekia Copeland. Photo by Justin Steyer
File-Nikki Yanofsky Signing CD In Seattle.JPG
(c) TriviaKing na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Nikki Yanofsky autographing a CD at Benaroya Hall in Seattle, Washington.